Renault 25 (1984): francouzský trumf, jenž nechal Němce v úžasu

Před třiceti lety do prodejů vystartoval liftback Renault 25, vůz vyvážených a nevšedních vlastností, který zastínil i ty nejlepší modely na pomezí vyšší střední a vyšší třídy…
Seznam kapitol
  1. Francouzská (r)evoluce, Nejaerodynamičtější, Rozsáhlá komfortní výbava
  2. Konvenční motory, Jak šel čas, Technické údaje, Videa

Francouzská (r)evoluce

Renault 25 slavil svoji výstavní premiéru na ženevském autosalonu v roce 1984. Bylo to v roce uvedení modelů Lancia Thema a Mercedes-Benz W124 a v době, kdy byly evropské automobilky ještě schopny šokovat specifickými konstrukcemi a jejich precizním odladěním. Renault 25 se vyráběl v letech 1984 až 1992 ve francouzském Sandouville a jeho design navrhli Robert Opron a Gaston Juchet (zodpovědní také dříve za nezapomenutelný Citroën SM).

Mercedes-Benz W124 (1984): zlatý věk stuttgartské střední řady

Mercedes-Benz W124 (1984): zlatý věk stuttgartské střední řady

Futuristický interiér se stal dílem samotného Marcella Gandiniho spjatého zejména se slavnými italskými konstrukcemi, z nichž zmíníme alespoň typy Lamborghini Miura, Lamborghini LP 400 Countach, Lamborghini Jalpa, Maserati Biturbo nebo Fiat X1/9. Předchůdce řady Safrane nahradil ve výrobním programu Renaultu řadu Renault 20/30 a stal se konstrukcí mimořádně vyvážených vlastností.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Kromě nejlevnějších verzí měly všechny Renaulty 25 až do faceliftu v roce 1988 široký plastový ochranný pás na dveřích

Ačkoli byl prodejní neúspěch typu 20/30 částečně argumentován pro danou kategorii atypickou, pro konzervativní zákazníky „nedůstojnou“ pětidveřovou karoserií a motorem uloženým před přední poháněnou nápravou podélně, Renault 25 tyto prvky převzal také, ovšem ve zcela novém zpracování.

Renault 30 TS (1975): od války poprvé s šestiválcem; anabáze PRV

Renault 30 TS (1975): od války poprvé s šestiválcem; anabáze PRV

S koeficientem odporu vzduchu Cx=0,28 se stalo základní provedení TS Renaultu 25 neoficiálně vůbec nejaerodynamičtějším sériovým vozem své doby, verze V6 Turbo se v řadě ohledů přinejmenším vyrovnaly tehdejším německým vozům Mercedes-benz třídy E a BMW řady 5 a „pětadvacítka“ vynikala mimořádně prostorným a nadprůměrně vybaveným interiérem, komfortní jízdou a precizně odladěnými jízdními vlastnostmi. Ovšem na Opel Kadett E, další významnou premiéru roku 1984, to nestačilo, a tak Renault 25 velmi těsně obsadil při volbě Auta roku 1985 druhé místo.

Nejaerodynamičtější

Jelikož se předchozí řada Renault 20/30 proti německé konkurenci v prodejích neprosadila a protože se mělo za to, že lví podíl na tom má viditelně pětidveřová, pro vyšší třídu atypická karoserie, u typu 25 byl koncept poupraven. Dvouprostorová karoserie zůstala sice zachována, ale záď dostala mimořádně rozměrné a do stran zaoblené okno a lichoběžníkové sloupky C, jež alespoň navenek budily dojem konvenčního tříprostorového řešení.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Po stránce aerodynamiky byl Renault 25 ve své době vrcholným dílem

Tento koncept přitom zachoval praktické přednosti výklopné stěny, jež ale bohužel sahala jen do úrovně horních hran svítilen, což poněkud omezovalo manipulaci s těžšími zavazadly. Důraz na maximální omezení odporu vzduchu je patrný už při pohledu na hladké plochy karoserie, důsledně zaoblenou příď, částečně krytý podvozek, tvarované prahové obklady, odtrhovou plochu na hraně výklopného víka nebo propracované kryty zpětných zrcátek.

Už rozvorem náprav 2 723 mm, jenž byl o 50 mm delší než u R20/30, patřil Renault 25 k největším vozům své třídy, oproti R 30 byla navíc o 150 mm delší, o 40 mm širší a o 25 mm nižší, rozchod kol byl rozšířen o 57, resp. 21 mm. Karosářské díly byly částečně pozinkovány, některé oboustranně. Čím ale Renault 25 opravdu vynikal, to byla nabídka prostoru pro cestující.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Po technické stránce vycházel R 25 ze svého předchůdce, byl ale větší

Vzadu se usadila trojice dospělých pasažérů skutečně pohodlně, i za zcela vzad posunutými předními sedadly měli k dispozici minimálně 220 mm pro kolena. Přední sedadla sice nevynikala bočním vedením, ale měla mimořádně dlouhé sedáky i opěráky, díky jejichž všestranné stavitelnosti a výškové regulaci volantu se tam pohodlně usadili i opravdoví dlouháni. Mimořádně velká zasklená plocha karoserie (3,43 m2!) zajišťovala všem cestujícím ničím nerušený výhled všemi směry.

Rozsáhlá komfortní výbava 

Zavazadlový prostor měl dle VDA objem 442 až 1 238 l. Zadní opěradlo sice nebylo dělené, ale sklopné ano, a to na speciálních závěsech, umožňujících jedním pohybem sklápět i sedáky. Díky tomu se délka podlahy zvětšila z 1 110 mm na 1 750 mm, při vyjmutí sedadel pak až na 1 920 mm. Výrazně skloněný přístrojový štít byl účinně stíněn a sestaven z kombinace klasických a dobře čitelných přístrojů a digitálních displejů.

Renault 25 vynikal mimořádným rozsahem výbavy, přičemž již ta základní nabízela například elektricky ovládaná přední okna, otáčkoměr, přípravu pro rádio nebo vedení vzduchu k zadním sedadlům, kromě základních verzí TS a TD pak rovněž posilovač řízení, infračervených paprsků využívající dálkové centrální zamykání či zadní stěrač. V dalších verzích se standardně nebo za příplatek dodávaly také audiosystém Philips s ovládáním pod volantem (!), klimatizace, ABS, elektrické ovládání sedadel a zrcátek s pamětí, kožené čalounění nebo zařízení, jež na určitých provozních situací upozorňovalo řidiče syntetickým hlasem.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Renault 25 vynikal mimořádně prostroným a moderně vybaveným interiérem

Mechanické skupiny modelu Renault 25 byly adaptací předchozí řady R 20/30. Přední kola tak byla zavěšena na lichoběžníkové nápravě s dolními trojúhelníkovými a horními jednoduchými příčnými rameny, zadní pak na rozvidlených příčných a jednoduchých podélných ramenech, přičemž dostala nová dvouřadá kuličková ložiska. Posilové kapalinové brzdy měly vpředu kotouče s vnitřním chlazením, vzadu byly kotouče zprvu jen u šestiválců. Hřebenové řízení mělo bez posilovače převod 24,4:1, s posilovačem 16,4:1.

Důsledná revize všech těchto prvků zahrnující také tužší stabilizátory a pozměněnou geometrii kol přední nápravy spolu s výrazným rozšířením rozchodu a rozvoru přinesly významné zlepšení jízdních vlastností. Potlačilo se předklánění a zaklánění karoserie při brzdění, resp. zrychlování (často připomínaný neduh R 20/30), omezena byla nedotáčivost (byť motory zůstávaly uloženy před přední nápravou podélně) i náklony v zatáčce, to vše při zachování mimořádného jízdního komfortu za všech okolností. Dobový tisk chválil také výjimečnou směrovou stabilitu a stopový průměr otáčení, jenž činil i přes přední pohon a dlouhý rozvor náprav pouhých 10,8 m.

Také většina pohonných jednotek u prvních verzí R 25 pocházela z předchozí řady...

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Francouzská (r)evoluce, Nejaerodynamičtější, Rozsáhlá komfortní výbava
  2. Konvenční motory, Jak šel čas, Technické údaje, Videa
Test ojetiny Mini One: Britské retro úžasně jezdí, trápí jej ale motory

Ojetina: Mini One

Druhá generace hatchbacku mini se začala nabízet před jedenácti roky. Dnes ji v nabídce bazarů naleznete za ceny od 120 tisíc korun. Na co si dát pozor?

21.  10.  2017 | David Rusol | 3 příspěvky
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků