Renault 5 (1984): „superpětka“ přichází

Značka Renault patřila k těm evropským automobilkám, jež v první polovině osmdesátých let výrazně obměnily svůj výrobní program. Přesně před třiceti lety do výroby vstoupila druhá generace nejdostupnějšího modelu s prostým označením R5.
Seznam kapitol
  1. Na špici vývoje, Podobný, ale zcela nový, Na palubě, Videa
  2. Bohatá výbava, Motory napříč, Technické údaje

Na špici vývoje

Zdálo by se, že Renault v první půli sázel především na větší a dražší vozy. V roce 1984 ale nebyly představeny pouze revoluční MPV Renault Espace a luxusní sedan Renault 25, ale také nejlevnější model Renault 5. Nastoupil jako následnický model „pětky“ z pera Michela Bouého, jež slavila premiéru již v roce 1972 a stala se bestsellerem nejen značky Renault, ale také celého svého segmentu v Evropě.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Druhá generace Renaultu 5 se od té první výrazně lišila, i když na první pohled to vypadalo jen na facelift...

Novinka nastoupila do boje ihned po své premiéře na pařížském autosalonu v roce 1984 pod neoficiálním označením Supercinq či Superfive, zkrátka jako „superpětka“. Ačkoli šlo po konstrukční stránce prakticky o zcela nový vůz, nový R5 důsledně zachovával specifické tvary karoserie svého předchůdce. Vůz vznikl na rýsovacím prkně Marcella Gandiniho.

Renault v Československu v roce 1991 (prospekt)

Renault v Československu v roce 1991 (prospekt)

Oproti stejnojmennému předchůdci byla superpětka o 60 mm delší a širší a nabízela prosvětlený interiér díky o 20 % rozšířené prosklené ploše 2,36 m2). Mírně prodloužený přední převis karoserie naznačoval zástavbu motoru napříč před nápravou, zatímco první pětka měla motor uložený podélně. Zkoušky v aerodynamickém tunelu přinesly vozu výrazně snížený odpor vzduchu, koeficient Cx klesl z 0,38 na 0,35, což v daném segmentu znamenalo jednu z nejpříznivějších hodnot.

Podobný, ale zcela nový

Karoserie byla totiž mimořádně střízlivě a jednoduše řešena. Vynikala hladkými, ničím nerušenými plochami, plně vestavěnými nárazníky, lepeným čelním sklem, dveřmi kryjícími sloupky B, zcela zakrytými dveřními klikami či odvody vzduchu z kabiny přímo na povrchu sloupků C. Důraz na snižování hmotnosti byl znát už tehdy, i přes citelné zvýšení tuhosti karoserie klesla hmotnost skeletu nových pětek o 12 kg na 184 kg.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Renault 5 druhé generace v roce 1984

Počet dílů, z nichž byla karoserie sestavena, klesl zhruba o stovku. Zhruba čtvrtina dílů byla kvůli zlepšené antikorozní odolnosti pozinkována, podběhy kryly plastové vložky a spodní části karoserie byly opatřeny speciálním, odolným nátěrem. Drobná poškození z provozu absorbovaly široké plastové obklady boků karoserie, jež v kombinaci s nárazníky tvořily okolo vozu jakýsi ochranný prstenec.

Renault 25 (1984): francouzský trumf, jenž nechal Němce v úžasu

Renault 25 (1984): francouzský trumf, jenž nechal Němce v úžasu

Výhled z vozu za snížené viditelnosti usnadňovaly stěrače s raménky o délce 450 mm, což bylo mimochodem o 50 mm více než u větších vozů řady 11. Velkoplošné hlavní světlomety dokonale lícovaly s přiléhajícími díly a široké blikače pod nimi zasahovaly hluboko do blatníků. Výrazně zvětšené zadní sdružené svítilny zasahovaly hluboko do sloupků C a výrazně zlepšovaly jejich viditelnost.

Na palubě

Zprvu byla superpětka dodávána výhradně v třídveřovém provedení (později přibyly pětidveřová verze a dvoudveřový kabriolet), přičemž přístup do interiéru usnadňovaly boční dveře prodloužené o 105 mm. V souvislosti s novým skeletem karoserie a jeho širší a delší stavbě narostla nabídka vnitřního prostoru. Ve výši loktů narostla šířka o 89 mm vpředu a o 172 mm vzadu, ve výši ramen pak o 69, resp. 122 mm.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Špičkovou verzí se stalo provedení Baccara

Základní objem zavazadlového prostoru se také díky instalaci prostorově hospodárné zadní nápravy rozrostl o 18 litrů na celkových 233 l. Vybavení prostoru pro posádku posouvalo pětku v porovnání s jejím předchůdcem do zcela nové dimenze a v lecčem si nezadala ani s vozy o třídu, dvě většími. Výbavové stupně byly zprvu čtyři a nesly označení E1 až E4. Specifikovány byly jako C a TC (E1), L a TL (E2), GTL (E3) a TS, GTS a TSE (E4).

Renault Espace (1984): zakladatel evropské tradice

Renault Espace (1984): zakladatel evropské tradice

Oba dražší měly anatomicky tvarovaná přední sedadla posouvající se v podélním směru ve středových kolejnicích Monotrace (zavedeno typem R9), což uvolnilo po stranách místo pro nohy cestujících vzadu. Zadní sedadlo bylo sklopné, u TSE navíc dělené. Ventilační a topná soustava byla odvozena z větší řady 9 a vynikala na svoji kategorii velmi dobrou účinností.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Na špici vývoje, Podobný, ale zcela nový, Na palubě, Videa
  2. Bohatá výbava, Motory napříč, Technické údaje
TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

19.  7.  2018 | Milan Lažanský | 51 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků
TEST Škoda Fabia edition R5: Lehká ochutnávka možností

Škoda Fabia edition R5

Civilní edice sportovní Fabie R5 v mnohém naznačuje, jak dobrá by mohla být sériová malá ostrá škodovka. Přesto se nedá zcela vyhnout myšlence, že tohle je tak trochu promarněná příležitost.

15.  7.  2018 | Miro Mihálik | 20 příspěvků