První off-road vznikl nejspíš v Rusku. Na začátku 20. století v něm jezdil i Lenin

Vozidla schopná jízdy v terénu dnes považujeme za samozřejmost, ale v době rozmachu motorismu na začátku 20. století byla spíše odvážným nápadem...

Možná je to docela pochopitelné, že historicky jedno z prvních terénních aut vzniklo právě v Rusku, kde ani dnes není o nepřístupné oblasti nouze, zimy tam bývají vážně kruté a kolem roku 1906 byste i těch udržovaných cest pro jízdu automobilem zrovna moc nenašli.

Když tedy potřeboval tehdejší ruský car Mikuláš II. Alexandrovič cestovat po domovině, vládnout v každém rohu své země a mávat z otevřeného vozu na občany, schopnosti vozového parku jeho impéria často nebyly k jízdě drsnou přírodou matičky Rusi dostatečné.

Design 90 byl superbike od Lamborghini. Pokus však skončil tvrdým nezdarem

Design 90 byl superbike od Lamborghini. Pokus však skončil tvrdým nezdarem

Terénní Rolls-Royce? Už dávno…

Právě na začátku 20. století ale přichází na scénu francouzský armádní inženýr a vynálezce Adolphe Kégresse. Ten se v roce 1905 přestěhoval do Petrohradu a pro cara Mikuláše mezi léty 1906 až 1916 pracoval jako osobní řidič a vedoucí technického oddělení imperiálního vozového parku.

Závodnice Eliška Junková fascinovala celý svět. Od jejího úmrtí uběhlo 26 let

Závodnice Eliška Junková fascinovala celý svět. Od jejího úmrtí uběhlo 26 let

V tomto období přitom Kégresse navrhl vlastní řešení, jež mělo terénní schopnosti dosavadních automobilů cara vylepšit. Dnes už není přesně známo, u kterého auta inženýr nahradil zadní kola zavěšením používajícím pásy jako první, ale výsledkem byla v podstatě první verze takzvaného „polopásového transportéru“ a tedy účelně vybaveného vozidla k jízdě terénem.

Zadní nápravu s poháněnými pásy pak Kégresse navrhoval tak, aby se dala jednoduše aplikovat na většinu aut v carově garáži. Trochu bizarně se tak pásy neobjevily pouze na limuzíně ruské značky Russo-Balt, ale rovněž na jeho Rolls-Roycu, Mercedesu-Benz či americkém Packardu.

Tato Corvette zvládla 410 km/h už v roce 1988. Nic ji nepřekonalo skoro 20 let

Tato Corvette zvládla 410 km/h už v roce 1988. Nic ji nepřekonalo skoro 20 let

Přední náprava s normálními koly zůstávala většinou beze změny, ačkoliv pro jízdu ve sněhu byly v případě nutnosti pod kola montovány ližiny, které společně s nimi zatáčely. Pásy vzadu pak samy o sobě zajišťovaly lepší průchodnost těžkým terénem díky efektivnějšímu přenosu síly. Dle potřeby byly vybaveny gumovým či ocelovým „vzorkem“.

Je nutné si uvědomit, že technologie pohonu všech kol byla v období začátku 20. století teprve v plenkách, takže v podmínkách ruského inženýrství se prostě zdálo mnohem jednodušší nahradit zadní kola masivní nápravou s pásy.

Škoda Favorit mohla mít facelift. Zbavila by se ošklivých částí, došly však peníze

Škoda Favorit mohla mít facelift. Zbavila by se ošklivých částí, došly však peníze

Pásový Rolls-Royce Silver Ghost byl následně vytvořen Kégressem i pro Vladimira Iljiče Lenina. Svůj vynález polopásového terénního vozidla si koneckonců jeho tvůrce patentoval a dokonce začal pracovat na vozidlech, která by pásy využívala na obou nápravách.

Zpátky ve Francii 

Po Ruské revoluci v roce 1917 a začátku Leninovy vlády se Adolphe Kégresse vrátil do Francie. Zpátky doma nabídl svůj vynález Citroënu, který jej využil u terénních nákladních i armádních vozidel. Polopásové vozy francouzské značky přitom v průběhu 20. a 30. let ukazovaly veřejnosti své výhody v rámci několika mezinárodních expedic po Severní Africe, Jižní Americe a Střední Asii.

Se začátkem druhé světové války bylo jasné, kde se Kégressův patent využije nejvíce. Polopásové armádní transportéry používala ve velkém strana Osy i Spojenců. Americká armáda přitom řadu transportérů Citroën zakoupila ještě před válkou a na základě licence je začala později vyrábět.

Osvětlené pneumatiky byly módní výmysl 60. let. A zároveň ohromné fiasko

Osvětlené pneumatiky byly módní výmysl 60. let. A zároveň ohromné fiasko

Nacisté na druhou stranu mnoho transportérů při dobývání Francie jednoduše zabavili, upravili je a poté začali požívat ve vlastních řadách. Samotnou konstrukci však využili i při stavbě vlastních polopásových transportérů.

Terénem trochu jinak

Jak už ale víme, po válce se konstrukce čistě terénních automobilů vydala trochu jiným směrem. Úspěch legendárního amerického Jeepu, rozmach technologie pohonu všech kol, nástup vyšších podvozků a účinnější systémy odpružení – tohle všechno mělo za následek, že teréňák už nebyl výsadou pouze bohatého cara v Rusku, armády nebo dobrodruhů na mezinárodní expedici.

Autosalon Ženeva 2020: Novinky, premiéry, vstupné a další důležité info na jednom místě!

Autosalon Ženeva 2020: Novinky, premiéry, vstupné a další důležité info na jednom místě!

Automobilky začínaly nabízet svá vlastní terénní vozidla určená i pro běžného zákazníka, který uměl lepší průchodnost mimo silnici ocenit taktéž. Přetočte čas do současnosti a model určený alespoň okrajové k jízdě lehkým terénem dnes nabízí takřka každý mainstreamový výrobce aut – i když se jízda v autě s vyšším podvozkem dnes stala spíše moderním trendem než opravdovou nutností k dojetí do cíle.

DiDia 150 bylo nejokázalejší americké auto 60. let. Zapsalo se do knihy rekordů

DiDia 150 bylo nejokázalejší americké auto 60. let. Zapsalo se do knihy rekordů

Zatímco tedy Kégresseův vynález polopásového vozidla časem zastaral a rozmachu osobních terénních aut zrovna příliš nepomohl, během největšího konfliktu lidstva hrál vcelku důležitou roli. Francouzský inženýr ale přece jen motoristickému světu daroval jeden vynález, který se později masově uchytil.

Byl to právě Kégresse, který ještě před druhou světovou válkou pracoval na myšlence dvouspojkové převodovky. Fungující prototyp sice před svou smrtí v roce 1943 ještě nedokázal vytvořit, ale jeho vývoj s nástupcem výpočetních technologií v 80. letech opět dostal kurz a nakonec pokračoval až do konstrukcí automatických dvouspojkových skříní, jak je známe dnes.

Minitest Opel Astra 1.2 Turbo (96 kW) Elegance: Tříválec na dlouhé cesty

Opel Astra 1.2 Turbo

Faceliftovaná Astra generace K dostala pod kapotu výhradně tříválcové motory, všechny pocházejí od General Motors, nikoli z dílen PSA. Vyzkoušeli jsme silnější verzi základní dvanáctistovky, která v mnoha ohledech velmi mile překvapila.

15.  2.  2020 | Petr Schnagl | 37 příspěvků
Minitest Mercedes-Benz V300d: Šestiválec vám už chybět nebude

Mercedes-Benz V300d

Skoro 240 koní v dodávce. Kdo to potřebuje? Když se nad tím zamyslíte, tak možná právě vy...

13.  2.  2020 | Vladimír Kadera | 20 příspěvků
TEST Toyota GR Supra: Nekonečné čekaní se vyplatilo. Tohle je extraliga!

Toyota GR Supra

Nová Toyota Supra je technicky příbuzná s BMW Z4. Je to až takový problém, jak se některým zdá?

11.  2.  2020 | Vladimír Kadera | 22 příspěvků