Zatímco se Škoda chystá uvést svou elektrickou novinku Enyaq iV, koukli jsme do minulosti značky na její prvopočátek sériové elektromobility – projekt Eltra 151.
Elektromobily jsou dnes trendy a působí moderně, automobilky jimi chtě nechtě rozšiřují svá portfolia modelů a není pochyb, že celý automobilový průmysl už plným krokem míří k dosti zásadní proměně v následujících letech. Velký krok dělá i Škoda s chystaným elektrickým SUV Enyaq iV, které má naplno rozjet směr elektromobility u české značky.
Na stejném místě v irském Durrow, odkud jsme již přinesli jízdní dojmy se Škodou Enyaq iV, však měla automobilka vystavený i úplný kontrast k dnešní technice, tedy vůbec první (malo)sériově vyráběný elektromobil se znakem Škody – model Eltra 151 z roku 1992 vycházející ze základu Favoritu. Mnohými zapomenutý unikát, jehož se vyrobilo asi 150 kusů předtím, než celý projekt předčasně skončil.
Nepocházela z Mladé Boleslavi
Možná trochu překvapivě, Škoda Eltra nebyla produktem vývojového oddělení mladoboleslavské automobilky. Původcem byla Škoda Elcar Ejpovice, tedy dceřiná firma strojírenské Škody Plzeň. Elektrický Favorit byl výsledkem zakázky ze Švýcarska, odkud přišel zájem o sérii 200 kusů. Projekt se nicméně v Ejpovicích dosti protáhl a zájem ze švýcarské strany opadl, proto nebyla původní série nikdy dokončena.
V roce 1993 již výroba Eltry oficiálně skončila a vznikla zmíněná stopadesátka vozů, která se následně exportovala do dalších evropských zemí včetně Německa, Švédska či Norska, kdežto do služby si asi 40 vozů odebrala i Česká pošta. Nevznikly však pouze elektrické hatchbacky, ústrojí si našlo cestu i do pick-upů (s nástavbou i bez) a celé věci předcházela třídveřová, zkrácená verze Shortcut, která ovšem zůstala ve fázi prototypu.
Samozřejmě srovnání s dnešní prezentovanou technikou na poli elektrických ústrojí je více než zajímavým pohledem, ať už po straně konstrukce či schopností elektrického „Fáčka“. I základní verze Enyaqu iV s výkonem 109 kW, kapacitou baterie 55 kWh a dojezdem 340 km zní oproti číslům z devadesátek jako… no, doslova jako skok v čase.
Za 12 hodin můžete vyrazit
Přední kola Eltry pohání elektromotor o výkonu 15,5 kW. Jednosměrný motor by měl teoreticky rozpohybovat auto sám o sobě, jenomže kvůli nutnosti zpětného chodu, tedy zpátečky, a ulehčení zátěže motoru (a tudíž i šetření energie v bateriích), zůstala na místě pětistupňová převodovka – později čtyřstupňová, pro chod elektromotoru svými převody vhodnější.
Co se týče baterií, ty jsou umístěny pod přední kapotou i v kufru vozu – dohromady 14 kusů olověných 6V akumulátorů (celkem 175 Ah). Jejich zásluhou má eltra uváděný dojezd 60 až 80 kilometrů se spotřebou 20-25 kWh/100 km. K co největšímu dojezdu napomáhá i systém rekuperace energie z brzdění.
A nelze být překvapen, že favoritu s normálně muší váhou okolo 875 kg přidaly baterie pořádná kila navíc. Pohotovostní hmotnost eltry tedy čítá málem jednou tolik, přesněji 1580 kg. Užitečná hmotnost pak klesla na 280 kg z původních 450 kg. Pro rozvážení pošty nebo pojížďky v areálech velkých firem, kde vůz často našel využití, ale nejspíš dostatečné. Maximálně uměl elektromobil dosáhnout rychlosti 80 km/h.
Taky ve srovnání s možností nabíjet Enyaq iV u rychlonabíjecích stanic výkonem 125 kW, kdy máte doplněno 80 % kapacity za 40 minut, je samozřejmě proces nabíjení Škody Eltra „o cosi“ zdlouhavější. Nabití takzvaně do plna zabere 12 hodin. A přestože víčko palivové nádrže vozu zůstalo, nabíjecí zástrčku zde jako u dnešních elektromobilů nenajdete. Vytahovací zásuvka s kabelem je schovaná v předním nárazníku (je nutné otevřít kapotu).
Ventilace, osvětlení a další příslušenství je součástí klasické 12V sítě. Topení zajišťuje standardně elektrický radiátor s větrákem, který určitou část energie baterií rovněž spořádá, takže volitelně bylo k mání přídavné plynové, benzinové či naftové topení. Tady už se našlo využití původního víčka nádrže.
Na shledanou za třicet let
Pohled na Škodu Eltra možná ještě zdůrazňuje pokrok v oblasti elektromobilů, když se teprve po zhruba 30 letech dostal do masové výroby a stálé nabídky Škody elektrický model Citigoe iV nebo letos doplňující SUV Enyaq iV. Ale historie je plná pokusů a nezdarů, bez nichž bychom se nemohli posouvat dopředu.
Ani využití elektrického „Fáčka“ u České pošty prý nebylo kdovíjak dlouhé (používány byly pick-upy). Bez oficiálního servisního zázemí nakonec vozy putovaly do výslužby. Z nedosažené zakázky zbyla nicotná část elter v zahraničí a také u nás (v ČR podle všeho jen dva vozy). Některé kusy tak přežily u soukromých nadšenců nebo ve sbírkách, zatímco zbytek potkal osud na šrotišti. Kousek z roku 1992 na fotkách měl štěstí. Už od roku 1995 je z něj opečovávaný muzejní exemplář.