Revoluční brzdy Siemensu: až poloviční brzdná dráha, prý

54 komentářů

garp
15. listopadu • 21:11

Ještě jsem neviděl zmínku o spolehlivosti elektroniky. V současné době platí v EU norma RoHS která omezuje používání "nebezpečných" kovů. Takže součástky jsou Pb free. A to značně omezuje životnost pájených spojů. Automobilky se snaží vyjednat vyjimku ale v jakem je to stadiu ?? Takže čím více elektroniky tím větší náklady za nějakejch 5,6 7 let. Při přístupu servisů - vadnej odpůrek za 1,-Kč = výměna celého bloku za 20, 50 nebo 100 tisíc, je lépe mít systémy bez kterých nelze jezdit co nejednoduší.

Jarin
14. listopadu • 6:20

Tak jsem si to všechno krásně pročetl a je vidět, že nám autíčkáři rostou.
Klobouk dolů pánové.
Systém el. brzd znám poměrně dobře a Siemens není ani první, ani jediný ten kdo na tom již léta maká.
Je to trošku jiná nejmenovaná firma a shodou okolností můj německý zaměstanavatel.....
Všechno zatím funguje na 48V a to je pro současné osobáčky tak trochu moc.Shrnuto a podtrženo:
Dobrá věc poměrně dotažená do detailu, ale zatím (a ani v 2008) nereálná.
Detaily ovšem dát nemohu.....:-/

---------
14. listopadu • 18:45

Myslím, že ty elektrický brzdy jsou dobrý.
I kdyby to brzdilo co do vzdálenosti stejně, tak jen fakt, že nemusím měnit kapalinu, pedál nebude "pružit", žádná vakuová pumpa, která při rychlým střídavým brždění nestihá vyfoukávat posilovač, no a hlavně každej si nechá nastavit charakteristiku, tak jak mu to bude vyhovovat - takže nic podobnýho, jak to někteří výrobci s chutí dělaj, že jako brutální náběh imitující sílu brzd, a pak už jen vadnutí...

mida
13. listopadu • 21:43

siemens se s tímto systémem pochlubil již před minimálně dvěma roky a stále ještě není připravený pro sériové zabudování do současné produkce. navíc si nedovedu představit, situaci, kdy auto vybavené tímto brzdným systémem zabrzdí a ten za ním s konvenčním brzdovým systémem...?

joshFluke
13. listopadu • 8:15

ak by brzdná dráha ostatných súčasných áut bola 2-násobná (prípadne 1,5 násobná) oproti novým, vybaveným týmito brzdami, tak by bolo najvhodnejšie upozorniť všetkých ostatných účastníkov v štýle "pozor, idem ja" napríklad inovovanými brzdovými svetlami (klasické červené + k tomu napr. blikavá žltá v treťom brzd. svetle ;-) )

Půjdech
13. listopadu • 12:09

...jako ty samolepky "ABS", co měla nová auta v době nástupu této technologie.

joshFluke
14. listopadu • 8:31

vzdialene ano, akurát že svetlá by si skoro vždy každý všimol aj v premávke, tiež aj cez 2 osobné autá dopredu. Teda akési aktívne upozornenie.

auto1
12. listopadu • 22:07

Shrnu to,gigantický nadnárodní koncern vyvíjí nové technologie s astronomickými investicemi,uvolní několik neúplných povrchních informací,a někteří jedinci ihned mají jasno.
Bravo,historie se opakuje,nejdříve jste tvrdili,že je ABS k ničemu,poté Klima k ničemu,Airbagy k ničemu...........
Trochu jsem to vyhrotil,záměrně.
Zcela evidentní je to,že 50% je reklamní údaj.
Ale posuzovat více bych se neodvážil..

moose
12. listopadu • 21:32

jinak, myslim si že 50% kratší brzdná dráha nemusí být až takové sci-fi... všecko může bejt lepší, tak proč né využití brzné síly ? pneumatiky maj sice určitou mez, ale jak dlouho se auto bude držet na těchto mezích, a hlavně jak je odhadne či změří, je asi to nejpodstatnější. takže proč ne ? :) v tomhle skeptik teda nejsem :)

david
12. listopadu • 20:48

Nemám ABS ani EBD či cos. Mám escortíka z 96 na klasických brzdách. Brzdí mi dobře,možná až moc, a vždy vím jak brzdí, protože blokování brzd je zavyslé na mé nožce, takže když potřebuju zablokuju, když není třeba neblokuju`:-)
Pak když brzdím jako o život, brzdy pískají na celé kolo a lidi stojí, nelezou do cesty další šikulové, protože ví že někde se bliží nebezpečí. Jen jednou se mi to vymstilo, ale za to brzdy nemohly. Bylo to bláto na gumách a to můžete mít třeba brzdy z V3S, ale to auto pojede.
Nějak neprahnu po novějších a novějších brzdách, nemusí to být špatné, ale konec koncu je to opravdu tak potřebné? Kolik automobilů při nehodě opravdu brzdilo? A pak když jste za autem 10 m i ve 130, stejně se mu podívý'áte do kufru co veze dobrého ať máte abs, nebo ne:-)

moose
12. listopadu • 21:26

tyhle keci, s prominutim mi už docela letou krkem :D
to je jako říct : péro si honim sám a ženskou nepotřebuju, sám vim, kdy a jak si to udělat... ženská je nanic, stejně se udělam i bez ní... B-]elektronika je dycky lepší než lidskej cit. proč ? je sakrarychlejší...ad brzdy na asfaltu a ABS - a proč má teda fabia WRC Abs ve verzi na asfalt a na šotolinu ne ? hm ? :) další mýtus

dada
12. listopadu • 23:13

Podle těh slov soudím, že patříš do skupiny honičů, jako by jsi to znal:o)
Já neřek že jsou na nic, já tím myslel že to záleží na řidiči, a ty asi budeš patřit do té skupiny, které nepomůžou ani super brzdy, s perfektně řízenou elektronikou.
A ještě když jsi takový znalec, prosím o tak velký znalecký posudek o kolik se snížila nehodovost s nástupem ABS. A propo na sněhu a štěrku mají auta s ABS tendenci při bržděném zatáčení prokluzovat na povrchu, což ve výsledku je nemilé.

JirkaK
12. listopadu • 16:56

Tohle mě přijde jako nesmysl. Ani dneska není problém udělat kotočovky tak, aby zablokovaly kola v libovolné rychlosti. Víc není potřeba. Nakonec, od čeho se na auta montuje ABS, které při nastavení na malý prokluz na suchu brzdnou dráhu spíš prodlouží. Problém je v tom, aby pneumatiky velkou brzdnou sílu přenesly.
Další problém vidím právě v elektrickém ovládání brzd. To co funguje uspokojivě na vývojovém vzorku v laboratorních podmínkách, nikdy nebude fungovat v běžném provozu po stotisících km. Osobně jsem pro legislativní zákaz brzd a řízení s čistě elektronickým přenosem, protože potom se z aut stanou vražedná monstra, u kterých nikdo nebude vědět co udělají v příštím okamžiku. Nakonec dneska předvádějí servisy orgie neschopnosti i u celkem obyčejné elektroniky motorů. O poklesu spolehlivosti a nárůstu nákladů na opravy proti starším autům nemluvím.

chr
12. listopadu • 18:04

Pokles spolehlivosti?
Pokud se ohledneme o dvacet, tricet let zpet - najelo se radove mene, s tim, ze kazdy vikend se lezelo pod autem, obchazely mototechny a porad se neco menilo/opravovalo,U dnesnich vozu ktere najedou 100k km a menite jen provozni naplne (olej) a soucastky (brzdy) je myslim spolehlivost svetelna leta napred ve srovnani s minulosti.Ale kazdemu co jeho jest, shledava-li nekdo dvacetilete auta jako spolehlivejsi, nic mu nebrani si takove i koupit (navic i usetri na porizovaci cene :))

Flipper Tom
12. listopadu • 20:46

a stokorunačka a pozdrav od oskára ftipkára putuje na .... chr :) jinak ten brzovej systém vypadá zajímavě - nicméně zkušenost říká že čím míň eletroniky v autě je tím méně se toho toho v blízské době posere :)

JirkaK
12. listopadu • 20:32

Pořád se leželo jenom pod auty, které jezdily u nás, a které byly technicky sto let za opicema. Samozřejmě, i na západě se dělaly piksly. Jenže i u solidních značek jde spolehlivost do háje. Dlouhodobě nejspolehlivější byly asi auta z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Dvojkovým golfem počínaje, přes Passaty B3 a B4, Audi 100, až po Mercedesy W 124 ( a piána W 123 jsou asi nesmrtelná). U těchhle aut nebylo zvykem, aby u nich hromadně odcházely váhy vzduchu a potenciometry, atd, KE Jetronik byl na rozdíl od dnešních vstřikovacích systémů neskutečně trvanlivý a spolehlivý. U většiny těchhle aut funguje dodneška, často aniž by na něj za patnáct let někdo sáhnul. To, co dneska Bosch produkuje je jen bída a zoufalství. Motory běžně najížděly půl milionu km bez oprav, podvozek, čepy a tlumiče 200 tkm. Tohle už se u žádného moderního auta nestane. Výrobci prostě pochopili, že nejlepší kšeft je servis, a schválně dělají poruchová a servisně náročná auta.
Jsem zvědavý, až jednou pojedeš s autem, které ma Brake-by-wire, šlápneš na brzdu, a ono nic... Náhodou to přežiješ, zatáhneš ručku (když nebude náhodou taky by-wire), chcípneš motor, znova nastartuješ, a zase brzdí. Zajedeš do servisu, zaplatíš pár tisíc za diagnostiku, a tam ti sdělí, že v registru žádnou závadu nenašli, a při zkušební jízdě se neprojevila. A nebo na tebe vychrlí, co všechno je v háji, zacáluješ padesát tisíc za kompletní výměnu všeho, co s tím má něco společného, a budeš proklínat den, kdy sis tenhle moderní vergl koupil. U diagnostiky motorů už je to dneska naprosto běžné, a nevidím důvod, proč by to u elektroniky brzd mělo být jinak.

Flipper Tom
12. listopadu • 20:52

děkuji, sdělil jsi můj stejný názor rychleji a přesněji než já :)

bojler
12. listopadu • 17:12

nove abs brzdnou drahu vzdy zkrati. i na suchu

chr
12. listopadu • 18:00

na zcela suchem pevnem povrchu je abs brzdnou drahu nikdy nemuze zkratitmuze se extremne priblizit br. draze bez ABS, ale vzdy bude delsi (za vyse uved. podm.)

pepan
12. listopadu • 14:06

to znamená že když mi odejde baterka tak to auto ani neotáhnu na janě?
co tam budou dávat za baterky?když ted bude všechno na elertřinu.
mohli bi vymyslet ještě tazný záves na elektromagnet,a elertrické ohřívání karoserie abi se na ní nedržel sních a led.

Vana666
12. listopadu • 14:46

Po letmém pročtení obsáhlé dokumentace Siemensu a zkouknutí videa si myslím, že systém může být přínosem. Svorný účinek působí při otáčení kol oběma směry a minimalizuje energetickou náročnost ovládání. Hlavní výhodou ale bude pravděpodobně jemnější a rychlejší ovládání brzd jednotlivých kol, které umožní lépe využít hranic adheze, hlavně oblasti mírného skluzu kdy je součinitel tření největší.

Wladan
13. listopadu • 12:34

Pokud ti nepraskne pojistka nebo se neposere moturek(coz moturky casto delaji). Bude to muset bejt hodne dobre poreseny proti zavadam:-)

33
12. listopadu • 14:05

Samosvorné brzdy ty už byly na starých závodních motorkách, brzdný účinek byl o dost věší, ale pokud se kolo zablokovalo tak se jen tak zase neroztočilo.

Merlin
12. listopadu • 13:05

Ak som spravne pochopil system, tak pri cuvani to bude brzdit velmi zle. Klin bude vytlacovany a maly servomotor nebude mat dostatok sily na ucinne brzdenie.
Rozhodne sa mi zdal lepsi system brzd co vyvija Bosch, tak je platnicka pritlacovana servomotorom namiesto piestiku. Problemom je len potreba vyzsieho napajacieho napatia aby sa dal zvladnut velky potrebny prud.

bingo
12. listopadu • 14:09

Doporucuji video vyse, pri pohybu vzad se klin vytvori opacne.

Ráďa
12. listopadu • 12:52

Já myslím, že donekonečna zvyšovat přítlačnou sílu na kotouče nemá smysl. Navíc dnes už je na dostatečné úrovni. Myslím si, že dnešní brzdy jsou limitovány adhezí pneumatiky.

Tom
12. listopadu • 12:41

Jinak, vzhledem k tomu, ze clanek ma opravdu mizernou uroven a je plny domnenek a prani autora, pokud to nekoho opravdu zajima, tak Siemens ten system docela dopodrobna popisuje tady: http://www.siemensvdo.com/products_solutions/chassis-carbody/body_chassis_electronics/braking-technology/
Je tam i spousta PDF souboru se spoustou vzorecku a grafu, ktere doporucuji prostudovat nez zacnete v diskusi mlatit prazdnou slamu.Pro lepsi predstavu o systemu jeste video: http://www.youtube.com/watch?v=6KMdT3iaFdQ B-]

Jenyk
12. listopadu • 18:33

Trochu méně žluče, parde. Článek je stručný, ale omyl v něm není a to video je velmi výstižné. Pokud tomu rozumíte lépe, můžete na otázky autora doplnit odpovědi?

Pavel Janda
12. listopadu • 14:29

Clanek ma uroven primerenou orientaci autora v dane problematice, ktera je, vzhledem k tomu, ze ji sleduji pouze povrchne, pochopitelne omezena. Sdelena informace ale vychazi z informaci publikovanych Siemensem a jsem presvedcen, ze pro 99,9 % nasich ctenaru jde o informaci novou a prinosnou. Nepoustim se vice do hloubky, neb nejsem odbornikem v tomto oboru a neosobuji si pravo zde rozvadet jakekoli detailni charakteristiky.Pro Vas to novou informaci zjevne neni a nemam pochyb o tom, ze o veci vite zasadne vice nez ja. Nekdo takovy se najde u kazdeho clanku, zaber vsech zde pusobicich autoru musi byt siroky, opravdu detailne muze kazdy sledovat jen jednotlivosti. Brzdy nejsou oborem nikoho z nas, nekoho detailne sledujiciho problematiku takovy clanek tezko dojme.Myslim, ze to je vec celkem pochopitelna a urazlive poznamky byste si mohl odpustit. Uvitame, kdyz nas seznamite s dalsimi informacemi na tomto miste, velice rad Vam poskytnu prostor v clanku, kde muzete ctenare se systemem seznamit do posledniho detailu. A ktery samozrejme radi zaplatime. Budu jedine rad, kdyz se bude kazdemu tematu venovat ten, ktery je s nim opravdu detailne seznamen...

Marián
12. listopadu • 15:07

Přesně tak Tome, zbytečně urážíš člověka, který rozumí autům jako celku tak jak málokdo jiný. Článek polopaticky shrhnuje to základní. Přece bys nechtěl, aby tu někdo rozváděl celou dokumentaci Siemensu. To by málokdo přečetl. Já ale klidně, když napíšeš velký technický článek, budeš mít moje sympatie i přes tvoje neurvalý chování B-]

Tom
12. listopadu • 12:43

Tak tady je ten link v kratsi verzi B-]http://tinyurl.com/y2qs6h

Mitch
12. listopadu • 11:09

Nektera auta gallargo, m3 uz i ted maji brzdnou drahu od 33,2m coz jed dobry... o polovinu se to nezkrati, ale treba 30m dosahnou...

Vana666
12. listopadu • 12:28

a není to více záležitost pneumatik (rozměry, směs) než samotných brzd?

s2pi
12. listopadu • 8:38

A preco by to nemohlo byt tych 50% ? Ved v zakrute to skutocne moze byt az tych 50. Na rovinke asi nebude az taky vyrazdny rozdiel(jediny rozdiel asi v reakcnom case) ale kde je zly povrch je efektivnejsie rozdelit brzdenie zvlast pre kazde koleso. :-)

Vana666
12. listopadu • 9:16

To by musely současné systémy s ABS a EBD pracovat na 50% proti ideálnímu stavu. Tak špatné asi nejsou

petr
12. listopadu • 9:38

ale tam bude brzdeni kazdeho kola rizene zvlast a s vetsi frekvenci, nejake zlepseni by byt melo, ale 50% je asi moc

tommy
8. listopadu • 15:56

mno pokud budes mit 2x rychlejsi rychelsi vzorkovani budes mit o 50% vyssi ucinnost pri stejne sile .....

jencekSF
12. listopadu • 10:34

no spis by me zajimalo s cim to siemens poravnaval, jestli s autem, ktere nema ABS a zkouseli to na snehu, tak rozdil brzdne drahy muze byt klidne 50% :-)

matuS
12. listopadu • 8:13

je to samozrejme iba reklama. Krachla im divizia s mobilmi, tak to skusaju aspon s brzdami :)

monty
12. listopadu • 10:10

To sa hlboko mylite. Siemens totiz predal pred krachom diviziu mt Benqu, cize samotnemu Siemensu nic nekrachlo. Cele to bolo o tom, aby Siemens nemusel v Nemecku v napatej situacii prepustat tisice ludi. Korejci to spravili za nich. A siemens je taky konglomerat, od polovodicovych suciastok az po lokomotivy, ze brzdy su sice fajn biznis, ale samotny rozsah biznisu siemensu aj obratu je niekde v uplne inej lige... na brzdach nestoja ani nepadaju :)Co sa tyka fyziky a ucinnosti brzdenia. Mozno tu nejde ani tak o to brzdenie z rychlosti do 100km/h ako o ucinnost brzd vo vyssich rychlostiach nad 200km/h. Ved zbrzdit z 250-150 trva podstatne dlhsie ako zo 100-0.

Storm
12. listopadu • 2:23

No ale až to bude mít jedno auto a zašlápne to, tak mu v kufru bude parkovat flotila aut co jely za nim. Přecejenom 50 metrů je dost, a když jedu za nějakym luxusnim autem, tak počítám s tim, že brzdí podstatně líp, než to moje, ale když bude něco brzdit o 50% líp tak to bude průšvih. To sem zvědavej co Siemens vymyslel. Stejně si nedovedu moc představit, jak se může brzdná dráha snížit o 50% - nejsem Fyzik, ale myslel sem si, že to záleží na gumách a jejich šířce, pak váze auta a rychlosti atd, a že i dnešní brzdy zkracujou brzdnej účinek na minimum...

Markus
12. listopadu • 21:48

Taky si myslím že brzdná dráha je především o gumách. Možná je to ale myšleno trošku jinak, zejména u sportovních vozů se při stylu brzda/plyn brzdy velice zahřívají a vadnou, brzdný účinek se tak snižuje. Pokud dokáže elektronický systém brzd efektivněji svírat kotouč, může se toto zahřívání snížit. O těch 50% původní dráhy ale velice pochybuji :) Jinak s tím parkováním v kufru je to problém i teď, u sporťáku tě flotila aut smete raz dva, stačí to třeba na dálnici zašlápnou kvůli kamionu co ti vlítne před čumák. Taková Mazda MX8 Ti zabrzdní na brutálně malým fleku v porovnání s SUVčkama nebo třeba i oktávkou.

mrkevvzime
13. listopadu • 10:34

no kvuli zahrivani jsou tu karbon brzdy takze v tom to asi nebude

Pavel Janda
12. listopadu • 3:13

Holt zase budete muset o neco vice predvidat ;-)Ale vazne - to druhe mi taky vrta hlavou, ostatne o tom pochybuji jiz v textu samotnem. Ani ja nejsem fyzik, ale domnival jsem se, ze brzdny ucinek je za jinych okolnosti maximalni mozny, paklize brzdy dokazi v jakekoli rychlosti a nekonecnekrat po sobe zablokovat kola. Pak je zbytek uz jen na tom, jak velke treni dokazi vyprodukovat pneumatiky, jaka je hmotnost vozu, pripadne aerodynamicky pritlak apod. A domnivam se (byt u toho nekonecnekrat po sobe to neplati), ze toho jsou dnes schopny prakticky jakekoli brzdy na dobre fungujicim aute. Zablokovat kola neni problem ani ve 200 km/h. Jiste, je zde prostor v idealnim pusobeni na jednotliva kola, davkovani ABS apod., ale to prece nemuze prinest 50 % navic.Treba F1 ma dnes brzdnou drahu ze 100 km/h spolehlive dost pod 20 metru, coz je opravdu +/- polovina brzdne drahy bezneho auta, ale myslim si, ze to je spise prilnavosti a siri pneu, nizkou hmotnosti, ve vyssich rychlostech i patricnou aerodynamikou (vertikalni zatizeni osy bez setrvacnosti je naprosto idealni) atp. A Siemens by chtel neco podobneho delat jen tak, brzdami? Neco mi tu nesedi.Nevim, netroufnu si vynaset zadne zasadni soudy (treba nam nekdo sectely otevre oci :-) ), ale myslim si, ze to prave kouzlo musi byt jeste v necem trochu jinem, co nam Siemens jaksi nerekl...

jir
12. listopadu • 19:19

tření je tím větší, čím je větší hmotnost

tommy
8. listopadu • 15:51

treni je cim vetsi, cim vetsi je normalna sila, bohuzel treni u brzd to nema s hmotnosti co delat (pokud myslis treni v pneu nebo v loziscich tak ano, tam se tiha v normalne slozce projevi)

a
12. listopadu • 21:29

ale cim vacsia hmotnost tym vacsia zotrvacnost. formule to maju vyssie trenie riesene aerodynamickym pritlakom, u beznych aut nepouzitelne

miro
12. listopadu • 21:25

vyborne pan fyzik, takze plne nalozene auto zastavi na kratsej drahe ako prazdne?

Vana666
12. listopadu • 7:58

Podle mě chce Siemens na sebe trochu upozornit. Bublina splaskne, fyzikální limity popsané panem Jandou musí platit i v Německu

Tom
12. listopadu • 12:27

Zapominate hosi na jednu podstatnou vec. Slapnu-li v aute s konvencnimi brzdami na pedal, tak to docela "dlouho" trva, nez se tlak kapalinou prenese k brzdam a ty zacnou brzdit. Navic skutecne musim ten pedal proslapnout "do podlahy", abych ziskal plny brzdny ucinek. U tohoto systemu od Siemense mohu mit (pokud bych to tak opravdu chtel) 100% sily na brzdach uz v okamziku, kdy brzdovy pedal jen polochtam. Takze, jinymi slovy, auto s timto systemem uz brzdi, zatimco auto s konvencnimi brzdami se jeste riti vpred zcela nebrzdene. A to uz, pripocteme-li pak dalsi vyhody tohoto systemu, muze delat docela velky rozdil.

xxx
12. listopadu • 17:28

no mozna ten nabeh je lepsi,ale stejne to budou muset naladit tak, aby se to chovalo jako hydraulicka brzda..tzn, aby se brzdny ucinek dal davkovat..aby si lidi nezmlatili hlavu o predni sklo popr se neuskrtili na pasech :-D

qwerty
12. listopadu • 13:45

Je mi jesný, že pneumatiky mají největší účinost do 30% prokluzu, takže tím, že tento systém ovládá jednotlivá kola a ještě k tomu rychle, tak dokáže využít co nejlepšího poměru prokluzu k adhezi, ale podle mě je 50% už moc, ale kdo ví, jestli to porovnávali třeba se šade 120 s tímto systémem a normálníma brzdama, tak by to být mohlo... :)

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
Martin Kalenda
12. listopadu • 22:00

Třeba předpokládájí že při brzdění na krev zapracuje abs a třeba tahle věc dokaže zabrzdit a odbrizdit 2x vícekrát než konvenční brzdy (aby ne když je to hydraulika)takže já bych faktorů, rychlejší reakce, okamžítě plný výkon, vícefrekvence pro abs + to že je to plně elektronické takže by dokázál v souvislosti s ESp brzdit každým kolem jinak (tj je to nejspíše ekvivalent 4 okruhového abs)ja bych tomu věřil, samozřejmě v klipu pišou nastavitelné charakteristiky přecejenom nějak ustrašená stařenka v mazda3 polechtá pedál a 10 aut za ní do ní napálí bude reál třeba o vím ja 30% lepší.

qwerty
12. listopadu • 13:45

*jasný...

Doporučujeme

Články odjinud