Kapitoly článku:
Renault se při vývoji inspiroval přáním svých zákazníků, kteří žádali rodinný vůz s atraktivním a moderním vzhledem. Výsledkem je čtvrtá generace Scénicu, jenž zaujme ohromnými dvacetipalcovými koly a na první pohled připomíná spíše crossover. Není to však pravda. Alespoň podle oficiálních informací francouzské automobilky se jedná o ryzí MPV, což je vzhledem k dnešní rostoucí oblibě vozidel s vyšší stavbou vlastně zázrak.
Kromě krátkého Scénicu, který představil letos v Ženevě, připravil Renault také větší verzi Grand Scénic. A právě s těmito auty jsme se během dvou dnů seznamovali v příhodném okolí francouzského Bordeaux. Vyzkoušeli jsme silnější z nabízených dvanáctistovek i vrcholný turbodiesel, přičemž v obou případech přišlo příjemné překvapení.
MPV, nebo crossover?
Jak bylo zmíněno v úvodu, Renault měl za úkol připravit rodinné auto atraktivního a moderního vzhledu. A to se povedlo, z prvního setkání s novým Scénicem jsem měl vyloženě radost. Výrazně žlutému vozu s elegantně řešenou černou střechou dominují dvacetipalcová kola, která jsou pro takto koncipovaný automobil nezvyklá. Vždyť minulá generace měla maximálně „sedmnáctky"! Scénic bude k dispozici v celkem devíti barevných provedeních, včetně světle modré, ve které byla k dispozici verze Grand. I střechy mají dvě barevné varianty – šedou a černou.
Veselé barevné kombinace jsou u MPV žádoucí, v tomto ohledu nelze Scénicu nic vytknout. Dvacetipalcová kola pasují oběma verzím jako ulitá.
Dvacetipalcové obutí s danými rozměry pneumatik (195/55 R20) novému Scénicu sluší, ovšem s malou výtkou. Zatímco agresivnější vzhled kol pro krátkou verzi se mi líbil, s koly Grandu to bylo o něco horší. Ozdobným plastovým detailům, které jsou vidět na fotografiích, se podle mého názoru mohla automobilka vyhnout, důvod je ale prostý - individualizace. Zákazníci budou mí k dispozici celkem tři designové varianty kol, Renault navíc potvrdil, že tahle nabídka se bude postupně rozšiřovat.
Větší velikost nebude podle francouzské automobilky představovat více nákladů na nové pneumatiky. Pořizovací cena má být podobná jako u „sedmnáctek“ pro minulou generaci, u všech výbav je navíc rozměr plášťů shodný. Na jejich výrobě úzce spolupracují hned tři firmy (Continental, Michelin a GoodYear), což zlepšuje dostupnost v dealerské síti. Renault si prý dá velmi záležet na tom, aby atypický rozměr nebyl překážkou a zákazníci měli vždy k dispozici takový počet plášťů, jaký potřebují.
Renault Scénic/Grand Scénic – Porovnání rozměrů |
Model |
Scénic |
Grand Scénic (5míst.) |
Grand Scénic (7míst.) |
Délka [mm] |
4406 |
4634 |
4634 |
Šířka [mm] |
1866 |
1866 |
1866 |
Výška [mm] |
1653 |
1660 |
1660 |
Rozvor [mm] |
2734 |
2804 |
2804 |
Objem zavazadelníku (VDA) [l] |
506 |
718 |
533 |
Jako v pokojíčku
První a nejhlavnější věcí, kterou nový Scénic zaujme uvnitř - sedačky. Ty nejen skvěle vypadají, ale jsou také velmi pohodlné. Napříč jednotlivými výbavami se majitelé mohou těšit na tři barevná provedení (černá, hnědá, bílá) a drobné vzhledové rozdíly. Nechybí ani tvarovatelné opěrky hlavy, které si řidič a cestující může upravit tak, aby sezení bylo co nejpohodlnější.
Scénic je rodinným vozem a co do velikosti ideální pro rodiče a dvě až tři děti vzadu. Horší to bude v případě, když se rozhodne vycestovat parta pěti urostlých chlapů. Místa vzadu obecně není málo, zejména před koleny to ale není úplně ideální. Vadí rozměrnější přední opěradla a výklopné stolky, které ale nižší výbavy (zkoušeli jsme druhou nejvyšší Intens) mít nebudou. Sympatický je nicméně ohromný nástupní prostor a velký úhel otevírání zadních dveří. Scénic sice vzešel z kompaktu, nastupuje se však do něj podobně jako do nového Espacu.
Přední část interiéru je směsicí stylů Méganu a Espacu. Zadní opěradla lze sklopit přes infotainment, tlačítky v kufru nebo manuálně příslušnými páčkami.
V Grand Scénicu je situace s místem lepší, což je dáno zejména rozvorem delším o 70 milimetrů, tato verze je ale hlavně o možnosti převážet až sedm cestujících, a to se samozřejmě neobejde bez kompromisů. Do třetí řady se v relativním klidu posadí osoby vysoké okolo 170 centimetrů a pro stejně vzrostlé jedince zůstane místo i ve druhé řadě, už to ale zkrátka není ono.
Palubní desce dominuje středová konzola s vertikálně zasazeným displejem infotainmentu R-Link 2 a dotykovými prvky pro ovládání. To vše se nijak neliší od modelů Espace či Mégane. Ovládání je snadné a příjemně citlivé, navigace přehledná a celé prostředí softwaru dostupné v několika jazycích včetně českého. Středovou konzolu lze v širokém rozsahu podélně posouvat, má objem 13 litrů a s velkou rezervou se do ní vejde všechno, co běžně nosíte po kapsách. S odkládacími prostory to obecně není u Scénicu probém - celkem mají objem 63 litrů a najdete je i pod nohami cestujících vzadu.
Dalším velkým plusem nového Scénicu je výhled šikmo ven a celkový přehled o dění kolem vozu. Přední sklo je ohromné a rozhledu do stran napomáhají zdvojené přední sloupky. I když se sedí poměrně vysoko, řidič má nad svou hlavou dostatečné množství prostoru. Skleněná střecha komfort v autě nijak neomezuje a to ani po jejím zakrytí. Po pár chvilkách za volantem si dokonce i přestanete uvědomovat, že řídíte docela velké auto.
Dvanáctistovka příjemně překvapila
Motorem 1.2 TCe o výkonu 96 kW a točivém momentu 205 N.m (v nabídce je i slabší verze s 85 kilowatty) byla vybavena krátká verze modelu a upřímně řečeno jsem v úvodu nevěděl, co od takového vozu čekat. Jistě, i minulá generace tímto čtyřválcem disponovala, nemohl jsem se však ubránit dojmu, že to nebude to pravé ořechové – pro MPV velikosti Scénicu mi zkrátka agregát připadal moc „malý“.
O to milejší bylo překvapení po několika prvních kilometrech. Vůz na silnici působil svižně a zejména v režimu Sport byla jízda s ním velkou radostí. Pro zajímavost jsem si na pár desítek kilometrů vyzkoušel i režim Eco, což byl ze Sportu opravdu velký skok a vůz po sešlápnutí plynu reagoval velmi ztuha.
Renault Scénic – technická data zážehových motorů |
Motor |
1.2 TCe |
1.2 TCe |
Zdvihový objem [cm3] |
1198 |
1198 |
Válce/ventily |
4/4 |
4/4 |
Největší výkon [kW/min] |
85/4500 |
96/5000 |
Točivý moment [N.m/min] |
190/2000 |
205/2000 |
Převodovka |
6M |
6M |
Max. rychlost [km/h] |
185 |
190 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] |
12,3 |
11,4 |
Komb. spotřeba [l/100 km] |
5,8 |
5,8 |
Po návratu k režimu Sport si nebylo na co stěžovat, naopak jsem si jízdu docela užíval! I s dvacetipalcovými koly auto hezky reagovalo na plyn a navzdory pneumatikám s nízkým valivým odporem bylo perfektní i držení stopy v zatáčkách. Drobné problémy jsem ze začátku měl se zařazením některého rychlostního stupně, zejména u toho třetího jsem párkrát neměl jistotu, jestli tam skutečně „vklouzl“, je to ale pouze o zvyku. Pokud celkově kulisu řazení srovnám se staršími Renaulty, jde jednoznačně o posun kupředu.
I podvozek byl odladěn zdatně a tak jízda s velkým vozem na velkých kolech nedělala neplechu. Ono to totiž není pouze o tom průměru, ale také o šířce, přičemž kombinace 195/55 je vlastně ku prospěchu. Kola snadno překonávají nerovnosti, ale lidově řečeno nemlátí do karoserie. Za 170 ujetých kilometrů se jen párkrát stalo, že by „kopnutí“ na špatném povrchu bylo výraznější.
Komfortní nebyla jen jízda, posaz a odhlučnění kabiny. Hlučnost od podvozku jei při vyšší rychlosti minimální a ve vysokých otáčkách jsem si při sportovním režimu mohl užívat překvapivě příjemný zvuk motoru. Ten je sice v závislosti na zvoleném režimu podpořen sytějšími tóny z reproduktorů, nepůsobí to však nepřirozeně. A spotřeba? Celkově necelých sedm litrů na sto kilometrů, půjde to ale ještě níže, protože zkušební vozy měly najeto jenom něco málo přes 1500 kilometrů.
Šestnáctistovka je jistota
Druhý den jsme přesedlali do sedmimístného Scénicu. Světle modrý kousek s vrcholným turbodieselem 1.6 dCi (118 kW) biturbo a automatickou dvouspojkovou převodovkou EDC působí jako dvojče Espacu, a to už je pořádný kus auta. Motor běží jemně a bez vibrací, při ustálené jízdě se snaží udržovat co nejnižší otáčky, avšak ne za cenu horší dynamiky v případech, kdy jí naopak potřebujete co nejvíce.
Renault Scénic – technická data vznětových motorů |
Motor |
1.5 dCi |
1.5 dCi |
1.6 dCi |
1.6 dCi |
Zdvihový objem [cm3] |
1461 |
1461 |
1600 |
1600 |
Válce/ventily |
4/2 |
4/2 |
4/4 |
4/4 |
Největší výkon [kW/min] |
70/4000 |
81/4000 |
96/4000 |
118/4000 |
Točivý moment [N.m/min] |
240/1750 |
260/1750 |
320/1750 |
380/1750 |
Převodovka |
6M |
6M (7DS) |
6M |
6DS |
Max. rychlost [km/h] |
175 |
183 (183) |
190 |
200 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] |
13,7 |
12,4 (12,4) |
11,4 |
10,7 |
Komb. spotřeba [l/100 km] |
3,9 |
3,5 |
4,5 |
4,5 |
Rozhodně ale nelze říci, že by šlo pouze o prodloužený Scénic – podvozek Grandu je přirozeně o něco tužší, protože se bude muset vypořádat a větším zatížením, a s tím souvisí také o něco menší komfort na rozbitých vozovkách. Jde ale spíše pouze o akustiku a pocit „utaženějších“ tlumičů – výrobce naštěstí nezašel tak daleko, aby se jízda stala nepříjemná. Navíc má to i své výhody, protože se alespoň má tuhá karoserie o co zapřít a v zatáčkách se příliš nenaklání.
Jízdní vlastnosti obou verzí se lehce liší. Krátká je měkčí a komfortnější, dlouhá trochu tužší a je více slyšet od podvozku. Velká kola mají na jízdní vlastnosti pouze malý vliv.
Zkoušený Grand Scénic toho také zatím moc nepoznal – najeto měl jenom nějakých 1600 kilometrů a do cíle nás dovezli se spotřebou 7 litrů. Že bych ale měl zcela jasno o tom, že je silnější motor lepší, to říci nemohu. S dvanáctistovkou je zábava, ale obávám se, že bude vhodná hlavně pro krátkou variantu vozu. Nejvýkonnější turbodiesel je zase o pocitu výkonové rezervy, avšak jízda s ním není tak zábavná. Zkrátka nastartujete, vyrazíte, ujedete stovky kilometrů, a vůbec o tom nevíte. A o tomhle vozy MPV jsou.