Ať si kdo chce co chce říká, Octavia je společně s Fabií pilířem českého motorismu. Její příběh se začal naplno odvíjet 3. září roku 1996, kdy začala sjíždět z továrních linek
Začátkem druhé poloviny devadesátých let dobíhala výroba Favoritu a Formanu, Felicia byla relativní novinkou a pro automobilku Škoda měl přijít zlomový okamžik, ke kterému se schylovalo už od roku 1992. Tehdy začaly práce na studiích vozu využívajícího techniku koncernu Volkswagen. Původně se pracovalo s technikou trojkového Golfu, v roce 1993 bylo rozhodnuto o využití platformy Golfu čtyřkového. Na moderní platformě PQ34 se začal rodit vůz, který po technické stránce zahodil ty nejdůležitější prvky původního Škodováckého vývoje a svým designem splňoval parametry světového produktu.
Vzhled první Škody Octavia měl na starosti belgický designér Dirk van Braeckel, který stál například i za první Fabií, Superbem, dvojkovou Octavií a většinou nových Bentley v letech 2004 až 2012. Dodnes vzpomíná na ostatní designéry, modeláře i na vzrušující devadesátkový život v Praze. Auto dostalo z dnešního pohledu již nadčasový vzhled s důrazem na praktičnost, na němž nejprve pracoval sám a poté v šestatřicetičlenném týmu. Zajímavostí je, že auto dostalo historický název Octavia až poté, co byl jeho design hotov. Samotné grafické označení modelu bylo inspirováno pražskou kubistickou architekturou.
„Myslím si, že Octavia byla hned od první generace skvělá ve všech směrech. Přicházela se vzhledem, který ztělesňoval tradici, kvalitu a sportovní ambice, a kombinovala ho s mimořádnou prostorností a velice příznivou cenou,“ uvedl van Braeckel v loňském roce. Šlo také o první model značky, navrhovaný v CAD programech.
Samotná výroba začala 3. září roku 1996 v nové části továrny v Mladé Boleslavi, v níž přestřihl pásku prezident Václav Havel. Náklady na rozšíření výrobního závodu byly 11 miliard korun, tovární hala měla 32 000 m2 výrobních prostor. Navrhl ji mnichovský atelier Günthera Henna a umožňovala výrobu systémem just in time ze zkompletovaných podskupin typu motorů nebo sedadel. Skelety karoserie popojížděly na výškově stavitelné montážní lince, takže zaměstnanci nemuseli pracovat s rukama nad hlavou a mohli si i stoupnout na plošiny a neutíkat tak za aktuálně montovaným vozem.
V počátcích výroby byla Škoda Octavia nabízena s benzinovými motory 1.6 MPI o výkonu 55 kW (75 k) a pětiventilovou 1.8 s 92 kW (125 k), naftu zastupovala 1.9 TDI s 66 kW (90 k). Nabídku v průběhu času rozšířil například zážehový atmosférický dvoulitr, přeplňovaná 1.8 se 110 kW (150 k) a u sportovního provedení RS se 132 kW (180 k), u vznětu se v polovině roku 1997 objevila 1.9 SDI s 50 kW (68 k) a o chvíli později přeplňovaný motor stejného objemu s 81 kW (110 k). V novém tisíciletí nastoupil motor TDI PD se 74 kW (100 k) a 96 kW (130 k).
Liftback nabízel základní objem zavazadelníku 528 litrů, trefou do černého pro prakticky zaměřeného (a nejen českého) zákazníka se stala Octavia Combi, představená v září roku 1997 na autosalonu ve Frankfurtu. Do výroby šla v únoru 1998, jako zajímavost Škoda uvádí, že pro formování bočnice z hlubokotažného plechu byla do továrny namontována tehdy největší raznice o hmotnosti 63 tun s přesností na desetinu milimetru. Díky zájmu zákazníků o praktickou verzi byla v říjnu roku 1998 spuštěna nová linka ve Vrchlabí. V průběhu roku 1999 byla do výroby zařazena verze 4x4 u kombíku, pro liftback byla dostupná až po faceliftu (2000) od roku 2001.
Vrcholnými verzemi se ve zlaté éře Octavie staly luxusní Laurin & Klement a sportovní RS. To zdolalo stovku za 7,9 sekundy a upalovalo rychlostí až 235 km/h. Zachovalé kusy nezprzněné dobovým tuningem jsou dnes docela vzácné, ještě větší specialitou je civilní provedení WRC v bílo-zelených barvách, kterých vzniklo pouhých sto kusů. Z těch podle dostupných informací dost exemplářů ubylo kvůli nehodám. A co že to vlastně Škoda tehdy oslavovala? Samozřejmě své sportovní úspěchy v rallye. Česká značka nastoupila do vrcholné kategorie motorsportu, kde se utkávala se zavedenou konkurencí světových výrobců a jejich sportovních divizí.
Vůbec první vítězství získala na Auto Štangl Bohemia Rallye v roce 1999. Jezdec Armin Schwarz na ni vzpomíná hlavně díky kvalitnímu výsledku na Safari Rally v Keni v roce 2001, kde spolu získali třetí místo.
„Chtěli jsme světu ukázat, jakou odolnost a spolehlivost Octavia WRC nabízí. Safari Rally pro to byla perfektní. V Keni nepotřebujete nutně mít nejrychlejší auto, ale rozhodně musí patřit k nejsilnějším,“ vypráví Schwarz. „Hned v první rychlostní zkoušce dlouhé 120 kilometrů jsem zajel nejrychlejší čas ze všech. Tlačili jsme na pilu, aby i ostatní museli zrychlit. A když viděli, jak rychlá Škoda dokáže být, tak to také udělali. Jenže když v Keni jedete rychleji, než chcete, je velká šance, že rozbijete auto. Přesně to se také mnoha týmům stalo. To byla součást našeho plánu. I když už jsme pak nevyhrávali jednotlivé zkoušky, povedlo se nám nastavit pro nás výhodné tempo,“ vysvětluje.
Octavii WRC se dařilo i na řadě jiných podniků. „V roce 2001 byla na svém vrcholu. V Monte Carlu byly podmínky hodně těžké, což pro nás bylo dobře. Řada lidí už si to dnes nepamatuje, ale pódium nám tehdy uteklo o pouhé čtyři sekundy. Před námi byl Francois Delecour, který Monte Carlo skvěle zná a v minulosti ho i vyhrál. Sváděli jsme s ním však těsný souboj a měl spoustu práce, aby se udržel vpředu. Dodnes si tu rallye živě pamatuji. Byl to tak strhující boj a Octavia jela tak dobře, že je pro mě výsledné čtvrté místo stejně cenný výsledek jako třetí místo v Keni,“ vzpomíná Armin Schwarz.
Miliontý vyrobený kus jedničková Octavia oslavila 17. února roku 2004 a vyráběla se souběžně s druhou generací po dlouhých šest let. Definitivní konec přišel 10. listopadu 2010, celkový počet vyrobených exemplářů se zastavil a úctyhodném čísle 1.442.126.