Kapitoly článku:
Sasonova Catherina neuspěla
Sixten Sason pracoval na počátku šedesátých let zároveň také na prototypu malého sportovního kupé sám pro sebe. V té době začalo vedení automobilky Saab pod vlivem prvního Sonettu uvažovat o potenciálu malosériové produkce auta podobného charakteru. Sason byl připraven, takže v lednu roku 1963 začal vývoj a k výrobě prototypu přistoupili u Saabu již v květnu téhož roku.
Sasonův prototyp Saab Catherina nakonec jako předobraz Sonettu II neuspěl
Vznikal v dílnách ASJ, jež produkovaly železniční příslušenství, v Katrineholmu, takže ke jménu Catherina již nebylo dlouhé cesty. Prototyp se veřejnosti poprvé představil 24. dubna roku 1965 ve sportovním centru v Linköpingu. Vůz se vyznačoval řadou pokrokových řešení včetně střechy typu Targa s odnímatelnými panely, zatímco další ze Sixtenových nápadů se pro realitu vyloženě nehodily.
Jednalo se třeba o reflektory, které chtěl původně umístit pro optimální rozložení paprsků až na střechu vozu. Nicméně některá z jeho řešení nalezla uplatnění v sériovém Saabu 99, jenž v té době měl Sixten na vedlejším rýsovacím prkně. Zkušební jízdy bohužel ukázaly, že vůz by pro uvedení do sériové výroby vyžadoval ještě hodně práce a investic. Navíc Sasonovi narostla konkurence přímo v jeho vlastním hnízdě.
MFI 13: lepší varianta
Björn Karlström a Björn Andreasson totiž představili svůj prototyp MFI 13. V přímém srovnání se MFI 13 ukázal jako lepší, čímž Catherinu odeslal do firemního muzea. Designér Björn Karlström byl v padesátých letech plný nápadů na výrobu osobních vozů ve Švédsku. Zprvu nalezl spojence pro své nápady v letecké továrně Malmö Flygindustri (MFI) a pro svůj sportovní vůz obdržel označení MFI 13 (nepoužitelné pro žádné z letadel, protože piloti bývají pověrčiví).
Saab MFI 13 (1965) se stal základem sériového sportovního modelu Sonett II
Tvůrci očekávali také podporu z automobilky Saab, takže se snažili použít na voze maximum součástí sériových vozů Saab. A tato podpora skutečně přišla. Počítalo se s výrobou v továrně v hrabství Norrland. Karosárna Heinel´s připravovala karosérii pro vůz s důrazem na to, aby podle plechových dílů bylo možno snadno odvodit plastové panely pro sériovou výrobu. Projekt Norrland však uvízl na mrtvém bodě a projekt pod svá křídla přijal Saab.
Návrat Sonettu
Záhy se ukázalo, že MFI 13 byl vyspělejším než Sasonova Catherina. Prototyp MFI 13 v továrně přejmenovali na Saab 97 a bylo rozhodnuto spustit výrobu během šesti měsíců. Právě tento prototyp se stal základem sportovního modelu, jenž se do sériové výroby skutečně dostal a s ohledem na první prototyp Sonett Super Sport z padesátých let dostal označení Saab Sonett II.
Tento typ budil velké naděje. Tříkarburátorový motor vozu uděloval nejvyšší rychlost přes 150 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h pod 14 sekund, což byly ve své době hodnoty velmi zajímavé. V roce 1970 se dočkal radikální modernizace a přeznačení na typ Saab Sonett III, ale k rodině Sonettů se časem jistě vrátíme samostatným článkem.
Saab Sonett III (1970)
Tím dějiny sportovních prototypů Saab takřka končí. Na dědictví lehkých roadsterů a kupé navázal teprve v osmdesátých letech futuristický model Saab 900 Turbo 16 EV-1, to už je však zcela jiný příběh.
Prototyp Saab 900 EV-1 (1984)
Saab je původem švédská automobilka. Saab byl divizí firmy Svenska Aeroplan vyrábějící zbraně. Ta vznikla v roce 1937 a první automobil opustil linku v roce 1944. V roce 1969 se Saab spojil se značkou Scania.
Momentálně Saab vlastní společnost National Electric Vehicles Sweden, ale nemá právo užívat jméno a logo Saabu, proto se vozidla od roku 2012 již nevyrábí.