Nadcházející Rallye San Remo bude zlomovým okamžikem v kariéře 25letého
nadějného jezdce z České republiky Romana Kresty.
I když Roman Kresta krátce pocítil atmosféru soutěže mistrovství světa již při letošní Rallye Safari, kde startoval s testovací Octavií, v Itálii se poprvé představí v roli továrního jezdce týmu Škoda Motorsport. Něco o svých závodnických začátcích, stejně jako o své sportovní přítomnosti poodkrývá Roman Kresta v následujícím rozhovoru.
Jak se cítíte před svou první opravdu velkou soutěží?
Cítím se dobře. Vítězstvím na Barum rallye se mi podařilo obhájit titul mistra republiky a splnit tak prioritní cíl nejen svůj, ale i týmu Škoda - Benzina team. Asfaltové soutěže jsou mi bližší než šotolina. Samozřejmě start na mistrovství světa je něco úplně něco jiného než účast v domácím mistrovství a na San Remo jedu především sbírat zkušenosti. Děláme vše pro to, abychom mohli pravidelně startovat v mistrovství světa, a tak jsou pro nás zkušenosti velice důležité. Po testu, kterého jsem se nedávno v Itálii zúčastnil, mohu říci, že Rallye San Remo je technická a velice náročná soutěž.
Co Vás vlastně přivedlo k motoristickému sportu?
Automobilový sport mě přitahoval už od dětství. Určitě je to trochu tím, že v každém chlapovi zůstává kousek kluka. Pocházím z kraje, který je známý mimo jiné dvěmi krásnými soutěžemi, Barum rallye a Valašskou rallye. Moje rodiště leží v těsné blízkosti některých rychlostních zkoušek a odmalička mě tam otec brával. Asi proto mám tak silný vztah k soutěžím. Vždy jsem měl jedno velké přání, stát se soutěžním jezdcem. Svému snu jsem věnoval veškeré úsilí a později i úspory, vše ostatní šlo stranou. K soutěžím jsem se dostal jako mechanik. První vytoužená šance přišla v roce 1994, kdy jsem si na jeden závod vypůjčil "áčkového" favorita a nastoupil s ním do Třebíčské rallye. Chtěl jsem si vyzkoušet, jestli na to mám.
Vaše závodní kariéra má závratný vzestup. Jak vidíte dnes s odstupem sedmi let své začátky?
Moje kariéra nabrala opravdu velké obrátky, ale začátky byly velice těžké. Kdyby mi před pár lety někdo řekl, kam se dostanu a kde budu v roce 2001, asi bych mu nevěřil. Ne vždy to však vypadalo tak jednoduše a přímočaře. Nejdříve přišla dílčí vítězství, později jsme zvítězili ve své třídě a skupině. Nikdy jsme neudělali krok zpátky a nakonec jsme se dostali do továrního týmu Škoda Motorsport, za jehož podpory jsme dvakrát vyhráli titul absolutních mistrů ČR. Během sedmi let své kariéry jsem vystřídal několik vozů, ale vždy to byly Škodovky. Začal jsem na Favoritu, přestoupil na Felicii a Felicii Kit Car. Největší skok na mě čekal začátkem roku 2000, kdy jsem poprvé startoval s Octavií WRC.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Za úspěch považuji všechno, co jsme dosud dokázali, že naše velké úsilí přináší výsledky. Ale pokud bych měl opravdu vybrat ta největší zadostiučinění, tak by to bylo první vítězství v absolutním hodnocení, které jsme vybojovali v roce 2000 na Rallye Český Krumlov. Následně pak první titul mistra ČR a jeho obhajoba v roce 2001. Hodně také vzpomínám na Memoriál Attilia Bettegy v Itálii, kde jsem obsadil třetí místo a dokázal svádět rovnocenný boj s řadou velkých jmen.
Jak na Vás působí ten velký nárůst očekávání?
Musel jsem se s tím vyrovnat. Od chvíle, kdy jsme začali startovat s podporou továrního týmu Škoda Motorsport, ode mne všichni očekávají jen dobré výsledky. V domácím mistrovství to znamená první místo. Zpočátku to ve mně vyvolávalo psychický tlak. Postupem času a hlavně s dosaženými výsledky jsem se s tímto pocitem vyrovnal a dnes mi to nedělá žádné problémy. Ani konkurence, ani tlak domácího prostředí.
Jaký je Váš nejbližší sportovní cíl?
Pravidelně startovat v seriálu mistrovství světa a společně s Janem Tománkem se stát plnohodnotnou posádkou továrního týmu Škoda Motorsport.
Děkujeme za rozhovor.
