Škoda 105/LPG: pekelný stroj (zkušenosti)

Další část seriálu na téma „zkušenosti našich čtenářů s jejich vozítky“. Tentokrát vám představíme Škodu 105, která jezdí na LPG. Poměrně vtipně pojatý článek jistě rozežene chmury uprostřed okurkové sezóny.
Škoda 105/LPG: pekelný stroj (zkušenosti)
Seznam kapitol
  1. Jak jsem k autu přišel, přestavba na LPG
  2. Zelená Sršeň, vnitřní prostor, klima, boj se rzí, neprodám

Poznámka: Autor článku si nepřál být jmenován.

Darovanému koni na zuby nehleď

V roce 1998 jsem dostal darem od rodičů vozidlo (abych se vyhnul napadání ze strany případných čtenářů a následnému flamewaru, záměrně nepoužívám pojem auto) Š105L v úpravě LPG, kterým spokojeně jezdím dodnes. Na jednou přetočeném tachometru mělo tehdy 6000 km, uvedeno do provozu bylo v roce 1988, a vzhledem k tomu, že většinu parkovacího času strávilo v suché garáži, nevykazovaly tehdy plechové komponenty karosérie větší stopy „rozkvětu“.

Ve svém hodnocení, popřípadě popisu zkušeností s provozem mého stroje se budu snažit nezabíhat do přílišných technických podrobností popisu vozidla – čtenáře, který by snad vozy řady 105/120/130 neznal, si dovoluji odkázat na milou recenzi například na auto.idnes.cz. Na internetu lze ostatně nalézt celou řadu fanklubů věnujících se tomuto v současnosti (ať se to komu líbí nebo ne) nejrozšířenějšímu přibližovadlu.

LPG to jistí

Pokud jde o běžný provoz, kdy je cílem dopravit se z místa „A“ do místa „B“, troufám si tvrdit, že pro běžného uživatele se stále jedná o poměrně výhodnou alternativu. Provozní vlastnosti vycházejí ze dvou zásadních faktorů: jednak poměrně zastaralý motor, který nepotřebuje žádnou elektroniku (která tvoří u současných vozů statisticky asi největší množství problémů) – z toho vychází i snadná a levná přestavba na alternativní pohon.Dále je to dnes výjimečná koncepce s motorem vzadu, umocněná ještě uložením tlakové nádrže za zadními sedadly. 

Ta přispívá k dobrým jízdním vlastnostem na sněhu a v horském terénu zejména ve srovnání s „klasiky“, vozidly s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou. Charakteristika vozu si vynucuje, zejména při plnějším obsazení, udržování motorku ve vyšších otáčkách. Motorek se přitom vytáčí značně neochotně. Při jízdě s kopce je proto třeba využívat terénní převýšení, aby pak mohl být protisvah vyjet setrvačností. Tato fotografie byla zachycena kolegou při služební cestě na vývojářské symposium – jelo se v pěti lidech se spacáky, karimatkami a stanem.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Tlaková nádrž je umístěná za zadními sedadly --- Pro dobrou dynamiku
je nutné se z kopce pořádně rozjet, teprve pak auto dosáhne požadované
rychlosti.

Úsporný, ale problémový provoz

Odměnou za lenivost vozu je však šťastnému uživateli spotřeba do 9 litrů propanbutanu na 100 km, což při ceně cca 12 Kč za litr dává náklady zhruba 1,10 Kč na kilometr. To vychází levněji než např. na kole – kdo jezdíte na kole, jistě rádi uznáte, že po cestě na velocipédu sníte potravin za mnohem více peněz.  Nezanedbatelný je i vliv na ekologii – při provozu na LPG je povinností emisní kontrola jak na benzínový, tak i na plynový pohon, a při pouhém srovnání většiny měřených veličin se LPG motor takřka blíží hodnotám moderního benzínového motoru s katalyzátorem. Horší situace je bohužel v zimě při větších mrazech. Pokud nemá zplyňovací zařízení svoji provozní teplotu, nastává problém se startováním, proto je třeba nezapomenout před vypnutím motoru po ukončení jízdy přepnout palivový systém na benzín.

Klepněte pro větší obrázek --Přepínání palivového systému

Při delším provozu LPG vozidla se rovněž mohou projevit určité další neduhy tohoto systému: propanbutan má někdy  tendenci obsahovat technologické nečistoty, které se mohou zejména při častých „studených startech“ srážet na karburátoru. Vznikající pryskyřice pak jsou s to vytvořit odporný hlen, který je schopen karburátor dokonale „zalepit“. Tento problém se bohužel často projeví až v zimě, kdy uživatel potřebuje přepnout palivový systém na benzín a zjistí, že již kanálky v karburátoru nejsou průchozí. Pryskyřice se z karburátoru odstraňuje velmi obtížně a často takováto peripetie končí až výměnou karburátoru za jiný.

To sice neznamená vzhledem k dostupnosti levných náhradních dílů na vrakovištích přílišnou finanční zátěž, ale přesto jde o značně nepříjemnou komplikaci. Částečně může pomoci i při příznivých teplotách občasné přepnutí palivového systému na benzín. Kromě příznivého dopadu na karburátor má toto občasné „projetí“ motoru na benzín i kladný vliv na ventilová sedla, která při provozu výhradně na plyn nejsou promazávána a dochází k jejich postupnému „zatloukání“ do motorové hlavy.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Jak jsem k autu přišel, přestavba na LPG
  2. Zelená Sršeň, vnitřní prostor, klima, boj se rzí, neprodám
Minitest Subaru Forester 2.0i-L: Vylepšený kmet dostal dvě oči navíc

Subaru Forester 2.0iL (minitest)

Forester chce v letošním roce k poctivému podvozku nabídnout i porci aktivní bezpečnosti. Přesvědčí matador kategorie i ty "bezpečně smýšlející"?

včera | Milan Lažanský | 1 příspěvek
Minitest Mitsubishi ASX 1,6 MIVEC: Jsou vylepšení znát?

Mitsubishi ASX 1,6 MIVEC (minitest )

Mitsubishi ASX se v provedení modelového roku 2018 nezměnilo po technické stránce, zapracovalo ale na designu.

13.  1.  2018 | Radek Pecák | 15 příspěvků
TEST Kia Stinger GT 3.3 T-GDI AWD: Díky, Alberte!

Kia Stinger GT 3.3 T-GDI AWD

Trvalo více než pět let, než Kia přetavila fantastický koncept GT v produkční auto. Najala na to ty správné lidi a výsledkem je gran turismo, který nemá v historii značky obdoby.

11.  1.  2018 | Jan Mička | 114 příspěvků