Kapitoly článku:
- Pár odstavců na úvod, výbava Fresco
- Nedostatek motorů, vzhled nové Ibizy
- Profil, přední sedačky, pracoviště řidiče
- Podivný palivoměr, palubní deska, centrální zamykání
- Odkládací prostory, místo vzadu, zavazadlový prostor
- Motor, dynamika, spotřeba, řazení
- Podvozek, jízdní vlastnosti, hlučnost, plusy a minusy, parametry
- Kompletní přehled výbav a parametrů všech verzí
- Fotogalerie (i nepublikované snímky)
To tak málo žere?
Zpočátku mne trochu mátl palivoměr, který ukazuje zleva doprava, tedy opačně, než je obvyklé. Rovněž jeho linearita dostala na frak: prvních 150 km se téměř nehnul z místa (a to jsem jel svižně po dálnici), takže to vypadalo, že Ibiza má buď obří nádrž, nebo extrémně nízkou spotřebu. Pak se ale začal hýbat podstatně rychleji a „prásko ho“, najednou tam byla rezerva. Takže pozor na to. Pochválit ještě musím opěrky hlavy, které nabízí velkou možnost aretace v obou směrech. Snad jen mohly být měkčí, protože při maximálním sklonu směrem k hlavě nastavují cestujícímu poměrně malou hranu, která může při opírání tlačit. Stejný problém mají i některé ostatní koncernové vozy (současná Octavia, Fabia…).
Troška nápadu, troška nudy
Palubní deska má dvoubarevné provedení, používá černé a šedé plasty. Černá palubky vypadá na první pohled velmi dobře, má trochu zvrásněný povrch, nicméně plast není měkčený. Stejně tak je tvrdý i tmavě šedý plast středové konzoly, který se protahuje až ke kapličce s přístroji. Šedý plast bez povrchové úpravy působí docela lacině, myslím, že Seat na tomto prvku mohl více zapracovat, aby se líbil. Při silnějším doteku bylo slyšet vrzání (podobně jako u Cordoby), což není pro španělského výrobce příliš dobrá vizitka. Kruhové výdechy jinak nepříliš atraktivní design trochu ozvláštňují, i přesto ale černošedý interiér působí poněkud smutně a nudně. Naopak se mi líbí, že je středová konzola natočená k řidiči.
Palubní deska je sice chudá, ale tvarově povedené; plasty ale vypadají docela levně
--- Středová konzola je natočená k řidiči
Vestavěné rádio Lena --- Automatická klimatizace je v ceně akčního modelu
--- Kruhové výdechy klimatizace nepůsobí rušivě
Zpracování interiéru patří k průměru, na letenské dlažbě se už po patnácti stech najetých kilometrech (tolik měl vůz při přebírání k testu) ozývaly z palubní desky a pravých dveří zatím nepříliš hlasité pazvuky; občas byl slyšet zvuk i zezadu, jeho identifikace se mi ale nepovedla. Naopak pochválit mohu Ibizu za perfektní ergonomii. Všechny ovladače jsou v dosahu a mají přesně tu funkci, jakou jsem očekával. Otočný ovladač vlevo zapíná světla, dva aretační „knoflíky“ ovládají nastavení výšky světel a podsvícení přístrojů, rádio i klimatizace funguje tak, jak má. Použitý Climatronic je o poznání lepší než ten, který používá Škoda (stará Octavia, Super) či VW (Golf IV, Passat), protože větrání i teplota se nastavuje otočným ovladačem. Jednotka klimatizace mohla být o něco výše, stačilo by, aby si prohodila místo s přihrádkou na drobnosti.
Poznámka: Autorádio Lena není ve standardní výbavě, ale připlácí se za něj deset tisíc. Za verzi s CD přehrávačem musíte přidat ještě čtyři tisíce navrch.
Řadící páka má hezký tvar --- Madlo ruční brzdy
Dobře fungující centrál
Kromě dobré ergonomie mne potěšily dvě drobnosti: „trojklik“ směrových světel a centrální zamykání. Po prvních stisknutí tlačítka na dálkovém ovládání se otevřou jen dveře řidiče, teprve druhé stisknutí otevře vše ostatní vč. zavazadlového prostoru. Ten se navíc po chvilce zamkne, zatímco zbytek auta zůstane otevřen; to aby vám do něj nikdo „nešátral“. Po rozjetí se všechny dveře uzamknou, takže nezvaný host na křižovatce má smůlu. Po zastavení a vyndání klíčků ze zapalování se pak odemknou dveře u řidiče, takže k jejich otevření stačí jeden pohyb páčkou; ostatní musí dveře otvírat nadvakrát, případně je může řidič centrálně odemknout tlačítkem na dveřích.