Během prvních jízd se Škodou Kodiaq jsme se zaměřili na pocity z jízd v členitém terénu středomořského ostrova, zajímala nás také spotřeba a kultivovanost auta.
Zhruba dvě stovky kilometrů jsme ujeli při prvních jízdách s novým SUV automobilky Škoda. Ty se odehrávaly na španělském ostrově Mallorca na silnicích nejrůznějších typů i kvalit.
Drtivou většinu jsme strávili za volantem verze 2,0 TDI s výkonem motoru 110 kW, automatickou převodovkou DSG a pohonem všech kol. Tuzemské zastoupení automobilky předpokládá, že právě tato varianta bude patřit k těm nejprodávanějším.
Auto jsme měli možnost vidět již několikrát, a při třech předcházejících příležitostech také usedli do jeho interiéru. Nicméně, teprve nyní jsme měli možnost nastartovat.
Děje se tak pochopitelně pomocí startovacího tlačítka. Automobily, které Škoda dopravila na mezinárodní novinářskou dynamickou prezentaci, byly totiž vesměs v nejvyšším stupni výbavy, navíc doplněné o spoustu příplatkových prvků.
O designu vozu toho bylo napsáno dost. Nyní snad jen tolik, že auto působí skutečně mohutným dojmem, a to jak zepředu, tak i z boku a při pohledu zezadu.
Uvnitř se sedí poměrně vysoko. Lidé menších postav si možná budou muset stoupnout na špičky, aby své pozadí umístili na dobře vypadající a poměrně měkká přední sedadla.
Pochopitelně jsme zkoušeli i prostornost na všech třech řadách sedaček. Redaktor Autorevue.cz s výškou 186 centimetrů si pohodlně sedne takzvaně sám za sebe a ještě mu ve druhé řadě nad hlavou zbude 7 centimetrů a před koleny jedenáct. To, když je zadní lavice posunuta do nejzazší zadní polohy.
Dozadu si ale stejně velký člověk nesedne, ani když se zadní sedačka posune o zmíněných 11 centimetrů dopředu. Kolega, který ale měří jen 172 centimetrů, s umístěním svého těla do třetí řady problém neměl. Před ním by klidně a velmi pohodlně mohli sedět další dva stejně vysocí jedinci.
Interiér není žádný designový trhák, avšak díky umístění nového "skleněného" displeje na horní hranu palubní desky působí kvalitně a moderně. Ocenili jsme například měkčený materiál na horní části středového tunelu. Jde o tu část, s níž se v zatáčkách střetává řidičovo pravé a spolujezdcovo levé koleno. Budou tak mít tuto část těla méně otlačenou.
Odkládacích prostor je dost a dost. Například i kapsy v zadních dveřích jsou hodně rozměrné a před spolujezdcem jsou hned dvě přihrádky.
Výhled z vozu šikmo vpřed není úplně nejlepší. Sloupek je poměrně hodně skloněný, což v křižovatkách omezuje rozhled.
Při nastartování vozu s plnou nádrží se na displeji palubního počítače ukázal dojezd 770 kilometrů. V první fázi jsme byli zvědavi na to, jak se auto dokáže vypořádat s bočním větrem, protože při přistání na letišti ve městě Palma vál opravdu silný vítr. Ale nebyl to problém. I přes velkou boční plochu byly na dálnici zapotřebí jen velmi mírné korekce volantem.
Při dálniční jízdě jsme dosáhli spotřeby 7,5 litru. Motor v tu chvíli při zařazeném sedmém rychlostním stupni "točil" 2100 otáček. Odhlučnění je na úrovni, na kterou jsme zvyklí v segmentu vozů střední třídy, tedy dobré.
Po sjezdu z dálnice jsme při klidném stylu jízdy dosáhli podle palubního počítače spotřeby rovných sedm litrů. Pokud se ale řidič dostane do členitějšího terénu, snaží se předjíždět a vůbec jet rychlejším tempem, může se dostat i k jedenátctilitrovému úbytku paliva z nádrže každých sto kilometrů.
Jen pro informaci dodáváme, že auto s tímto motorem by podle technických údajů mělo v laboratorním měřícím cyklu dosahovat kombinované spotřeby 5,6 litru. Mimo město pak 5,1 a ve městě 6,7 litru nafty.
V zatáčkách se ale kodiaq docela citelně naklání. Je to logická daň za skoro dvaceticentimetrovou světlou výšku a komfortní naladění podvozku. O trochu se to zlepší při využití sportovního módu v autě s příplatkovým systémem nastavení tuhosti tlumičů, ale i tak je poznat, že kodiaq je určen především na poklidné jízdy s rodinou.
My jsme sice zatím neměli možnost s autem vjet do terénu, pouze na krátký úsek kamenité přístavní cesty, nicméně lidé ze Škody tvrdí, že schopnosti vozu zdolávat nástrahy mimo silnice jsou skutečně dobré. Tady tedy může být ukryta příčina zmíněného chování na asfaltu.
Při delších zatáčkovitých sjezdech jsme docela důkladně prověřili brzdovou soustavu. Zjistili jsme, že výraznější zpomalení zajistí až opravdu důkladné sešlápnutí brzdového pedálu.
Odpoledne jme se krátce svezli také s nejsilnější nabízenou benzinovou specifikací 2,0 TSI (132 kW). Opět s automatcikou převodovkou DSG. Tohle auto je už sportování nakloněno o dost více, i když i to má své limity. Podvozek nám připadal tužší, také sedačky měly výraznější boční vedení.
Daní je však spotřeba, která se při jen trochu svižnější jízdě nedá stlačit pod deset litrů. Také na dálnici si vůz "bral" podle palubního počítače při stotřicetikilometrové rychlosti 9,1 litru na sto kilometrů.
Škoda Kodiaq je po modelu Yeti druhé SUV značky Škoda. Využívá koncernovou platformu MQB a vyrábí se v České republice spolu se sesterským SUV Seatu. Kodiaq je první model Škody, který lze objednat v sedmimístném provedení, dostupný je také v provedení sport (RS).
Ceny a výbava • Test Škoda Kodiaq RS 2.0 TDI/176 kW • Škoda Kodiaq RS