Kapitoly článku:
Pod kapotou naftová klasika
V testovaném Leonu se nacházel naftový agregát o objemu 2 litry, který dává výkon 103 kW (140 k) a točivý moment 320 Nm. Tento motor v dnešní době nemá již smysl moc představovat a popisovat, protože je již dostatečně znám z dalších koncernových vozů. Tak jako u jiných modelů toho moc nedovolí a jinak sportovní Leon degraduje na dynamicky průměrné auto, které víc "kope" než jede. Turboefekt, který je jistě všem majitelům starších TDI motorů znám, je poměrně citelný i zde. Je sice pravda, že takový nárůst výkonu je pro subjektivní vnímání dynamiky příjemný, ale pokud tento pocit neprovází i reálný nárůst rychlosti, není to k ničemu. Daný motor si jistě zaslouží své místo, ale spíše v jiných modelech. V Leonu by se měly objevit spíše ostřejší provedení a tak kroky Seatu a Volkswagenu jdou zcela proti duchu auta. Na druhou stranu je vývoj i u tohoto motoru velmi znát, zátah nepolevuje ani nad 4000 otáček a nechá se rád točit až téměř ke 4500 otáčkám, kde sice již zátah není tak výrazný, ale pro případ nutné akcelerace, kdy řazení prodlouží o pár cenných desetin zrychlení, se může hodit. Často jsem toho využíval hlavně pří průjezdech zatáčkami, kdy nebylo nutno na konci zatáčky až tak často řadit.
Co se týče kultivovanosti, motor sice nesnese přímé srovnání s novinkami se vstřikováním common rail, na druhou stranu mimo studený start a nízké otáčky je přenos typického klepotu nulový a motor se projevuje poměrně příjemně a zvukově srovnatelně s některými benzínovými motory. Na druhé straně jsou vibrace při stání a volnoběhu velmi citelné a do kabiny pronikaly poměrně silně. Téměř se sinusovou pravidelností a v určitém taktu se Leon vždy mírně zatřepal, což mne doslova šokovalo. Viditelně se třepaly bezpečnostní pásy a vnitřní zpětné zrcátko. Dávám to trochu za vinu i mírně nezajetému motoru, přece jen 7 000 kilometrů není pro naftový motor ještě ta správná doba.
Zrychlení (GPS):
- 0-100 km/h: 8,9 s
- 0-160 km/h: 22,7 s
- 0-200 km/h: 51,1 s
- 1 km s pevným startem: 31,6 s
Pružnost (GPS):
- 60-100 km/h: 3 st. 4,9 s; 4 st. 5,8 s
- 80-120 km/h: 3 st. 5,3 s; 4 st. 6 s; 5 st. 7,2 s
- 100-160 km/h: 5 st. 13,9 s; 6 st. 15,3 s
Převody (tacho):
- 40: 2 – 2500; 3 – 1500; 4 – 1100
- 60: 2 – 3500; 3 – 2400; 4 – 1750; 5 – 1400; 6 – 1200
- 80: 3 – 3100; 4 – 2250; 5 – 1800; 6 – 1500
- 100: 3 – 4000; 4 – 3000; 5 – 2300; 6 – 1900
- 120: 4 – 3500; 5 – 2800; 6 – 2250
- 140: 4 – 4100; 5 – 3250; 6 - 2750
Úsporný sporťák
Nezřídka se setkáváme právě u koncernu VW s tím, že se rád chlubí úsporností a prostorností. Je třeba říci, že téměř vždy zcela oprávněně. Je ovšem otázkou, zda u sportovně laděného auta jsou toto ty pravé parametry, kterými by se měl vůz identifikovat. Nasazování a poměrně velká podpora naftových motorů i u těchto verzí je pak spíše na škodu. Přesto nejde nezmínit i spotřebu. Pokud půjdeme k běžnému ježdění, při klidné jízdě, atakoval jsem i s nezajetým motorem spotřebu okolo 5,5 litru na 100 km. Pří klidné jízdě po městě se spotřeba přehoupla přes šest litrů a zastavila se na hodnotě 6,1 litru. Na dálnici pak záleží na provozu, rychlosti a dalších faktech. Průměrna spotřeba dle PP při jízdě Frýdek-Místek - Brno na tempomat s nastavenou rychlosti 130 km/h se zpomalením pouze u Hranic na Moravě a průměrné rychlosti 121 km/h jsem se s Leonem dostal na 6,3 litru na 100 km. Bohužel Leon nedovolí takto jezdit dlouhodobě. Za celý test jsem se dostal na spotřebu 7,6 litru na 100 km. Což je průměr jak za klidné jízdy tak za zbytek testu, kdy jsem se s Leonem doslova nemazlil a vše, co z něho šlo dostat a co motor dovolil jsem se snažil využít. Pokud budu tedy hodnotit Leon dle spotřeby, je na takto zaměřený vůz velmi dobrá hodnota.
Když to tam padá, je to zábava
Jednička s hvězdičkou. To je známka, které si zaslouží řazení u Leona. Velmi krátké dráhy, absolutní přesnost, žádné problémy při rychlém řazení a podřazování i při velké změny otáček a bez meziplynu jasně ukazují, že převodovka je opravdu špičková. Synchornizace je bezchybná. V podstatě není nic, co by se ji dalo vytknou. Převody na sebe parádně navazují, a tak v žádném okamžiku a žádné rychlosti nehrozí, že by byl motor podtočený nebo již za zenitem toho správného výkonu. Odpor, který řadička při razení kladla, byl příjemný a vznikala tak velmi dobrá souhra mezi řazením a podvědomým vnímáním jízdy. Vibrace, které se pří stání přenášely od motoru, se v řadičce neobjevily. Pokud k tomu připočteme skvěle tuhou spojku, absence automatu pak nemůže nikomu vadit a manuální řazení je pouze přínosem.
A zase to řízení
Skvělému řazení sekunduje mírně nepříjemné řízení. Elektrohydraulický posilovač řízení mírně degraduje. Dle mého pocitu je zbytečně měkké a případný větší odpor bych pouze uvítal. Pokud má mít řidič co největší konktakt s koly a autem, je třeba, aby většinu práce dělal on. Je sice pěkné, že v městě vytočíte kola jedním prstem, ale na druhou stranu je to při ostré jízdě velmí nepříjemné. Při takové jízdě zatáčkami, kdy řízení bez slušného odporu znesnadňuje řízení a volant je pak třeba volant pořadně držet, aby neutíkal do stran. O volant se tak nedá, lidově řečeno, opřít.