- Základní jistina činila 2 500 000 K
- Akcie nebyly veřejně obchodovatelné
- Nominální hodnota stanovena na 200 K za akcii
- Správní radu tvořili Erich princ z Thurnu a Taxisu, Jan hrabě Ceschi, hrabě Filippo Consolati, hrabě Leopold Kolowrat, poslanec Jindřich Maštalka, advokát Emil Miřička, ředitel C.k. privilegované banky pro země rakouské v Praze (tzv. Länderbanka) Berthold Steiner a Václav Klement
Celkem 12 500 akcií po dvou stech korunách za akcii tvořilo základní kapitál společnosti Laurin&Klement, předchůdce největšího českého výrobce automobilů společnosti Škoda Auto, v roce 1907, kdy byla mladoboleslavská automobilka ustavena akciovou společností. Letos tak slaví stoleté výročí od zápisu u C.k. obchodního soudu v Praze dne 16.10.1907.
Na začátku května roku 1907 se sešla ustavující valná hromada. V polovině června padlo rozhodnutí o zápisu automobilky do obchodního rejstříku, a to pod názvem Laurin&Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi.
Členy správní rady tvořili významní šlechtici a podnikatelé Rakousko-Uherské monarchie. Presidentem společnosti se stal princ Erich z Thurnu a Taxisu, jeho náměstkem Jan hrabě Ceschi. Václav Klement se stal centrálním ředitelem, Václav Laurin ředitelem technickým. Hodnota 200 K za akcii byla nominální, kursovní hodnota akcie společnosti Laurin&Klement činila 225 korun.
Důvodem pro transformaci podniku byla potřeba kapitálu k rozšíření výroby. Po skončení 1. světové války hledají majitelé automobilky dalšího strategického partnera. Hospodářská krize počátku 20. let 20. století a velký požár roku 1924 vedly k fúzi s plzeňskou strojírnou Škoda.
Po znárodnění v roce 1945 nachází automobilka dalšího významného partnera – opět z důvodu potřeby kapitálu k rozšíření modernizaci výroby – v koncernu Volkswagen roku 1991. V roce 2000 se VW Group stala 100% vlastníkem společnosti Škoda Auto.