Seat Altea XL 1,6: do třetice všeho dobrého

(velký test) Po Altee a Toledu přichází Seat s dalším autem téhož designu. Jaký má tento model v nabídce automobilky smysl?
Seat Altea XL 1,6: do třetice všeho dobrého
Seznam kapitol
  1. Úvod, Sága rodu, Exteriér
  2. Interiér a výhled z vozu, Prostor pro drobnosti a zavazadla
  3. Přehled motorizací, Testovaný agregát, Jízda, Dynamika
  4. Spotřeba, Závěr, Plusy a minusy, Technické a cenové parametry
  5. Kompletní fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)

Nafta stejná, v benzinu drobné změny

Motorová nabídka Altey XL kopíruje dieselovou nabídku krátké verze, zákazník ji může pořídit s naftovými agregáty s technologií čerpadlo – tryska 1.9 TDI 77kW (105k) a dvoulitry TDI 103kW (140k), který je možné objednat s automatickou převodovkou DSG, a 125kW (170k), ve všech případech s možností filtru pevných částic DPF.

V benzinových motorizacích pak lze vybírat z pohonných jednotek 1.6 MPI 75kW (102k), 1.8 TFSI 118kW (160k) a 2.0 FSI 110kW (150k). Zde se nabídka rozchází s možnými motorizacemi standardní Altey, která nabízí navíc vrchol v podobě dvousetkoňové 2.0 TFSI 147kW a naopak u ní chybí 1.8 TFSI 118kW (160k).

Základ až doposud tvořila právě šestnáctistovka 75kW (102k), s níž jsme Alteu XL protentokrát testovali, začínající ve výbavě Basis na půlmilionové částce. Vyšší výbava Reference s tímto motorem stojí o dalších třicet tisíc víc, naše výbava Stylance potom stála 565 900 korun plus dvacet tisíc za příplatkovou výbavu. Nabídku motorizací ale nyní rozšíří nejslabší benzínový 1.4 16V s výkonem 63 kW (85 k), který by měl být ještě o 40 tisíc levnější – tedy v základní výbavě Basis od 459 900 Kč (čtrnáctistovka ale k dnešnímu dni v cenících vyvěšených na stránkách Seatu ještě není zahrnuta).

Jízda se stovkou koní

Základní motor je z klasické volkswagenovské školy, jedná se o osvědčený (či jiným slovem zastarávající) zážehový agregát 1.6 MPI (1595 cm3) s výkonem 75 kW (102 koní) a točivým momentem 148 Nm při 3800 otáček za minutu. Je spojen s manuální pětistupňovou převodovkou. Jen připomenu, že stejně motorizovanou Alteu už jsme na AutoRevue testovali. Motor je starý známý, a tak nepřekvapí jeho projev. Nepříliš kultivovaný chod a horší tah odspodu, to jsou vlastnosti, které se zde opakují často.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Nejslabší pohonnou jednotkou dosud byla benzínová 1.6 75 kW

Je jasné, že se stokoňovým agregátem a stovkou za třináct vteřin nemůže být o nějakých velkých sportovních ambicích řeč, je ale pravdou, že lehký sportovní nádech Altee XL nelze upřít (aby taky ano, pokud je filozofií Seatu být sportovní koncernovou odnoží).

Už design především přední části má dravý a sportovní nádech a téhož pocitu může řidič nabýt i uvnitř. Základní ovládací prvky jsem už zmínil: tříramenný, pohodlný volant, krátká a přesná řadící páka s krátkými dráhami a kulatou hlavou, kratší zpřevodování, tvrdé sedačky s výrazným bočním vedením a poměrně tvrdý podvozek a koneckonců i zvuk zážehového agregátu, to všechno jsou věci, které na řidiče působí mírně sportovním dojmem.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Volant a řadící páka jsou standardně potaženy kůží

Odhlučnění není tak dobré jako u Octavie, což může mít svůj původ buď ve větším důrazu na sportovní nádech auta, nebo – prozaičtěji – při výrobě Seat šetřil. K tomu by měla zřejmě přispívat i absence dvojitého odhlučnění, jaké má Octavia, a na víku motoru jakoby zevnitř chybělo gumové těsnění, jelikož motor je překvapivě hodně zašpiněn vnikající vodou.

Na druhou stranu zvuk klasické volkswagenovské 75kW šestnáctistovky mi nepřijde tak hrozný, jak se říká, dokonce bych si troufl tvrdit opak, takže zde bych velký problém neviděl. Jiná věc už je aerodynamický hluk, který zvuk motoru a vlastně všechny zvuky ve voze na dálnici v rychlostech nad stočtyřicítkou spolehlivě přebije a v nějaké stošedesátce už je jeho intenzita opravdu vysoká.

Jistý podvozek nezklame

Jízda ale není tak hrozná, jak by se mohlo z předchozích řádků zdát. Naopak. Velkou měrou k pohodlí a jistotě přispívá dobrý podvozek. Standardní šestnáctipalcová kola s obutými 205/55 pneumatikami jsou odpružena tvrdšími tlumiči, zadní náprava má víceprvkové zavěšení. Jízdní stabilita je velmi dobrá, podvozek drží a projeví mírnou tendenci polevovat jen při velmi prudkém brždění v zatáčkách. Naopak vyšší konstrukce při běžném rozchodu kol má za následek nepatrně větší naklánění v zatáčkách.

Průměrný výkon...

Maximální rychlost je podle papírových parametrů 181 kilometrů v hodině, v praxi by se dalo navzdory vysokým otáčkám dosáhnout ještě o několik kilometrů za hodinu víc. To ale samozřejmě není rychlost pro běžné dálniční ježdění, s touto motorizací se bude po dálnici pohodlně jezdit kolem nějakých sto čtyřiceti, sto padesáti. Hodnotu zrychlení z 0 na 100 km/h udává výrobce na rovných třináct sekund, této hodnotě odpovídají i reálná měření (13,03 sekund). Na sto šedesát jsme se dostali za poměrně dlouho, konkrétně po 36,93 sekundách.

Měření pružnosti potom odpovídá průměrnému výkonu této šestnáctistovky. Z šedesáti na sto jsme se dostali nejrychleji na trojku, z osmdesáti na sto dvacet také – v obou případech za dobu kolem sedmi sekund. Z šedesátikilometrové rychlosti na sto dvacet kilometrů za hodinu potom s přeřazením na čtyřku lehce nad jedenáct sekund.

Zrychlení:
• 0-100 km/h: 13,03 s
• 0-160 km/h: 36,93 s

Pružnost:
• 60-100 km/h: 3. st. 7,16 s; 4. st. 11,04 s; 5. st. 11,95 s
• 80-120 km/h: 3. st. 6,99 s; 4. st. 9,23 s; 5. st. 13,36 s
• 60-100 km/h s postupným řazením: 7,27 s
• 60-120 km/h s postupným řazením: 11,14 s

Maximální rychlosti na převodové stupně (orientační hodnoty):
• 1: 45 km/h
• 2: 85 km/h
• 3: 120 km/h
• 4: 160 km/h
• 5: 180 km/h

Převody:
• 40: 2 – 3000; 3 – 2200; 4 – 1600
• 60: 2 – 4600; 3 – 3100; 4 – 2300; 5 – 1900
• 80:                3 – 4000; 4 – 3200; 5 – 2500
• 100:              3 – 5200; 4 – 4000; 5 – 3000
• 120:              3 – 6200; 4 – 4750; 5 – 3750
• 140:                             4 – 5500; 5 – 4300
• 160:                             4 – 6400; 5 – 5000
• 180:                                            5 – 5600

 

Předchozí kapitola Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Sága rodu, Exteriér
  2. Interiér a výhled z vozu, Prostor pro drobnosti a zavazadla
  3. Přehled motorizací, Testovaný agregát, Jízda, Dynamika
  4. Spotřeba, Závěr, Plusy a minusy, Technické a cenové parametry
  5. Kompletní fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)
TEST: S Mitsubishi L200 jsme postavili lesní posed. Ale hodí se i na výlety?

Mitsubishi L200 Invite+ a Instyle

Nové Mitsubishi L200 je skvělé auto na práci. Jak si ale povede jako auto pro každý den?

25.  2.  2020 | Vladimír Kadera | 3 příspěvky
Hybridní Fiaty 500 a Panda mají motor z použitých plechovek. Jak s ním jezdí?

Fiat 500 a Fiat Panda Hybrid

Opačný přístup než Peugeot se rozhodl aplikovat Fiat. Prostým označením hybrid označuje své dva modely 500 a Panda s mild hybridním ústrojím.

24.  2.  2020 | Svět motorů | 12 příspěvků
TEST Volkswagen Touareg V8 4.0 TDI Black Style: Nehodící se škrtněte

Volkswagen Touareg V8 4.0 TDI

Touareg je vlajkovou lodí Volkswagenu, s motorem V8 by se ale dal považovat za takovou vlajkovou loď „na druhou“. Pokud máte o koupi osmiválce zájem, pospěšte si. Brzy totiž nenávratně zmizí z nabídky.

20.  2.  2020 | Jan Mička | 28 příspěvků