Ikona konce devadesátek, legenda po stránce jízdních vlastností, prodejní hit i auto roku. Tím vším byl Focus. Věděli jste, že kvůli svému názvu byl u soudu?
V Evropě Fordu v devadesátých letech přibývala do nabídky zajímavá a povedená auta. Prodával úspěšné Mondeo, které nahradilo Sierru, měnil třetí generaci Fiesty za velmi úspěšnou čtyřkovou a také začínal prodávat stylovky, za nimiž se každý rád ohlédne i dnes – první Ka a Pumu.
Zlatý střed nabídky stále představoval Escort, který nebyl už ve své předchozí čtvrté generaci příliš povedený, jak ostatně později uznal i tehdejší šéf Fordu Jac Nasser, a tehdejší pátá hodně trpěla na laciná řešení, zastaralé motory i nedostatek kultivovanosti. Proto musel přijít radikální řez, který by masový hatchback a z něj odvozené modely posunul na úroveň doby a ideálně ji předběhl.
Dle vzpomínek vývojářů, které shromáždil britský list The Telegraph, řídili automobilku v době vzniku prvního Focusu stále ještě účetní, „kteří se jako ztroskotaní námořníci drželi rodinné peněženky rodiny Fordů.“ Již zmíněný Jac Nasser si dobře uvědomoval, že produkty typu odbytého pětkového Escortu značku hodně poškozují. Vývojáři Fordu se v té době prý téměř bouřili a z vývojových středisek v Kolíně nad Rýnem a Essexu prý znělo sborové „Už nikdy více!“
Šéf jim vytvořil vhodné podmínky bez výraznějších zásahů zvenčí, takže mohli tvořit v klidu a bez toho, aby jim cifršpioni moc koukali pod ruce. Vedoucím vývoje produktů a šéfem projektu byl Richard Parry-Jones, který později prohlásil: „Program prvního Focusu ukázal, jak cenné je být odvážný a podstoupit určitá rizika. Například po stránkách nápadně originálního designu, inovativního vnitřního uspořádání a jedinečné konstrukce odpružení. Dokázal také, jak je důležité věnovat fanatickou pozornost každému detailu.“
Atmosféru uvnitř týmu a nadšený přístup hezky popsal i Ulrich Eichhorn, v té době vedoucí oddělení dynamiky vozidel: „Byla to skvělá doba. Richard Parry-Jones nám umožnil dělat to, co bylo u Fordu nemožné, s lidmi, kteří nevěděli, že je to nemožné, nebo jim to bylo jedno.“
Vůz byl navržen v duchu designového jazyka New Edge, který se vyznačoval prolisy v kapotáži uhlazených aerodynamických tvarů. To budilo dojem jistého napětí. S tímto přístupem přišel jako první viceprezident pro design Jack Telnack, později jej rozvinuli další talentovaní návrháři. Jako první jej využil koncept GT90 (u nás) známý hlavně díky počítačové hře Need for Speed), k cizelování došlo k faceliftovaného Mondea, Ka i Pumy a v nejlepší formě se projevil právě u Focusu, který slavil premiéru na autosalonu v Ženevě v roce 1998.
| Není Focus jako Focus, skončilo to u soudu |
|
Šlo skutečně o radikální odklon od opelichaného Escortu – takový, že na poslední chvíli došlo ke změně tradičního názvu, který patřil k rodinnému stříbru Fordu. Jméno značka poprvé využila již v roce 1992 u konceptu Ghia Focus, což byl tunový futuristický roadster oblých tvarů s pohonem všech kol. Kvůli pojmenování se automobilka dostala do křížku s německým vydavatelstvím Burda, které vydávalo velmi známý magazín Focus. Došlo k soudnímu sporu, spotřebitelé by si prý auto s časopisem pletli.
I když to zní jako naprostá pitomost, soud v Kolíně nad Rýnem nejprve uznal, že si lidé skutečně mohou jít do trafiky pro časopis a omylem tam koupit auto. Takže to vypadalo na zákaz prodeje vozu s názvem Focus v Německu. Došlo ale k urovnání, Ford zaplatil 330.000 marek charitativní organizaci dle výběru Burdy a zřejmě i další peníze mimosoudně.
|
Úspěch se dostavil okamžitě. Focus se stal evropským autem roku 1999 se ziskem 444 bodů, tedy téměř dvojnásobkem oproti Opelu Astra na druhém místě. Právě v roce 1999 prodeje vyskočily na neskutečných 488.679 kusů a další tři léta přesahovaly půl milionu exemplářů, a to jen v Evropě. Na americkém trhu po plnohodnotném spuštění dodávek šlo o dalších 200 až téměř 300 tisíc kusů ročně – jasný důkaz, že nechat vývojářům volnou ruku a práci nešidit se vyplatilo.
Druhá generace Focusu se představila koncem roku 2004 na autosalonu v Paříži a společně se soudobým Mondeem opět ukazovala světu, jak má jezdit špičkové auto. Nyní je v prodeji čtvrtá generace, která se kvůli menšímu zájmu zákazníků a přechodu k elektromobilitě stane tou poslední. Její výroba by měla skončit v roce 2025.