Je poměrně známé, že tvary první moderní škodovky s motorem vpředu a pohonem předních kol navrhlo proslulé stylistické studio Bertone. Mnohem méně se ví, že Italové stihli udělat také facelift Škody Favorit, do výroby se už ale nedostala.
Za nástupkyni favoritu vesměs všichni považují Škodu Felicia z roku 1994. To je v zásadě správná úvaha. Po typové řadě Š 781 skutečně následoval vůz nazvaný v interní tovární dokumentaci Š 791. Každopádně mezi těmito stroji existuje pozoruhodná a málo známá „výplň“ s identickým označením kódovým označením, kterou bychom vám dnes rádi představili.
Již v rámci minulého ohlédnutí do historie Škody Favorit jsme zmínili, že AZNP uzavřelo v roce 1983 s italským stylistickým studiem Bertone smlouvu v hodnotě 28 milionů československých korun. Za tuto částku měla mistrova karosárna rozpracovat designové návrhy hatchbacku, kupé a sedanu.
Tohle všechno skutečně proběhlo. Kromě krátké pětidveřové varianty (Š 781) bylo v dubnu 1987 postaveno třídveřové provedení Favorit Coupé (Š 783) a ještě o něco dříve, konkrétně na podzim 1985, vznikl přestavbou jedné z prototypových karoserií hatchbacku 4160 mm dlouhý koncept sedanu Š 782.
Stejná platforma s prodlouženou zádí se později stala základem také pro Škodu Tourist (Š 785), kterou dnes známe jako Forman, a také několik dalších užitkových verzí – jednalo se o skříňovou dodávku Savana Š 784, odvozenou plechovou Savanu Furgon, kombík s laminátovým prodloužením zádě Varia nebo pick-up s nadstavbou Š 786.
Mohlo by se zdát, že tímto práce věhlasné italské karosárny skončila, ve skutečnosti tomu tak ale nebylo. Není známo, jestli u Bertoneho věděli, jak vývoj a příprava sériové výroby Škody Favorit vyčerpala finanční možnosti AZNP, nicméně ve stylistickém studiu chtěli na tento projekt navázat dalším „novým“ automobilem.
Tím byla mezigenerační modernizace Škody Favorit a pro někoho může být překvapivé, že tento nápad neskončil pouze na papíře nebo rýsovacích prknech. Nedokážeme vám říci, kdy přesně přepracovaný hatchback vznikl, ale sádrová maketa v měřítku 1:1 byla dokončena pravděpodobně ke konci roku 1988, a tudíž první nákresy vznikaly nejspíše někdy v průběhu roku 1987.
Chystaná novinka dostala vlastní nové typové označení Š 791 a na první pohled bylo zřejmé, že se v rámci tohoto návrhu chtěli Bertoneho lidé vypořádat především s nevzhlednými předními světlomety s rovným krycím sklem, které do AZNP dodával státní podnik Autopal Nový Jičín.
Celková silueta karoserie, boční prolisy, lemy blatníků, zpětná zrcátka, nárazníky a spousta dalších detailů vypadala stejně, a pokud by auto v této podobě vyjelo na silnice, zdaleka by to nebyl nejrozsáhlejší facelift v dějinách. Při podrobnější prohlídce a při přímém srovnání s finální podobou Škody Favorit si však nelze nevšimnout dvě zásadní odlišnosti.
Jednak jsou to samozřejmě nižší horizontálně dělená přední světla, která měla být po stranách zaoblená a zasahovat až do předních blatníků. Toto řešení týmu postaveného u Bertoneho kolem šéfa exteriérového designu Marca Dechampse dovolilo tvůrcům zbavit se ostrého zlomu mezi maskou chladiče a přední kapotou.
Druhou, poněkud méně nápadnou změnu představují kliky dveří. Dobové snímky nejsou natolik kvalitní, aby bylo možné spolehlivě rozpoznat, jestli jde o zcela nový produkt nebo zkrátka o „staré“ kliky, každopádně na modernizovaném Favoritu měly být umístěné o kus výš, přesně na úrovni hlavního bočního prolisu. Třetí maličkostí pak bylo víčko nádrže, které mělo za úkol zamaskovat nevzhledný černý plastový uzávěr.
Návrh přepracované Škody Favorit byl na světě v podstatě souběžně se zahájením produkce původního modelu Š 781 a je zajímavé, že ani v AZNP nepovažovali facelift za pouhé plácnutí do vody ze strany italského partnera. Naopak. Po vzoru sádrového konceptu Š 791 se vývojové oddělení mladoboleslavské automobilky pustilo do stavby prototypu, akorát si místo hatchbacku vybrali pro modernizaci sedan Š 782.
Novému vozu je přidělen kód Š 792 a jméno Felicia, které bylo zvažováno již při vývoji první varianty čtyřdveřového Favoritu. Výkresová dokumentace je hotová v březnu 1989 a na podzim téhož roku zaměstnanci začínají skládat maketu. Využívají k tomu skelet karoserie kombíku Š 785, který byl poněkud jiný než kostra originální Š 782, takže musí provést několik nutných úprav.
Zatímco původní sedan má víko zavazadlového prostoru široké zhruba asi jako zadní okno, u modernizované Š 792 zasahuje po celé délce do zadních blatníků. Originální zadní světla nahrazují jiné koncové svítilny spojené uprostřed opticky navazujícím pásem a nechybí ani menší aerodynamické křídlo poplatné tehdejší době.
Vlevo najde své místo nenápadný nápis Škoda, uprostřed zadní hrany víka kufru trůní logo letícího šípu a vpravo se objevuje text „Felicia 13 LS“, jenž deklaruje objem pohonné jednotky a úroveň výbavy. Zmenšený znak automobilky je rovněž na modifikované přídi, která se pyšní nově tvarovanými hlavními světlomety, lehce pozměněným a částečně lakovaným předním nárazníkem s integrovanými ostřikovači, jinou kapotou (s průduchy těsně před čelním oknem) a decentním spoilerem omezujícím množství vzduchu proudícího pod autem.
Připravovaná čtyřdveřová Škoda Felicia je dokončena počátkem roku 1990 a ještě v lednu je odeslána k posouzení do Turína k Bertonemu. Mezitím v Mladé Boleslavi rozjíždí stavbu funkčního vzorku Š 792, ale ve chvíli, kdy je (v dubnu 1990) svařena karoserie, nové vedení AZNP tento projekt zastavuje. Důvodem mají být „investiční a realizační nejasnosti“, což je ale pouhý eufemismus pro tragický nedostatek finančních prostředků na vývoj nástupce.
Automobilka a nová politická garnitura státu začínají v turbulentním porevolučním období intenzivně shánět strategického partnera, vývojové oddělení v Česaně se nicméně nevzdává. Jeho lidé už pracují na dalších tvarových řešeních, které se rovněž snaží vyhladit ostré linie Favoritu.
Za vnější design je odpovědný akademický architekt a vystudovaný sochař Václav Capouch, který v roce 1991 navrhne na základech favoritu vůz, ze kterého v polovině devadesátých let vzejde konečná podoba Škody Felicia. To už ale štafetu přebírá německý koncern Volkswagen a příběh modernizovaného Favoritu v režii AZNP a studia Bertone se tím definitivně uzavírá.