První pomoc v Evropě: Češi jsou v průměru, číslo 112 nezná 46 procent

4 komentáře

Ondras
8. dubna • 18:48

Veřejně se přiznám, že první pomoc bych poskytnout nedokázal. Jakmile bych viděl krev a člověka, který se nehýbe tak bych sebou nedokázal hnout :( Obdivuji lidi, co dokáží pomoc. Doporučuji přečíst tento blog. http://matuskadavid.blog.idnes.cz/c/316089/Osobni-zkusenost... ...

Durák
20. listopadu • 11:18

Mi povídej. Já byl jednou svědkem velmi vážné dopravní nehody, kde ležel chlapík s rozpůlenou hlavou. Pohled na něj mi zamotal hlavu tak, že jsem v tu ránu ležel vedle něj. Naštěstí semnou byla bráchovo přítelkyně, která byla zdravotní sestra a poskytla chlapíkovi první pomoc. Bohužel ale zranění bylo tak vážné, že při převozu do nemocnice umřel. Takže se přiznávám, že já jsem to také nedokázal. Ne, že bych nechtěl, ale mysl mi to prostě nedovolila. Proti tomu asi žádné školení nepomůže.

Marek
30. října • 13:11

Ahoj, základy první pomoci by měl zvládnout každý, a není to zase tak náročné. Ovšem něco jiného je praxe a něco jiného teorie. Nejlepší je podle mě absolvovat profi kurz, třeba nějaký online: http://www.instructor.cz/prvni-pomoc... , kde se naučíte vše, včetně ovládání vlastní psychiky a dosažení klidu i v nejvíce stresových situacích. :-))

Jaroušek
31. října • 10:12

Instructora znám. Děláme od nich také kurzy a zákonná školení zaměstnanců. A co se týče první pomoci, už jsem jí za svůj život jednou dával a ještě jednou asistoval. Asi mám na to prostě štěstí. A nikomu bych to nepřál zažít. Nevěděl jsem jestli pomáhat nebo omdlít. Naštěstí to v obou případech dopadlo dobře. Myslím, že kurzy první pomoci jsou jedny z nejdůležitější co se bezpečnosti práce týče a určitě by se neměly podceňovat.

Doporučujeme

Články odjinud