Dnes je to přesně rok od otevření tunelu Blanka, jedné z nejkontroverznějších pražských staveb. Provoz projektu, který byl schválen už koncem 90. let, vyjde hlavní město na zhruba 20 milionů korun měsíčně.
Tunel Blanka se rodil s velkými obtížemi. Prvotní odhady hovořily o tom, že vybudování komplexu přijde Prahu na 16 miliard korun, cena však byla mnohem vyšší. Celkové náklady se vyšplhaly až do výše 43 miliard korun!
Blanka, kterou tvoří Bubenečský, Dejvický a Brusnický tunel, byla oficiálně otevřena 19. září 2015. Podle dat Technické správy komunikací projelo tímto místem už 30 milionů vozů. Vůbec nejvíce aut v jeden den cestovalo komplexem 12. července 2016, kdy bylo v Brusnickém tunelu napočítáno 94.500 automobilů. Během prvního roku fungování tunelu nedošlo k žádným technickým ani technologickým problémům.
Jak šel čas s tunelem Blanka
Polovina 90. let – Praha se rozhoduje mezi třemi variantami pod názvy Dana, Hanka nebo Blanka. V září 1999 je zařazena do územního plánu.
Červen 2001 – Prvotní odhady hovoří o tom, že výstavba tunelu přijde na 16 miliard korun
26. září 2006 – Vítězem tendru na výstavbu Blanky se stává společnost Metrostav, která nabídla cenu 21,2 miliardy korun. Práce na projektu měla být definitivně dokončena v roce 2011.
Červenec 2007 – Začínají první přípravné práce
Listopad 2009 – Společnost IDS, která pro Prahu řídila výstavbu tunelu Blanka, uvedla, že vybudování komplexu se zpozdí o více než jeden rok. Dalším termínem tak byl prosinec 2011.
Únor 2011 – Výstavba Blanky se kvůli přidaným částem, dražší technologii a inflační valorizaci prodraží o zhruba 10 miliard korun. Potvrdil to nový primátor Bohuslav Svoboda.
Květen 2012 – Město přestává společnosti Metrostav proplácet faktury za tunel Blanka.
Listopad 2013 – Metrostav oznamuje, že začátkem prosinec přeruší práci na tomto projektu. Magistrát města společnosti v té době dlužil 2,1 miliardy korun.
Duben 2014 – Po pěti měsících se opět začalo pokračovat s výstavbou tunelu, rozhodl o tom rozhodčí soud. Ten zároveň Praze uložil povinnost zaplatit přes čtyři miliardy korun.
Září 2014 – V tunelu dochází ke cvičné nehodě.
Únor 2015 – Zprovoznění tunelu se opět oddaluje, důvodem je výměna navlhlých kabelů, které zde byly položeny už o dva roky dříve. Kompletní výměna byla završena koncem července.
19. září 2015 – Se čtyřletým zpožděním je zkušební provoz tunelu Blanka oficiálně zahájen.
Provoz vyjde na 20 milionů korun měsíčně
Samotný provoz tunelového komplexu Blanka vyjde Prahu zhruba na 20 milionů korun měsíčně. Novinářům to potvrdili náměstek primátorky Petr Dolínek a Alexandr Butovič, ředitel společnosti Satra, která pro město tunel provozuje.
„Náklady na provoz jsou zhruba 16 milionů korun bez energií. V ostrém provozu poklesnou, protože již nebude potřeba vykonávat některé činnosti,“ uvedl Dolínek. Náklady na energie jsou asi 50 milionů korun ročně, tedy zhruba čtyři miliony korun na měsíc.
Blanka stále funguje pouze ve zkušebním provozu. Aby mohla fungovat i v tom běžném, musí Satra do konce tohoto roku zpracovat několik dokumentů včetně výsledků měření hluku a emisí. Tato změna se však samotného fungování komplexu nijak nedotkne, jedná se čistě o právní úkon. O něco znepokojivější je fakt, že rok od oficiálního otevření tunelu Praha stále řeší starosti kvůli neproplaceným fakturám.
| Technická data tunelového komplexu Blanka |
| Celková délka |
6.382 m |
| Brusnický tunel délka |
| Severní tubus: |
1.405 m |
| Jižní tubus: |
1.398 m |
| Dejvický tunel délka |
| Severní tubus: |
1.007 m |
| Jižní tubus: |
1.005 m |
| Bubenečský tunel délka |
| Severní tubus: |
3.090 m |
| Jižní tubus: |
3.086 m |
| Objem stavebních prací |
| Celkový objem hloubených objektů |
1.270.000 m3 |
| Celkový objem ražených objektů |
944000 m3 |
| Technické údaje |
| Návrhová rychlost |
70 km/h |
| Šířka jízdních pruhů |
3,5 m |
| Výška průjezdného profilu |
4,8 m |
| Maximální stoupání |
5% |
| Zdroj: mhmp.cz |