Škoda 1101 přezdívaná Tudor se vlastně díky politickému rozhodnutí stala jediným sériově vyráběným poválečným automobilem pro širší veřejnost na tehdejším československém trhu.
Kapitoly článku:
Letos v květnu oslavuje automobil Škoda 1101/1102 přezdívaný Tudor kulaté 70. narozeniny. Právě 7. května 1946 sjel z výrobní linky oficiálně první produkční model, který zamířil do prodeje. Tudor ale vznikal už během druhé světové války tajně na základech moderního předválečného vozu, omlazené verze Škody Popular 1101. Z něj si Tudor vypůjčil základní konstrukci.
Jméno Tudor vzniklo jako přezdívka dvoudveřového prototypu, který v roce 1946 objížděl Československo. Oficiálně se vůz jmenoval Škoda 1101. Automobilka pak ale jméno Tudor použila ještě jednou na designové studii z roku 2002
Škoda Tudor byla vlastně v tajnosti hotová už v roce 1944 a o definitivním designu a technice se rozhodlo už v roce 1945. Vývoj usnadnilo právě to, že se počítalo s použitím základní konstrukce Popularu. To bylo na svou dobu moderní a poměrně nadčasové auto.
Tzv. smíšená karoserie (plech byl připevněn k nosné dřevěné kostře) stála opět na páteřovém rámu a všechna čtyři kola byla zavěšena nezávisle. Vpředu pak třecí tlumiče Popularu nahradily moderní hydraulické pákové tlumiče, brzdy byly bubnové hydraulické a o přenos výkonu dozadu se místo pružných Hardyho spojek staral kloubový hřídel.
Dodávka výkonu byla svěřena modernizovanému řadovému čtyřválcovému motoru 1,1 l s rozvodem OHV, který se objevil už v Popularu. Pohonná jednotka měla na svou dobu velmi slušný výkon 23,5 kW (32 k) v 4200 ot./min. Výkon se proti Popularu nezměnil, ale modernizovaný motor v Tudoru měl lepší průběh výkonové křivky a nižší spotřebu paliva.
Škoda 1101 vznikala v několika karosářských provedeních, bylo i kombi, sanitní vůz nebo dodávka. Technicky se jednalo o velkou modernizaci předválečného Popularu
Točivý moment motoru dosahoval na 64,7 Nm v 2400 ot./min. Ačkoli byl Tudor navrhován se čtyřstupňovou manuální převodovkou se synchronizací na třetím a čtvrtém stupni, první kusy měly ještě třístupňový manuál, který pocházel z předválečných skladových zásob.
Do budoucnosti modelu Škoda 1101 „Tudor“ ale ve velkém promluvila situace v poválečném československém průmyslu. Ačkoli se znárodňování obecně spojuje až s komunistickým převratem z února 1948, tak už v říjnu 1945 bylo vládou rozhodnuto o první velké vlně znárodňování klíčových firem a továren.
Mezi ně patřila i mladoboleslavská automobilka ASAP, která byla přejmenována na AZNP (Automobilové závody, národní podnik). Obchodní označení Škoda však zůstalo, neboť mladoboleslavská automobilka byla do strojírenského koncernu začleněna v roce 1925.
Vůz vznikal s velkým podílem ruční práce, například karoserie se vyráběla ohýbáním plechu na dřevěnou kostru. Tato technologie se používala spíše před válkou, ale stačilo to. Až nástupce Škoda 1200 měl pontonovou celokovovou karoserii
Z rozhodnutí vlády pak bylo do automobilky zařazeno několik samostatných karosáren a výrobců. V roce 1946 se tak přidává pod AZNP karosárna Petera a synové z Vrchlabí a v roce 1947 karosárna Jawa Ing. Janečka z Kvasin. Výrobní závody automobilky Škoda stojí v těchto městech dodnes.
Další směřování pak ovlivnilo klíčové rozhodnutí československého ministerstva průmyslu, podle kterého se automobilka AZNP určovala vlastně jediným monopolním výrobcem „osobních automobilů pro širší okruh obyvatelstva“. Ze Škody 1101 se tak stal jediný sériově vyráběný osobní automobil v tehdejším Československu. Pro luxusní a výhradně vládní vozy pak byla vybrána automobilka Tatra a model T87.