Škoda 1101/1102 „Tudor“ (1946 - 1952): Auto pro širší okruh obyvatelstva

Škoda 1101 přezdívaná Tudor se vlastně díky politickému rozhodnutí stala jediným sériově vyráběným poválečným automobilem pro širší veřejnost na tehdejším československém trhu.
Škoda 1101/1102 „Tudor“ (1946 - 1952): Auto pro širší okruh obyvatelstva
Seznam kapitol
  1. Vývoj v tajnosti a poválečné znárodňování
  2. Masová produkce a přechod ke Škodě 1200
  3. Fotogalerie: Škoda Tudor

Na konci roku 1945 se první plně funkční předsériový prototyp Škody 1101 představil odborné veřejnosti a novinářům a také se vydal na jaře roku 1946 na propagační jízdu po Československu. Ta měla za úkol ani ne představení nového modelu, jako spíše demonstrovat, že se československý automobilový průmysl postavil po válce na nohy. Prototyp měl dvoudveřovou karoserii sedan a proto se pro něj vžilo označení Tudor, z anglického „two door“. Oficiální název modelu zněl ale Škoda 1101.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Tudor mířil i za hranice. Celkem bylo exportováno skoro 47 000 aut, tedy nadpoloviční většina všech vyrobených vozů řady 1101 a 1102. Většímu rozšíření bránila pomalejší výroba a vyšší cena kvůli vysokému podílu ruční práce

Postupně vznikla celá řada karosářských variant včetně čtyřdveřového sedanu, roadsteru, kabrioletu, kombi, sanitního vozu či dodávky. Několik kusů bylo určeno i pro armádu jako upravená terénní otevřená verze VO.

Škoda 1101 procházela kontinuálním vývojem a modernizacemi. Například koncem roku 1947 dorazila nová maska chladiče a v padesátých letech před koncem produkce se změnilo i pojetí interiéru. Zásadní změna přišla v dubnu 1949, kdy se představil model Škoda 1102. Byl to jakýsi velký facelift a modernizace.

Galerie: Škoda Octavia slaví 20 let na trhu

Galerie: Škoda Octavia slaví 20 let na trhu

Vedle nové přístrojové desky dostala Škoda 1102 také řazení na sloupek volantu, což byl v té době moderní trend. Přední nárazník pak změnil svůj tvar a byl navržen tak, aby více kopíroval tvar karoserie. Dokonce byl i částečně lakován v barvě vozu.

Nakonec bylo místo kompletní náhrady modelu 1101 rozhodnuto o tom, že výroba modelu 1102 bude probíhat současně pro určité karosářské varianty (roadster a sedan). V té době totiž už Škoda vyvíjela moderní vůz 1200, který měl již celokovovou karoserii. Poslední Škoda 1101 „Tudor“ opustila brány továrny 23. května 1952.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Tudorů se vyrobilo přes 71 000 kusů a teprve až Spartak toto číslo překonal. Dnes patří Škoda 1101/1102 k častým účastníkům přehlídek a závodů veteránů

Škoda také díky monopolnímu postavení na trhu vyrobila přes 71 000 Tudorů. Přesné číslo uvádějí některé zdroje různé, ale je to pravděpodobně okolo 71 500 aut. Velká část aut šla také na export, vyvezeno bylo skoro 47 000 Tudorů, nejvíce do Polska, Nizozemí a Belgie. Několik tisíc kusů se dokonce dostalo oficiální cestou až do Brazílie nebo Austrálie.

Větší masovosti a především lepšímu rozšíření mezi veřejností zabránila vyšší cena spojená s nákladnou a zdlouhavou ruční výrobou karoserie. Ohýbání plechu přes dřevěný rám se muselo dělat ručně, zatímco nově vyvíjený typ Škoda 1200 už měl celokovovou pontonovou karoserii s větším podílem automatizace a tedy i rychlejší a levnější produkcí.

Galerie: 20 legendárních českých aut, na která neumíme zapomenout

Galerie: 20 legendárních českých aut, na která neumíme zapomenout

Přesto byl Tudor nejvyráběnějším autem v historii československého automobilového průmyslu a ani součet produkce modelů Škoda 1200 a modernizovaného 1201 nepřekročil objem produkce Tudoru. Teprve až model Škoda 440 „Spartak“ s více než 75 000 kusy Tudor překonal.

Na základech modelu Tudor také vznikl legendární závodní vůz Škoda Supersport, který vytvořil v roce 1953 český rychlostní rekord 197,7 km/h. Stejně tak vznikl závodní vůz Škoda 1101 Sport, který to po úpravách zkoušel i v Le Mans, ale ze závodu v roce 1950 musel odstoupit.

Jméno Tudor česká automobilka oprášila v roce 2002 pro svou designovou studii pro ženevský autosalon. Jednalo se o luxusní kupé založené na první generaci Superbu. Poháněl ho i atmosférický šestiválec 2,8 l o výkonu 142 kW (193 k) právě ze Škody Superb.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Jméno Tudor automobilka použila i na designovou studii v roce 2002. I přes velmi kladné přijetí se však se sériovou výrobou nikdy nepočítalo. Ne, nebyla to koncernová konspirace. V produktové řadě Škody prostě nebylo pro drahé luxusní kupé místo

Moderní kupé Škoda Tudor bylo velmi kladně přijato a způsobilo doslova senzaci. Automobilka ale všechny nadšené ohlasy mírnila s tím, že se jedná skutečně jen o designovou studii a že si auto neklade za cíl sériovou výrobu. Ostatně, segment luxusních kupé nepatří v koncernu Volkswagen k těm, které by měly masové značky vyrábějící „automobily pro širší okruh obyvatelstva“ vyplňovat.

Předchozí kapitola Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Vývoj v tajnosti a poválečné znárodňování
  2. Masová produkce a přechod ke Škodě 1200
  3. Fotogalerie: Škoda Tudor
TEST Škoda Fabia edition R5: Lehká ochutnávka možností

Škoda Fabia edition R5

Civilní edice sportovní Fabie R5 v mnohém naznačuje, jak dobrá by mohla být sériová malá ostrá škodovka. Přesto se nedá zcela vyhnout myšlence, že tohle je tak trochu promarněná příležitost.

včera | Miro Mihálik | 12 příspěvků
Minitest Mazda MX-5 RF: Řidičská bohyně s kovovou čepicí

Mazda MX-5 RF (minitest)

Není to zdaleka poprvé, co Mazda pro legendární roadster MX-5 nabízí alternativu s pevnou střechou. Aktuální generace na to jde dost odlišně než předchůdci.

12.  7.  2018 | Milan Lažanský | 19 příspěvků
TEST Lada Vesta SW Cross: Mnohem lepší, než by měla být!

Lada Vesta SW Cross

Přestože jsou vozy Lada na českých silnicích jako doma už celá desetiletí, potkat, nebo ještě lépe řídit nejnovější modely, není zase tak snadné. A víte co? Je to velká škoda…

10.  7.  2018 | Jan Mička | 205 příspěvků