Počáteční kroky do světa praktických karoserií dělal Mercedes opatrně, popravdě své první kombi nestavěl ani ve vlastní továrně.
Kombíky nejen u Mercedesu v posledních letech ustupují do pozadí ve prospěch SUV, počátek tradice sedanů s „batohem“ však konkrétně u německé automobilky najdete hluboko v její minulosti. Značka se tak v rámci seriálu z vlastního továrního muzea krátce ohlíží zpátky na své vůbec první kombi s označením Universal, které příští rok oslaví 60. výročí.
Při letmém vzpomenutí na staré kombíky Mercedesu by si mnozí představili legendární sérii W123 z druhé poloviny 70. let. Myšlenku nabídnutí prostornější karoserie zákazníkům nicméně značka předhodila světu už v roce 1965, kdy na autosalonu v Bruselu představila praktickou variantu tehdejšího sedanu W110 „Fintail“ – na stánku vystavený naftový kombík 190 D Universal. Označení bylo všeříkající, mělo jednoduše popisovat univerzální charakter nového Mercedesu.
Design a konstrukce kombi sice vznikly přímo u Mercedesu, samotnou produkci tehdy speciální karosářské verze však automobilka předala do rukou externí společnosti IMA v Belgii, které byly dodávány podvozky a části karoserií modelu. I přes novou zadní část si pak praktická verze „Fintailu“ ponechala část typických „ploutví“ nad zadními svítilnami.
A na praktičnost hleděl Mercedes stejně jako na styl. Jednoduchou manipulaci se zavazadly zajišťovaly velké páté dveře i nízká nákladová hrana kufru. Při sklopení zadních sedaček se Universal pyšnil maximálním objemem 2710 litrů, nákladovou plochou dlouhou zhruba 1,9 metru a nosností až 710 kg. Kombíku tyto schopnosti utvrzovaly silnější zadní pružiny a také standardně větší 15palcová kola v nabídce.
Eleganci si přitom Universal držel i při naplnění hromadou věcí. Zavazadlový prostoru byl vyložen panely připomínajícími mahagonové dřevo. Přesněji se však jednalo o takzvané obložení „Panolux“ – kompozitní materiál z dřevěných vláken a bakelitové pryskyřice, který byl mnohem odolnější mechanickému poškození než normální lakované dřevěné panely a zároveň poskytoval slušnou úroveň odhlučnění zadní části interiéru. Nechtěnému klouzání zavazadel ve velkém kufru pak zabraňovaly chromované nákladové lišty s gumovou vrchní částí.
Na fotkách z muzea Mercedesu se ukazuje pozdější exemplář 200 D Universal z roku 1968, jehož dvoulitrový naftový čtyřválec produkoval 55 koní (40 kW). S modernizací se tehdy kombi dočkalo i nově vyvinutého hydropneumatického odpružení, které se umělo automaticky přizpůsobovat hmotnosti nákladu. Mercedes paletu motorizací kombíku doplnil také o benzinové šestiválce v rámci luxusnější série W111, do které patřil i vrcholně vybavený model 230 S Universal.
Dnes je první kombi od Mercedesu vcelku raritou. Mezi léty 1965 až do ukončení produkce série W110 v roce 1968 se modelu vyrobilo jen 2754 kusů. Automobilka si nicméně tímto otestovala vody, do kterých se ve větší míře pustila o devět let později (1977) s příchodem série W123 – tady už Mercedes do roku 1986 prodal svých kombíků takřka dvě stě tisíc.