Kapitoly článku:
Interiér s nálepkou a menším prostorem
V kabině nečekejte žádné velké překvapení, představte se užší Octavii a přesně víte, o čem je řeč. Všechno je jednoduché a přehledné, ovšem ne bezchybné. Na první dojem mě zaujaly tvrdé plasty. Samozřejmě, na plasty auto nejezdí, na palubní desku při každém nastupování nesaháte, ale tvrdé plasty najdete i ve výplni dveří a dost tvrdá je nakonec i loketní opěrka ve dveřích.
Je to škoda, protože to výsledný dojem kazí. A kdo by čekal zavírání dveří s decentním klapnutím, ten bude také zklamán. Opět platí, že na tuto věc auto nejezdí, ale na dojmu to nepřidá.
Interiér je velmi podobný Octavii. Tvrdé plasty na palubní desce nevadí, ve výplni dveří by ale být nemusely.
Pro mě byl v kontextu zpráv o rozšiřování karoserie nakonec největším zklamáním vnitřní prostor. Bohužel centimetry na šířce nabraly spíše hrany na karoserii, uvnitř sedí řidič a spolujezdec poměrně blízko u sebe a také vzadu je interiér velmi úzký.
O tom, že se to se zvětšováním kabiny nepřehánělo, svědčí i oficiální údaje z tiskové zprávy. Auto nabralo 90 mm na šířku, vpředu se ale interiér rozšířil pouze o 21 mm a vzadu jen o dva milimetry. Rozvor náprav se zvětšil o 5 mm, prostor pro posádku narostl v podélném směru o osm milimetrů Tohle všechno jsou odpovědi na otázku, proč nečekat u nové Fabie prostornější interiér. Pokud jste vyššího vzrůstu, budete vzadu bojovat s místem pro kolena. Kde ale nová Škoda boduje, to je prostor pro hlavu, a to navzdory nižší výšce.
Interiér je stále poměrně úzký. Vzadu pak budete bojovat s místem pro kolena. Podélný prostor nestačí, když si dáte kolena mimo opěradlo, bude vás omezovat madlo zadních dveří.
Sedadla by mohla mít výraznější boční vedení a celkově by mohla být také větší. Při kratších jízdách ale problémy nečekejte. Zavazadelník zvládne v základu 330 litrů, což ho řadí na špičku segmentu. Pod dnem najdete ještě plnohodnotné rezervní kolo.
Individualizace se pak týká také interiéru. Kromě obvyklých barev dekorů slibuje Škoda i možnost dát si na dekor před spolujezdce obrázek. Údajně to bude fungovat tak, že Škodě zašlete fotku a ta vám ve velmi krátké době vrátí nálepku, kterou si následně budete moci nalepit na příslušný dekor. Uvidíme, jak to bude fungovat v praxi.
Celkově je interiér klasický škodovácký (nechápejte to v negativním smyslu) a hlavně je menší, než byste možná očekávali. Jistě, jde o malé auto, Škoda ale říká, že by mělo oslovit i rodiny, což je poměrně odvážné.
Jak jezdí? S motorem 1.2 TSI 66 kW tiše a pohodlně. Dlouhé převody ale připravily Fabii o očekávanou lehkost.
Jízda: Takové normální auto
Nejsilnější stránka nové Fabie je jízda. Proč? Jednoduše proto, že jezdí jako normální auto. Tiše a pohodlně, což považuji u kategorie pohybující se v drtivě většině po městě (nebo v poklidném tempu po okreskách) za to vůbec nejdůležitější. Komfort ale není vykoupen špatnými jízdním vlastnostmi, přestože si budete muset na pár věcí zvyknout.
V rámci prvních dojmů jsem vyzkoušel verzi osazenou motorem 1.2 TSI v provedení naladěném na 66 kW. Téměř okamžitě vás zaujme nízký hluk a kultivovaný chod, po pár metrech komfort odpružení. Auto jede, jako kdyby mělo vysoké pneumatiky, ovšem na testovaném exempláři byly šestnáctipalcové disky s pneumatikami o rozměru 215/45 R16. Když vezmete díru, ozve se pouze tlumené oznámení o tom, že jste vzali díru, žádný hrozivý ráz se nekoná. Na prkenný podvozek zapomeňte.
Na druhou stranu se ale karoserie poměrně hodně houpe, a to hlavně v podélném směru. Vyžaduje to zvyk. Jakmile si na toto chování přivyknete, zjistíte, že ani zatáčky nedělají Fabii velké problémy. Přestože díky elektromechanickému posilovači řízení mnoho informací nedostanete.
Když ovšem přitlačíte na pilu, Fabie se začne hrnout po tečně ven. I zde se dá říci, že jezdí, jako kdyby měla vysoké pneumatiky. Ale protože nejde o auto pro zběsilou jízdu po okreskách, musím celkově jízdní vlastnosti pochválit, protože nová Fabie dělá to, co má. Je velice pohodlná a to ve městě oceníte vůbec nejvíce.
Mírným zklamáním ale byla absence očekávané lehkosti. Při těch všech zmínkách o snižování hmotnosti a nasazování lehčích motorů si člověk představuje trochu jiné chování. Důvodem budou velmi pravděpodobně dost dlouhé převody, se kterými i druhý nejsilnější motor v nabídce trochu bojuje. Jen pro představu: na pětku při tachometrových 120 km/h točí dvanáctistovka necelých 2800 ot./min.