Řekněme, že se jednoho líného deštivého dne schoulíte na gauč v obývacím pokoji a začnete brouzdat po inzerátech na klasická auta. Určitě to nebude trvat dlouho a narazíte na celkem dostupné klasické britské limuzíny od značek Bentley a Rolls-Royce. Taková auta dnes totiž není problém koupit za cenu nového Volkswagenu Polo. Určitě vám tak začne vrtat hlavou, co jejich vlastnictví obnáší a na co si dát při koupi pozor. Odpovědi na otázky nám pomohl zjistit Rolls-Royce Silver Shadow z roku 1973, který vlastní pan Martin Kot, Prezident Rolls-Royce and Bentley Club Česká republika.
Dnes klasika, tehdy šok
Rolls-Royce Silver Shadow debutoval v roce 1965 a měl za úkol vystřídat již archaický model Silver Cloud a přenést tak značku do moderní éry. Revoluční a šokující design měl na starosti Londýňan John Polwhele Blatchley, který byl ve vedení designového oddělení od roku 1955 do roku 1969. Myšlenkou bylo udělat moderní auto, které by přilákalo nové zákazníky s čerstvými penězi, ale zároveň uspokojilo ty tradiční.
Prvním krokem tak byl přechod na samonosnou karoserii, což byla tehdy již běžná praxe. Ostatně Rolls-Royce držel tradici karoserie na rámu a s ním spojeným coachbuildingem dost dlouho. Značka při vývoji využila zkušenosti získané z několika prototypů, z nichž největší inspirací byl zřejmě model Tibet. Moderní auto vyžadovalo moderní řešení. Shadow tak dostal kotoučové brzdy na všech kolech, promyšlené odpružení nebo nezávislé zavěšení všech kol. Jestliže tedy debut vozu způsobil šok, tak to byl velmi pozitivní šok.
Vůz se stal hitem a i přes velmi vysokou cenu to vypadalo, že ho musel mít snad každý, kdo něco znamenal. Shadow se vyráběl do roku 1980 ve dvou sériích a několika karosářských provedeních. Vedle klasického sedanu s krátkým a dlouhým rozvorem se dělaly také kupé a kabriolet (později jako corniche). Shadow se stal velmi univerzálním autem, ve kterém jezdili hudebníci, boxeři, státníci, módní návrháři, finančníci i obyčejní podnikatelé. Jen namátkou zmíním jména Elton John, Muhammad Ali, Paul McCartney nebo Frank Sinatra.
Hlad po autě byl tak velký, že pokud vám domů přistál nový kousek z výroby, mohli jste ho obratem se ziskem prodat. Ostatní totiž museli čekat klidně i dva roky. To se dnes běžně stává limitovaným supersportům, ale také novému Suzuki Jimny. Jenom standardního sedanu s krátkým rozvorem se prodalo 25.000 kusů. Verze s dlouhým rozvorem, kupé a kabriolety přidaly dalších přes jedenáct tisíc. Pro automobilku to byl vskutku masivní úspěch. Byl by hřích nezmínit také téměř identické Bentley T1, které se lišilo v podstatě jen jinými znaky, přední maskou a o 50 liber nižší cenovkou. Je ale jasné, jaké jméno znělo v uších potenciálních zákazníků lépe.
Náš kousek je tedy z roku 1973, čtyři roky před naběhnutím druhé série do výroby. Jeden z tipů, jak poznat originální stav, dostávám hned při kleknutí před čelní masku, původně pro obdivování Spirit of Ecstasy. Šroub mezi lampami by měl mít hlavičku pro plochý šroubovák. Přední světlomety s křížovým šroubem zcela určitě nejsou původní. Mezi jednotlivými ročníky pak není tak těžké se vyznat.
Prvních pět let výroby se do vozu dával ještě původní motor vycházející z 2. a 3. série Cloudu o objemu 6,2 litru. Poté nastoupil ikonický motor 6,75 litru s třístupňovým automatem. V témže období se do vozu začala dávat nová palubní deska s měkčeným pásem po obvodu. Původní řešení s vystouplým páskem na vrchu desky bylo kritizováno kvůli bezpečnosti. V případě nárazu to totiž bylo pro spolujezdce akorát tak na rozseknutí hlavy.
Pečlivě zrenovovaný kousek na fotografiích prozradí z dálky jen zvuk startéru. Že se ke mně blíží, slyším až štěbetáním štěrku pod pneumatikami na cestě v zámeckém parku. Až poté slyším ševelení motoru. Pozvánku za volant samozřejmě přijímám bez rotmýšlení a omluvte, když teď sklouznu ke klišé a superlativům.
Na vlastní zadek
Život každého člověka by se mohl rozdělit na období před prvním svezením v rolls-roycu a po něm. Škoda každého, který si to nikdy nezkusí. Komfort sedadel modelu Shadow dnešní auta skutečně zesměšňuje. Podobně pohodlná pohovka v obchodě by byla tak drahá, že byste se na ni snad i báli sednout, aby za vámi náhodou nepřiběhl hyperaktivní prodavač s dolary místo očí. O bočním vedení toho samozřejmě moc neslyšely, to vaše pohovka ale také ne.
Motor není nikterak dynamický, ale rozjezdy jsou hladké a i v nízkých otáčkách je cítit příjemná razance. Komfort odpružení je skutečně bez debat, mnohem více mě ale fascinuje, kolik toho odbourají samotná sedadla. Po přejetí nerovnosti cítíte pružení podvozku, zakolíbání karoserie a pak ještě zhoupnutí sedačky. Naprosto fantastické je také řízení s překvapivě velmi jemně naladěným posilovačem.
Tenhle kolos skutečně lze řídit jen dvěma prsty. Více než cokoliv jiného mi připomíná jízda v Rolls-Royce Silver Shadow plavbu v motorovém člunu po klidném jezeře. Ale jak jsem avizoval výše, podobných přirovnání už musíte být za ta léta skutečně přehlceni. Nicméně pojďme už konečně k jádru věci.
Na tohle bacha
Samonosná karoserie má nárazníky z pevné oceli a vysoce kvalitní chromování, výrazného blednutí se asi bát nemusíte. Jako u každého auta dejte bacha nejen na jiné odstíny karoserie, ale i na patinu a odlesky. Ty často mohou poukazovat na předchozí fušeřinu. Když už jsme u toho, tak zrovna u těchto vozů dbejte na původ velmi důrazně. Vzhledem k dostupnosti se vozy v minulosti často stávaly objektem tunerů.
Mohlo to být cokoliv, od výměny předních světel za tuningová až po přestavbu na monster truck, ale zpět k vašemu nákupu. Rez zkontrolujte u lemů blatníků, přední části prahů a uložení zadních pružin. Od roku 1970 se do vozu dával ikonický vidlicový osmiválec OHV (typ L410) o objemu 6,75 litru, měl ho tedy i náš kousek. Výkon se i v tomto případě neudával a od Rolls-Royce muselo stačit tvrzení, že je dostatečný. Odhaduje se ale na 200 koní ve 4000 otáčkách.
Motor série L se vyráběl od roku 1959 a skončil teprve předloni, vozy Rolls-Royce ho měly do roku 1998. Dodnes se vedou spory o tom, jestli je nejlepší britský motor tento, nebo Rover V8. Zároveň jde o druhý nejdéle vyráběný motor v historii, hned po Chevroletu small block. V modelu Silver Shadow je typ se dvěma karburátory SU HD8 2. Kompletní generálka bude u tohoto modelu velmi náročná. Potrápit vás může reznoucí blok a choulostivá zdvihátka ventilů.
Tento motor se pároval s třístupňovou automatickou převodovkou Turbo Hydramatic 400 od GM. Původně se používala ve vozech Cadillac a Buick, posléze se dostala třeba i do pontiaků a nejde nezmínit poslední vyráběné auto s touto převodovkou - armádní HMMWV. To o její spolehlivosti vypovídá dost. U ní jen průběžně kontrolujte barvu oleje (měl by být světle červený) a občas opakovaně přejděte z režimu D do režimu R a naslouchejte cvakavým zvukům. Jsou to náznaky možné repase, kterou svěřte do rukou odborníkům.
Kvalitu jízdy mohou ovlivnit klepající přední kulové čepy. Méně kvalitní jízdu mohou způsobit také pružicí koule, licenční produkt Citroënu a jedno z tajemství hladké jízdy u těchto modelů Rolls-Royce. Pan Kot nás upozorňuje, že řešení od britských stavitelů je ale dvakrát složitější. Ve výsledku by si s tím však měl poradit i specialista na francouzské vozy, kterých bude u nás podstatně víc než těch na vozy Rolls-Royce.
Nebo se můžete s repasí hydraulického systému obrátit na klub. Komplikovanější oprava vás čeká také u poruchy velmi sofistikovaného tříokruhového brzdového systému, jehož prameny jsou taktéž od Citroënu. Klepání pod brzdovým pedálem naznačuje špatné čerpadlo, úplné selhání brzd vás ale vyjde na dost peněz, některé britské zdroje uvádějí sumu tři tisíce liber.
Máte do toho jít?
To, co jsme si tady dnes řekli, berte jako takový kompas, který vás má nasměrovat do rukou specialisty na britské vozy. Vnímat nuance podvozku při testovací jízdě pro vás nemusí být v tom obrovském opojení to hlavní a právě to se vám může ve výsledku vymstít. Rolls-Royce Silver Shadow nemá žádnou výraznou konstrukční vadu a díky velkému počtu vyrobených kusů je k dispozici i spousta náhradních dílů, i když je to na úkor exkluzivity. Pořád je ale třeba mít na paměti, že jenom repase brzd a podvozku mohou vyjít na celou nákupní cenu auta.
Jinak řečeno, tohle auto se nijak výrazně nekazí, ale když už, tak to stojí za to. Stejně tak ale stojí za to i každá jízda s ním. Rolls-Royce Silver Shadow zakoupený v solidním stavu pro vás nemusí být jen víkendovkou, ale klidně i autem skoro na každý den. To ovšem v případě, že jste ochotni jeho osmiválec živit. Spotřeba okolo dvaceti litrů nebude nic neobvyklého, naštěstí máte nádrž na 107 litrů.
Pokud chcete vidět nejen tento vůz na vlastní oči, navštivte sraz vozů Rolls-Royce a Bentley v Praze Dubči 28. 5. v areálu přírodního parku. Můžete se jen tak pokochat nebo probrat svůj budoucí nákup přímo s některým z majitelů. Zároveň se můžete procházet i mezi sportovními vozy značky Lotus.
| Peugeot 405 GL: Technické údaje |
| Motor |
Vpředu uložený zážehový osmiválec OHV |
| Objem [cm3] |
6751 |
| Vrtání x zdvih [mm] |
104,14 x 99,06 |
| Výkon [kW/ot.min] (odhadovaný) |
149/4000 |
| T. moment [N.m/ot.min] (odhadovaný) |
540/2000 |
| Převodovka |
3A Turbo Hydramatic THM-400 |
| Pohon |
Zadních kol |
| Brzdy |
Kotoučové, vpředu ventilované |
| Rozvor [mm] |
3035 |
| Délka x šířka x výška [mm] |
5169 x 1803 x 1518 |
| Max. rychlost [km/h] |
190 |
| Objem nádrže [l] |
107 |
| Cena základní verze v roce 1973 |
10.403 liber |
Článek vyšel v Auto Tipu Klassik 3/2022. Časopis si můžete koupit na ikiosek.cz.