Kromě hrstky notoricky známých škodováckých kupé najdeme v historii domácí značky i pár kousků, o nichž se dnes už moc nemluví. Mezi tyto rarity patří i elegantní Škoda 1100 OHC Coupé.
Abychom se mohli vznešeně rozplývat nad ladnými křivkami vzácného škodováckého kupéčka, musíme se nejdříve podívat na původní spider, který dal svými závodními úspěchy vzniknout právě tomuto uzavřenému sporťáku.
Téměř od samotného počátku produkce osobních aut se mladoboleslavský výrobce snažil působit i v motorsportu – ať už se jednalo o domácí nebo zahraniční podniky. Vrchol přišel na konci 40. a v 50. letech. Když se v roce 1950 automobilka s modelem 1101 Sport dostala až na start slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, dovedete si představit, kam muselo postoupit zdravé sebevědomí všech zúčastněných.
Na vavříny sice nedošlo kvůli poruše, rychlými časy na okruhu ale byla Škoda na dobré cestě k úspěchu.
Od spideru ke kupé
Myšlenky o možném návratu na francouzský okruh se však začaly formovat až později v roce 1956, kdy začal vývoj nového závoďáku 1100 OHC s typovým označením 968. V laminátové karoserii velmi nízkého spideru možná uvidíte náznaky zmiňovaného kupé, které přišlo o pár let později.
Základem byl trubkový rám, v němž byla usazena upravená jedenáctistovka původem ze Škody 440. Kromě bloku motoru se toho ale dost změnilo, použila se nová hliníková hlava válců, dvojice vačkových hřídelí a podle názvu vozu samozřejmě v rámci rozvodu OHC. Přibylo také výkonnější zapalování se dvěma svíčkami na každý válec. Dodávku paliva zajišťovaly dva karburátory Jikov.
Konečný výkon 92 koní (68 kW) putoval na zadní kola přes pětistupňovou převodovku. Nezdá se to jako moc, ale drobný spider o hmotnosti pouze 550 kg upaloval pěkně. Přesněji až 200 km/h. Skvělá ovladatelnost pak byla důsledkem ideálního rozložení hmotnosti s motorem uloženým až za přední nápravou.
První dva vyrobené kusy začaly soupeřit na okruzích už krátce po představení v roce 1958. Při pohledu do výsledkových listin se můžeme pouze divit, proč během pěti let vskutku úspěšného závodění nakonec nedošlo k vysněnému startu v Le Mans. V roce 1963 už ale Škoda vozy v podstatě odeslala do důchodu a nabízela je soukromníkům.
Karoserie světových křivek
V době největších úspěchů, kdy se spiderem piloti Miroslav Fousek a Václav Bobek drtili konkurenci doma nebo třeba na závodech v Budapešti či Leningradu (Petrohrad), se však ještě inženýři Škody rozhodli trochu zaexperimentovat. Hned na začátku 60. let tak vzniklo ve dvou exemplářích ono dvoumístné kupé, jež může z některých úhlů připomínat britská nebo italská sportovní auta těchto časů.
Z technického hlediska se toho proti spiderům moc nezměnilo, použil se identický rám se stejně výkonným motorem, tudíž i rozvor zůstal stejný. Kupé ovšem používalo zcela novou a složitější hliníkovou karoserii, která vůz prodloužila o několik milimetrů do délky. Přesněji z původních 3880 mm na 3940 mm. A také se zvýšila hmotnost na 618 kg.
Za aerodynamickými kryty světel, jež doplňovaly křivky čumáku, se mimochodem schovávaly klasické lampy z tehdejší octavie. Kromě atraktivního předku pak vůz zaujal hlavně zadními blatníky protaženými do tehdy stylových ploutví.
I když se může zdát, že tímto krokem škodovka stvořila cestovní sporťák či dokonce GT pro volnočasové využití, také 1100 OHC Coupé využívala jako závodní vůz. Bohužel podle dobových materiálů bylo kupéčko hodně daleko od schopného využití jak na silnici, tak v závodech.
Piloti si totiž stěžovali na ohromný hluk od motoru, jenž se rozléhal uvnitř kabiny. Traduje se, že celou hodinu po závodě jim poté zvonilo v uších. A když přišlo na déšť, odvětrávání kabiny bylo nedostatečné, takže se do pár minut zamlžila okna. Neúčinné stěrače nakonec celé situaci zrovna nepomáhaly.
Spidery žijí, kupé ne
Těžko říct, zda by Škoda mouchy časem vychytala, kdyby se v roce 1963 nerozhodla dát od modelu 1100 OHC ruce pryč a pokračovat s jinými projekty. Jediné dva vyrobené kusy verze Coupé bohužel skončily bídně a ani jeden se nedochoval do současnosti. Říká se ovšem, že část vraku jednoho z vozů, který tehdy v soukromých rukách havaroval u Mladé Boleslavi, nyní vlastní samotná Škoda a pracuje na replice.
Bohužel takový byl osud velmi nadějného a pohledného kupé. Dnes by zajisté drželo status ceněného sběratelského kousku. Spidery naštěstí nedopadly takto žalostně a oba vyrobené kusy stále existují. Jeden najdete v muzeu Škody a druhý putoval až do Anglie, kde se jím pyšní tamní zastoupení mladoboleslavské automobilky.