Škodovácká klasika se zasloužila o popularitu značky v zahraničí, a to rovněž na poli motorsportu.
Mladoboleslavská Škoda letos slaví hned několik výročí, mezi které patří třeba 20 let novodobého modelu Superb nebo 30 let pod křídly koncernu Volkswagen. Dále do minulosti se však nyní vrací i pohledem na velmi populární model 1101 „Tudor“, který značka začala vyrábět v roce 1946, tedy před 75 lety.
„Tudory“ jsou dodnes důležité i po stránce celkového rozvoje automobilky, jelikož produkci modelu v Mladé Boleslavi doplnily tehdy i nově přičleněné závody Kvasiny a Vrchlabí. Nehledě na to, že nová škodovka si našla oblibu u zákazníků také v zahraničí ve více než 70 zemích. A jak byste možná čekali, ani v motorsportu se Škoda s novinkou neztratila.
Škoda 1101 úspěšně navázala na úspěšné modely Popular a Rapid. První exemplář sjel z mladoboleslavské linky v pondělí 6. května 1946. Od modelu Popular 1101 z roku 1940 se přitom nový „Tudor“, vyvíjený v utajení již během druhé světové války, lišil nejen moderním designem karoserie.
Důraz na zvýšení bezpečnosti provozu vedl k aplikaci účinnějších hydraulických brzd a úroveň komfortu umocnily kapalinové tlumiče pérování na přední nápravě. Kombinace výdřevy karoserie, vlněného čalounění a přírodních tlumicích materiálů zase přispěla k akustické pohodě v interiéru.
Základ vozu pak tvořil tuhý a poměrně lehký páteřový rám podvozku s nezávislým zavěšením všech kol. Základní čtyřmístné provedení s dvoudveřovou uzavřenou karoserií o rozměrech 4050x1500x 1520 mm vážilo asi 940 kg. Benzinový čtyřválec OHV objemu 1089 cm3 s vyměnitelnými „mokrými“ vložkami válců, přímo chlazenými kapalinou a usnadňujícími servis, poskytoval 32 koní (23,6 kW).
Na většinou nepříliš kvalitních poválečných silnicích dosahoval „Tudor“ plně dostačující rychlosti až 100 km/h při zhruba osmilitrové spotřebě. Světlá výška 200 mm spolu s robustní konstrukcí podvozku umožnila průjezd i lehčím terénem a otevřela Škodě cestu také na americké, africké či asijské trhy.
Kromě zmíněné dvoudveřové uzavřené varianty, anglicky „two-door“ – odtud přezdívka „Tudor“, se Škoda chtěla přiblížit i širšímu publiku s různými potřebami. Doma i v cizině tak přibyla v prodeji čtyřdveřová karoserie sedan, zatímco nabídku otevřených karoserií zahrnovaly „tudor-kabriolety“ s dveřmi v pevných rámech a stahovatelným textilním dílem střechy nebo elegantní roadstery. Nejpraktičtější byly nakonec dodávky s jedním párem bočních oken či kombi Station Wagon, tedy STW.
V květnu 1946 byla Škoda 1101 na československém trhu prodávána za 67.700 korun, nedostatkové pneumatiky však nebyly součástí dodávky. Vzhledem k nelehké poválečné situaci museli zákazníci předložit speciální poukaz opravňující ke koupi nového vozu. Podle evidence vyrobených vozidel skončila kariéra řady 1101 až v březnu 1952, tedy paradoxně o čtyři měsíce později než produkce modernizovaného modelu 1102 „Tudor“, vyráběného od roku 1948.
Mezi léty 1946 až 1952 vzniklo 66.904 „Tudorů“ v civilní verzi. Zahraniční zákazníci přitom odebrali více než 65 % všech vozů řady 1101/1102. K nejvýznamnějším národním trhům patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či Spolková republika Německo, ze vzdálenějších destinací třeba Austrálie, Brazílie, Indie, Jihoafrická unie či Kanada. Více než čtyři tisíce derivátů s pohotovostní karoserií, nesoucí označení 1101 VO (vojenský otevřený) a 1101 P (pohotovostní), poté využívaly bezpečnostní složky nejen v Československu.
Vítězství ve 24h Spa
Škody 1101 a 1102 zaznamenaly řadu významných úspěchů také na poli motoristického sportu. Například při červencovém závodu na 24 hodin ve Spa v roce 1948 dosáhly tři „Tudory“ vítězství ve své třídě. Náročnou čtyřiadvacetihodinovku dokončila jen asi polovina účastníků, přičemž pouze tým Škody dojel bez trestných bodů.
Pozici české značky v Jižní Americe posílilo roku 1948 i vítězství uruguayského architekta Artura Porro v závodě Montevideo-Melo-Montevideo. Na druhém místě se s „Tudorem“ umístil i Borrat Fabini, zástupce značky, navazující na řadu svých předválečných úspěchů se Škodou Popular.
Zpátky v Evropě se tovární tým v čele s Václavem Bobkem, Jaroslavem Netušilem Viktorem Krupičkou a Miroslavem Fouskem zase úspěšně účastnil náročných soutěží jako Raid Polski, švýcarské Rally Interlaken i Rakouské Alpské jízdy.
Od víceméně sériových modelů 1101/1102 pak převzal na okruzích štafetu závodní speciál Škoda Sport vycházející se základů osobáku 1101, který měl blízko k vítězství ve své třídě v závodě 24 hodin Le Mans – tento příběh jsme už podrobněji přinesli. Další vývojový stupeň představovala Škoda Supersport s hliníkovou karoserií doutníkového tvaru s odnímatelnými blatníky z roku 1950.
Nástupci úspěšných „Tudorů“ se v roce 1952 staly „Sedany“, jak se přezdívalo modelům 1200/1201, a o tři léta později „Spartaky“, neboli řada Š 440/445. Velmi zdařilou vývojovou linii mladoboleslavských vozů s páteřovým rámem podvozku završila populární dvojice Octavia a Felicia, jejíž kariéra skončila před vánočními svátky roku 1971.