Škoda Octavia 1,9 TDI: 30 000 km za volantem

Jak se jezdí s „modlou“ mnoha českých řidičů, Škodou Octavia II, s dieselovým motorem 1,9? Přes 30 000 km napovědělo mnohé.
Seznam kapitol
  1. Slovo na úvod, Pár poznámek k exteriéru a interiéru, Zavazadelník
  2. Jízdní dojmy, Spotřeba, Cena a zamyšlení nad výbavou
  3. Zhodnocení, Plusy a Minusy, Cenové a technické parametry
  4. Kompletní fotogalerie(vč. nepublikovaných snímků)

V tomto článku se vám pokusím zprostředkovat mé zkušenosti s každodenním používáním vozu Škoda Octavia II s motorem 1,9 TDI PD. Během mého „dlouhodobého testu” bylo s vozem najeto za rok přes 30 000 km, a to si již zaslouží menší ohlédnutí.

Proč padla volba právě na Octavii? Vůz byl kupován s požadavkem automobilu lehce reprezentativního, přesto ne tolik nápadného. Škodovek jezdí po silnicích mnoho, ale Octavia II v tmavě zelené metalíze a s decentním světlým interiérem splňovala tyto požadavky. Byla zvolena výbava Elegance, tedy tu nejvyšší, s příplatkem za rádio Stream s CD a zadním stěračem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

„Oktávka” byla používána převážně pouze řidičem, v cca 10 % jízd byla posádka dvoučlenná nebo tříčlenná. Pětina najetých kilometrů se odehrála ve městě, zbytek pak na českých okreskách a dálnicích, v zahraničí si odkroutila asi čtvrtinu všech kilometrů. V 15 000 km absolvovala první servisní prohlídku (pouze výměna oleje, jinak bylo vše v pořádku), nyní ji čeká prohlídka druhá. Vůz je chápán především jako spotřební zboží, tj. netrpí přehnanou péčí, ale ani není příliš namáhán nebo záměrně poškozován.

Exteriér a interiér – klady a zápory

Z pohledu exteriéru (pominu-li design, který považuji za velice zdařilý) mohu vozu máloco vytknout. I když leckdo tvrdí, že je z vozu dozadu špatný výhled, já jsem s tím problém neměl a vzdálenost se mi při parkování odhadovala vždy dobře. Plusem je i plnohodnotné pravé zpětné zrcátko, to malé ve Fabii či Octavii I mě vždy hodně iritovalo.

Po třiceti tisících kilometrech mě překvapilo, že zadní díl výfukového potrubí, tedy ten, který je nejvíc vystaven nepříznivému počasí, je bez rzi. Ale kde na odolnost vozu nestačí příroda, pomůže lidský faktor: nějaký nenechavec objel nedávno přední a zadní dveře korunou, takže pravý bok vozu „zkrášluje” dlouhá čára. A pak že Octavii vám nikdo nebude závidět...

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Nerezaví --- Pětikoruně ale neodolá... --- Světlý interiér má své pro i proti

Uvnitř se už nějaké ty vady na kráse najdou. Nejde ani tak o ergonomii či jiné, v novinářských testech mnohokrát probírané aspekty, ale spíše drobné detaily, které po pouhých 30 000 km nedávají nejlepší vizitku použitým materiálům a dílenskému zpracování. Začnu od těch vážnějších – pokud jedu mimo město, velmi často používám tempomat, který čas od času přestane fungovat. Nepomůže jeho vypnutí a zapnutí posuvnou páčkou po levé straně volantu, ale začne fungovat až po zhasnutí motoru a opětovném nastartování – jedná se tedy zřejmě o chybu softwarového rázu. Navíc příliš nevěřím jeho kolébkovému ovladači – třeba na Passatu s 200 000 km už příliš spolehlivě nefungoval, zkrátka byl „vymačkaný“; kdyby se nacházel přímo na volantu v podobě tlačítek, hned bych mu věřil více.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Přední maska --- Standardní 15" pneu na discích Orion

Autorádio Stream s CD fungovalo bezchybně, ale jen do té doby, než do něj bylo vloženo CD v okamžiku, kdy uvnitř již jedno CD bylo. Připouštím, že chyba byla na straně uživatele, ovšem očekával bych, že přístroj za více než deset tisíc Kč nepovolí uživateli vložit a polknout druhé CD. A když už, tak ne s tím závěrem, že se obě CD spojí. Zajímavé je, že to spodní lze stále přehrávat, ale ani jedno už nelze vyjmout. Věřte, že musíte být hodně velcí fandové nějaké hudby, aby vás jedno CD nikdy neomrzelo... Uvidíme, co na to řeknou technici v Boleslavi, v autorizovaném servisu v místě bydliště si s tím rady nevěděli.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 
Vnitřní rýha mezi znázorněním mlhových světel --- Nelícující přihrádka na brýle --- CD error - 2 CD uvnitř, spodní lze stále přehrát, ale ani jedno se nevysune.

Ve stropním středovém tunelu se nachází praktická schránka na brýle. Byla použita maximálně pětkrát a její levá strana přestala lícovat s okolím a při otevření se viklá. Na pochromované páčce na otvírání dveří spolujezdce se odloupla její malá část; nechápu, jak je to možné, není téměř vůbec používána. Podivná rýha se vyskytuje i na kruhovém ovladači světel. Prkotina, řeknete si, ale ve tmě je rýha prosvícená a esteticky nepůsobí zrovna nejlépe. A navíc opět nechápu, jak se tam objevila, je odloupnutá jakoby zevnitř. Šroubovákem v interiéru určitě nerejdím...

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Dveře spolujezdce a odloupaná část páčky s detailem

Poslední bolístkou je světlý interié. Pro člověka, který se o něj opravdu každodenně nestará, je naprosto nevhodný, resp. vyžaduje maximální údržbu. Jakékoliv fleky jdou špatně odstranit, polité sedadlo od kávy bylo čištěno již třikrát a zblízka jsou skvrny stále vidět. Kvalita textilie je nadprůměrná, ale madlo na dveřích řidiče již jeví známky opotřebovanosti třením – nic, co by bylo markantně vidět, ale po pouhém roce používání to beru jako minus. 

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Fleky od kávy ze světlého čalounění jen tak nedostanete
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Veškeré skvrny jdou vidět i z dálky

Dost bylo nedostatků, pojďme se podívat na interiér z té lepší stránky. Velmi oceňuji tvrdší sedačky, ve kterých se tělo ani po dlouhé jízdě neunaví, a hlavně díky bederní opěrce a výškově stavitelnému sedáku i volantu si snad každý najde optimální polohu. I vzadu je místa dostatek a díky zadním výdechům klimatizace se zde člověk nemusí cítit výrazně méněcenným.

Ovladače jsou vždy po ruce, ovšem třeba na ovládání autorádia jsem zvykal delší dobu, než by bylo nutné, tlačítka kladou při stisku příliš malý odpor. Plusem jsou také ukazatele směru, respektive jejich páčka. Po lehkém dotyku 3x bliknou a nemusíte je dávat zpět do neutrální polohy. Vím, nic nového, ale osobně v tom vidím velké pozitivum; člověk mění směr poměrně dost často a kontrolovat, zda se mu vrátila páčka či ne, je dosti otravné. Problém je pouze to, že započatý „trojblik” nelze nijak zastavit, pokud si tak změnu směru rozmyslíte nebo se jinak změní situace na silinici, vysíláte okolí matoucí signál. A to není dobře, jedinou možností je obrátit levý trojblik v pravý či naopak a to není vždy řešením.

V zimě za krutých mrazů mne potěšilo relativně rychlé rozmrazení zrcátek a zadního skla, dovedl bych si ale představit i vyhřívání čelního skla, které není v nabídce. S automatickou klimatizací Climatronic jsem nějakou chvilku zápasil, zpočátku mi přišlo lepší (rozumějte efektivnější) nastavovat si vše ručně, ale pak jsem kapituloval. Trochu mne rozčilují tlačítka AUTO a ECON. Logicky stiskem AUTO zapnu automat Climatronicu, ovšem tím samým stiskem ho již nevypnu, ale musím pootočit ovladačem teploty nebo ventilátoru. ECON zas udělá jen to, že vypne klimatizační jednotku a ušetří pár deci paliva s tím, že v létě je pak ve voze horko jako v peci – také dlouhodobě nepříliš použitelné.

Palubní počítač je příjemnou informativní utilitkou, i když na údaj o dojezdu nelze příliš spoléhat, mění se dost často podle aktuálního stylu jízdy – ve městě kolísá o stovky kilometrů. Jeho displej je podsvícen zeleně stejně jako ostatní ovladače, což je poněkud fádní, ale neurazí to. Všiml jsem si, že pokud je motor studený nebo je velká zima, při přidávání nebo ubírání plynu reaguje rychlými změnami kontrastu, resp. bliká. U Maxi-dotu takový problém pravděpodobně nebude.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Zelené podsvícení neurazí --- Chromový prvek u řadičky --- Opravdu velký zavazadelník

Zavazadelník nabízí v základu 560 litrů. Díky tomu, že jde o liftback, je i poměrně dobře přístupný (odmyslím-li si fakt, že pytle cementu by se díky vyšší nakládací hraně vyndavaly těžko). Při sklopených zadních sedačkách se tam vejdou např. 2 jízdní kola. V celém interiéru je více než dost odkládacích prostor, kolikrát pak hledám určitou věc na více místech.

Na závěr jedna alespoň pro mne podstatná věc. K celkové pohodě v interiéru velice napomáhá stupeň výbavy. Nikdy bych už nechtěl Ambiente nebo Classic, už například kvůli absenci tempomatu, duálního Climatronicu nebo loketní opěrky. V obou nižších verzích jsem seděl a působí chudě a stroze na auto, které má splňovat určité požadavky komfortu.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Slovo na úvod, Pár poznámek k exteriéru a interiéru, Zavazadelník
  2. Jízdní dojmy, Spotřeba, Cena a zamyšlení nad výbavou
  3. Zhodnocení, Plusy a Minusy, Cenové a technické parametry
  4. Kompletní fotogalerie(vč. nepublikovaných snímků)

bazar

Skoda Octavia 1
Rok výroby: 2017
Stav: 14 412 km
Cena: 370 000 Kč
Nissan Juke 1,2
Rok výroby: 2017
Stav: nový vůz
Cena: 370 000 Kč
Renault Thalia 1,4
Rok výroby: 2006
Stav: 52 888 km
Cena: 60 000 Kč
Hyundai ix20 1,6
Rok výroby: 2011
Stav: 67 361 km
Cena: 216 000 Kč
Skoda Octavia 1,9
Rok výroby: 2005
Stav: 349 860 km
Cena: 73 000 Kč
Skoda Octavia 1,9
Rok výroby: 2006
Stav: 267 318 km
Cena: 90 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

včera | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků