Oficiálně první skutečné MPV v Evropě letos slaví své třicáté narozeniny. Byl to vůz mimořádně progresivní, který otevřel cestu novým druhům osobních automobilů…
Kapitoly článku:
Divoké začátky
Řada médií v uplynulých dnech převyprávěla tiskovou zprávu Renaultu připomínající 30. výročí zavedení modelové řady Espace, jež dodnes zůstává symbolem počátků evropské kategorie MPV. Podívejme se nyní ale podrobně na první provedení Espace. S odstupem času bývá někdy právě první generace modelu Espace hodnocena jako odpověď na americký Dodge Caravan z roku 1984, a i když byl Caravan (u nás známější jako Voyager) představen už na sklonku roku 1983, Renault Espace se zrodil na úplně jiných základech.
Renault Espace zapůsobil v roce 1984 v Evropě jako zjevení. Jeho vývoj však probíhal bezmála deset let...
Už od počátku dějin automobilu jsme se průběžně setkávali s vozy, jež by bylo možno považovat za „první MPV“, nicméně šlo většinou o individuální stavby, studie a prototypy, a tak zřejmě tím opravdu prvním, do sériové výroby zavedeným MPV v Evropě byl známý Fiat 600 D Multipla z roku 1956 s karoserií bez přídě a sezením pro šest cestujících ve třech řadách.
Modelová řada Renault Espace letos slaví své 30. narozeniny
Na počátku osmdesátých let měla již vozy s jednoprostorovou karoserií v nabídce většina japonských automobilek, připomeňme alespoň i z našich silnic známý Nissan Praire. V Evropě rozmach vozů MPV předznamenal pozoruhodný Renault Espace, jenž byl představen přesně před třiceti lety. Na tomto voze pracoval již v sedmdesátých letech u britské divize koncernu Chrysler Fergus Pollock, jenž se proslavil zejména vozy řad Jaguar XJ a XK.
Aerodynamický přeborník
V turbulentní atmosféře britského automobilového průmyslu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let měl být Espace zprvu prodáván jako Talbot, později jako Simca (všimněte si podobně řešené přední části karoserie jako u typu Simca 1307!), po převzetí britského Chrysleru francouzským koncernem PSA byl projekt převeden pod značku Matra. Představení PSA se však v případě odvážně střiženého vozu báli přijetí veřejnosti, a tak byl projekt Espace prodán konkurenčnímu Renaultu, Espace se přesto vyráběl v moderní, plně automatizované továrně Matry v Romorantinu.
Lépe vybavené verze 2000 TSE a Turbo DX měly v předním nárazníku spoiler a mlhovky
Už na první pohled Renault Espace vynikal ryze účelnými tvary s ostrými přechody mezi plochami, tenkými sloupky, ohromnou zasklenou plochou (přesahovala neuvěřitelné 4 m2!) a svislou zadní výklopnou stěnou. Espace byl o plných 140 mm kratší než Renault 18 a v porovnání s Renaultem 25 byl stejně široký, ale o 260 mm vyšší. Ve srovnání s tehdejšími vozy s podobnou přepravní kapacitou, ale konstrukcí odvozenou z užitkových dodávek, byl Espace přesto výrazně nižší, přičemž konstruktérům se podařil husarský kousek: aerodynamický odpor byl charakterizován hodnotou Cx = 0,32, tedy hodnotou odpovídající nejlepším osobním autům své doby! Svůj lví podíl na tom mělo vysoké čelní okno navazující ve shodném úhlu na krátkou přední kapotu.
Interiér by pohodlně přístupný čtveřicí dlouhých bočních dveří a díky překvapivě nízkým prahům, přístup k prostoru pro zavazadla byl zajištěn vysokou výklopnou stěnou zasahující do zadního nárazníku a sahající do úrovně podlahy. Mimořádně objemný a komfortní prostor pro cestující byl skutečným trumfem Renaultu Espace, jímž vůz v Evropě neměl obdoby. Ve standardu byly vozy opatřeny pěti samostatnými sedadly, dvěma vpředu a třemi v řadě za nimi, podélně posuvnými v rozmezí 80 mm.
Kouzelný interiér
Všechna tato sedadla byla zcela shodná, takže nabízela širokou škálu regulace včetně vpřed i vzad sklopných opěráků, ta zadní bylo možno samostatně vyjímat. Na přání se zcela vzad dodávala další dvě sedadla, takže přepravní kapacita vozu narostla na sedm pasažérů. Renault Espace byl zprvu dodáván v zážehových verzích 2000 GTS a 2000 TSE a vznětových variantách Turbo D a Turbo DX, přičemž dražší TSE a DX nabízely ve své době neuvěřitelně širokou škálu konfigurace interiéru.
Zvláště u lépe vybavených verzí a v příplatkovém sedmimístném uspořádání nabízel Espace nepřeberné množství konfigurací sedadel
Přední sedadla u nich bylo možno otáčet proti směru jízdy, což umožnilo proměnit útroby vozu v konferenční salónek se stolkem v podobě sklopeného prostředního sedadla druhé řady ve svém středu. Jednotlivé možnosti nejlépe vystihují přiložené obrázky. Je třeba zároveň dodat, že Renault Espace ve své době vynikal i úrovní standardní výbavy, jež byla i u skromnějších verzí GTS a D velmi slušná.
Espace měl prostor i styl...
Zákazníci se mohli těšit třeba na otáčkoměr, elektrické ovládání předních oken, dvojici zevnitř stavitelných zpětných zrcátek nebo centrální zamykání. Varianty TSE a DX pak přidávaly například stěrač s ostřikovačem zadního okna, elektrické ovládání zrcátek, zatmavená okna, dálkové centrální zamykání, přední mlhovky v samostatném spoileru a klimatizaci (pouze TSE). Připlácet bylo možno kromě zmíněných sedadel v třetí řadě také za zdvojenou a výklopnou průhlednou střechu, audiosoustavu či tempomat.