Prosím, poutejte se i ve městě

Nezacháze-jte do extrému
Trošku to zlehčujete.. samotná mikina, nebo atlas ve dveřích někoho nepomlátí.
Na druhou stranu je fakt, že pořádný altas, nebo již zmiňovaný kufřík, který bude položený na platu od kufru může zranit cestující. Tak jsem to také myslel, nic se ale nesmí dovádět do extrému (viz. váš příspěvek :) )

Můžete to konzultovat třeba s papežem a bude to prd platné, co je podepsáno je dáno... Ale nesouhlasím s tím jak byl popsán ten případ likvidace totálky. Většinou je to tak, že splátky se platí do uzavření případu pojišťovnou, pak se platit přestane a udělá se sumarizace, zjednodušeně řečeno se sečte to co mám ještě platit a to si vezme leasingovka z pojistného plnění a zbytek je můj, popřípadě teď to u některých LS funguje tak, že nedostanu nic, ale je mi nabídnuto stejné nové auto a já pokračuju v leas. Problém je ovšem v tom, že tam ještě figuruje cena vraku a ta u takových havárek bývá dost značná a tu pojišťovna z plnění odečtě, ve finále to u nízkých akontací může a často dopadá tak, že mám na dvoře vrak a u LS dluh třeba 100k...

Obvykle to dopadne tak, ze leasing konci, a musite uhradit VSECHNY ZBYVAJICI SPLATKY (tzn vcetne havarijniho pojisteni atd.). Z teto celkove castky se pak odecte jiz to, co jste zaplatil (tzn. splatky, obvykle akontace a take to, co dostane leasingovka od pojistovny). Pokud je cislo kladne, musite zbytek doplatil, zapor (preplatek) vam vrati.

Samozrejme plati, ze cim tezsi auto mate, tim vetsi mate vyhodu. Srazka BMW 7 s Mini Cooperem ve stejne rychlosti samozrejme dopadne mnohem lepe pro BWM... Vsak se podivejte do statistiky, kolik pri takovych typech nehoda zemre ridicu kamionu. Nedavno jsem nekde cetl, ze to minuly roky byli myslim dva. V tak tezkem "aute" musite mit pri celni srazce hodne velky pech, aby se Vam neco vubec stalo, pravdepodobnost,ze pro Vam pojede jiny kamion je hodne mala... Nechci tim k nicemu nabadat, ale celni srazka bude pro ridice auta typu Mercedes S vetsinou lepsi nez naraz do zdi. Treba Swift mu proste neudela neco co by pripominalo pevnou prekazku a nasledky pro ridice MB budou mensi nez kdyby zvolil zed.
Ridic kazdeho auta proste resi jen sve vlastni zrychleni. U MB to bude treba ze 100 na 40, u Suzuki ze 100 na 20 km/h na opacnou stranu (da se spocitat zcela presne...). Vysledna energie spotrebovana pri narazu je proste 2 x 100-0, a i zde se nerovnomerne rozdeli mezi dve auta, jenze jedna polovina celkove energie bude pro Suzuki znamenat totalni demolici a pohyb na druhou stranu, pro MB "jen" urcite zpomaleni a.mensi poniceni, protoze do narazu vstoupil s mnohem vyssi energii nez druha strana Takze jeden to odnese vice a druhy mene - ridic MB muze jasat, ze potkal Swift, ridic Suzuki horekovat nad celnim stretem s MB S. Jenze kdyby kdokoli z nich naboural ve 200 km/h do pevne stojici prekazky, spotrebuje se jen a jen na jeho auto energie rovna ctyrnasobku energie spotrebovane v narazu pri 100 km/h. To je neco naprosto nesrovnatelneho, ale to uz se opakuji... Dobre jsou zde jako nemotechnicka pomucka nejake koule z plasteliny, muzete si je delat ruzne velke a posilat proti sobe a zdi, zcela potvrdi vyse zmineny zpusob vypoctu.
Ale myslim, ze vetsinou u nas bouraji podobna auta. Napr. Sratka Octave s Meganem bude pri malem offsetu pro obe auta opravdu prakticky stejna jako kdyby kazde z aut nabouralo do stojici nedeformovatelne prekazky.

Spočítat se to samozřejmě dá a platí to vždy. Samozřejmě varianta trabant proti kamionu se zřejmě bude blížit rozjeté zdi.

Přesně jak píšete. Rychlosti se nesčítají v případě fyzikálni teorie. V praxi to nebude ani jedna varianta, ale něco uprostřed. Žádné dvě auta neváží stejně, žádné dvě auta nemají stejnou pevnost atd. Tudíž výsledek bude takový, že střetnou-li se dvě stejná auta, jedoucí 60kmh, výsledek nebude jako náraz do zdi při 60kmh, ale třeba jako při 65kmh. Ovšem princip z fyziky je takový, jako výše píše pan Janda. A z toho se musí vycházet.

Trochu poopravím. Strazí-li se dvě auta proti sobě jedoucí rychlostí 60 km za hodinu, nebude to horší než 65km/hod. do zdi. Bude to fakt stejné, protože protijedoucí auto, má-li stejnou hmotnost-což předpokládáme, simuluje svou kinetickou energií jen a jen tu pevnou překážku a nic víc. HB

PRESNE TAK, PRESNE TAK.

Ano, ale pořád vycházíme z toho, že by auta musely mít identickou váhu, idetickou pevnost, identickou rychlost a náraz by musel být zcela přesný, bez přesahů atd. Což v praxi nikdy nebude. I když se strřetou dve Fabie HTP, tak nikdy nepojedou stejně rychle, nikdy neváží přesně, nikdy nemají dotažené plechy stejně atd. tudiž i když proti sobě pošleme 2 fabie bez řidiče rychlostí 60kmh, bude náraz o něco jiný, než by byl při nárazu do zdi. V praxi ideální stav nejde nasimulovat.

> srazí-li se 2 auta každé jedoucí 60 km/h, tak je to téměř totéž (vždy je tam nějaká malá odchylka) jako když narazí 1
> auto jedoucí 120 km/h do stejného stojícího auta.

Ano, ale protoze to druhe bude odhozeno. Kdyz narazi auto ve 120km/h do jineho stojiciho, je to jako kdyby narazilo v 60km/h do zdi.

"Kdyz narazi auto ve 120km/h do jineho stojiciho, je to jako kdyby narazilo v 60km/h do zdi."

Co je za blbost? Kdyz narazi auto ve 120km/h do jineho stojiciho, tak je to silou narazu totez, jako bych narazil ve 120 km do zdi. Jenom si nahradte auto za zed.

Ta blbost se jmenuje fyzika. Je to přesně tak jak je popsáno. U zdi se počítá v podstatě absolutní pevnost, kdežto vozidlo stojící se jednak deformuje (pokud se nebude jednat o tank) a po nárazu nezůstane na původním místě.

Takze, kdyz dve stejna auta do sebe narazi rychlosti 50 km a 100 km, to prvni bude poskozeno narazem odpovidajicim 50km/hod a to druhe narazem 100 km/hod? Kdyz se vase rychlosti nescitaji??

Ale ne, samozrejme 75km/h. Takze se nescitaji, ale prumeruji (Respektive je to vazeny prumer podle hmotnosti aut, pokud tedy chceme byt presni.)

Ano, takze puvodni tvrzeni "Mejte tedy prosim na pameti, ze kdyz se celne stretnou dve stejne tezka auta a stejne deformovatelna auta, obe napr. 120 km/h a s nulovym offsetem, je to to same, jako kdyz sam narazite ve 120 km/h do zdi.."

je blbost. Protoze obe auta budou poskozeny o neco vice nez pri narazu do zdi pri stejne rychlosti.

No to prave ze ani omylem, obe budou poskozena presne tak, jako kdyby kazde z nich nabouralo do zcela pevne, stojici a nederofmovatelne prekazky. Samozrejme se musi srazit dva uplne stejne premety, napr. ony koule.
Pan Janda to popsal zcela presne.

Ne. Podle me michate dve rozdilne veci. Rychlost a pevnost (deformovatelnost).
Kdyz se srazi dve auta, tak se jejich rychlost opravdu scita. Proste stretova rychlost protijedoucich aut, kazde jedouci 50km/h, je proste 100km/h. Rychlosti se nescitaji pouze o objektu pohybujicich se rychlosti svetla (resp. vice jak jeji polovicni rychlosti) protoze rychlost svetla je absolutni.
Ale u srazky dvou aut prichazi do uvahu jeste ta druha fyzikalni vlastnost a tou je ta pevnost/pruznost/deformovatelnost.
Cili srazka dvou 50km/h jedoucich aut je sice srazkou se stretovou rychlosti 100km/h, ale samozrejme nevznikne skoda (pretizeni, atd...) takove, jako kdyz se ve 100km/h naboura do betonove zdi. Proste proto, ze obe auta maji nejakou schopnost absorbovat naraz (deformace).
Ale VELMI zalezi na stupni teto deformovatelnosti. Pokud obe auta budou relativne malo deformovatelna (treba dve Tatry 613), bude samozrejme ucinnek narazu vetsi, nez kdyz se srazi relativne lepe deformovatelna Volva S80. Pokud obe vozidla nebudou deformovatelna vubec (srazi se dva obrnene transportery ci tanky) bude se proste ucinnek narazu (pretizeni v kabine) opravdu rovnat tomu narazu do betonove zdi v souctove rychlosti.
Dalsi faktor, ktery zde prichazi do uvahy, je hmotnost. Jedouci vozidlo ma kinetickou (setrvacnou) energii rovnajici se soucinu rychlosti a hmotnosti. A tato energie se narazem musi v okamziku premenit v energii jinou - viz. zakon o zachovani energie. A to obvykle zpusobem pro posadku ne zcela prijemnym.
Kdyz z 10ti metru pustite na zem ptaka (bez kridel, aby si nepomohl letem) a prase, jejich rychlost dopadu bude stejna, ale lehci ptak pravdepodobne prezije, tezsi prase bude po smrti.
Kdyz proti sobe hodite velkou rychlosti dva nafukovaci balonky, stretnou se opravdu souctovou rychlosti, ale "skoda" (deformace) nevznikne zadna diky nizke hmotnosti a vysoke pruznosti (deformovatelnosti). Ale to nic nemeni na tom, ze rychlost stretu bude souctova. Nicmene skoda bude nulova - na tom je videt, jake faktory (jine nez rychlost) zde hraji roli.

Pokud obe vozidla nebudou deformovatelna vubec (srazi se dva obrnene transportery ci tanky) bude se proste ucinnek narazu (pretizeni v kabine) opravdu rovnat tomu narazu do betonove zdi v souctove rychlosti.

Ne. Bude to jako kdyby narazili do zdi v te rychlosti, kterou jeli.

Ale no tak! Zamysli se! Chtel bys v radeji s obrnenym transporterem vrazit v 50km/h do zdi, nebo se celne srazit s jinym transporterem jedoucim take 50km/h?
Relativni rychlost transporteru vuci zdi je proste 50km/h, ale vuci protijedoucimu transporteru je 100km/h. Proste proto, ze relativni rychlost dvou transporteru jedoucich soubezne vedle sebe je 0km/h.

Leo dodělej si školu, nebo se alspoň zeptej někoho o kom víš že se v problému vyzná. Já tě přesvědčovat nebudu, pokud nemá oponent základní znalosti je to o ničem. Jo a jak bys chtěl pouštět z vejšky zvířátka, ty malé můžou přežít protože je brzdí vzduch podstatnou měrou, čím větší zvířátko tím odpor vzduchu strácí účinnost.  

Co to znamená, že "odpor vzduchu ztrácí účinnost"??

Když je zvířátko větší, tak má snad větší plochu a tedy i větší odpor vzduchu.

Cim vetsi zviratko, tim odpor vzduchu ztraci ucinnost? Ja bych naopak rekl, ze odpor vzduchu je prave primo umerny velikosti (plose) zviratka.
Rychlost muze tak maximalne zaviset na podilu velikosti (plochy) a hmotnosti.
Kazdopadne treba krysa a prase budou dopadat ve zhruba stejne rychlosti.
Takze ty trvas na tom, ze kdyz tank narazi do zdi rychlosti 50km/h, je to pro posadku stejny problem, jako kdyz se celne srazi dva tanky, kazdy jedouci 50km/h ???

a si zase vedle! odpor zvířete roste s jeho plochou, ale tíha s objemem a objem roste s třetí mocninou výšky zvířete, kdežto plocha s druhou mocninou. U velkého zvířete bude hrát odpor vzduchu tedy menší roli.

Tim snad chces rict, ze kdyz budu mit dve koule ze stejneho materialu, ale jedna (hmotnejsi) bude mit prumer metr a druha (lehci) jen 10cm, ze kdyz je naraz pustit z kilometrove vysky, ze nedopadnou ve stejny okamzik ????????

pokud budou ze stejného materiálu, dopadne dřív ta větší koule, protože u ní je odpor vzduchu relativně menší, viz moje vysvětlení ke zvířátkám

Tak to jsi opravdu HOOOODNE pomylenej. Dve koule ze stejneho materialu ale s ruznym prumerem/hmotnosti samozrejme poleti stejnou rychlosti a dopadnou stejne. Zeptej se kterehokoli fyzika - toto je ale opravdu tak zakladni skola.

to máš pravdu, ale s jednou podmínkou - ve vzduchoprázdnu. Jinak platí, co jsem napsal. Přemýšlím, zda ti to mám dokázat pomocí vzorců, nebo tě nechat dál veřejně ztrapňovat. Je tu ještě riziko, že ty vzorce nepochopíš....

Tak mi to tedy na tech vzorcich ukaz!
Ty jako tvrdis, ze ocelova kulicka o extremne malem prumeru (limitne se blizicim nule) bude take padat extremne malou rychlosti (take se blizici nule) a naopak extremne velka koule se bude pohybovat extremne rychle a uplne nejvetsi koule v podstate i prekona rychlost svetla?
Pokud vim, tak odpor vzduchu narusta vzhledem k rychlosti geometricky. Toto pomerne uspesne pusobi proti te tve "rovnici", ktera je take zalozena na rozdilu mezi druhou (plocha) a treti mocninou (hmotnost), cili take "o jeden rozmer".

Leo, míra ti to vysvětluje velice srozumitelně a polopaticky, ty nezabíráš a nezabíráš. Pokud jen ze zásady prudíš jo je to ukrutná sranda, pokud to co píšeš myslíš opravdu vážně, tak to je vážně slabota, ale alspoň to celkem jasně ukazuje meze tvých znalostí. Nenapsal jsi to náhodou ty, že se o některých zákonech se nehlasuje a nepolemizuje, že ty prostě platí?

Zeptej se nekoho, kdo tomu rozumi, ktera koule (ze stejneho materialu) dopadne driv. Jestli ta o prumeru 10cm, nebo ta o prumeru metr. Schvalne - ja vsazim, ze dopadnou stejne.

Tak co Leo, už to chápeš(a seš ochoten to přiznat) a nebo budeš pořád prosazovat "svou pravdu"?

Uz ses opravdu ptal nejakeho odbornika?
Odpor vzduchu roste s druhou mocninou rychlosti. Pri urcite rychlosti uz tudiz klade tak velky odpor, ze ho zadna gravitacni sila neprekona, resp.  gravitacni sila bude oproti "sile" toho odporu zanedbatelna.
Teleso padajici v atmosfere tudiz NEZRYCHLUJE DONEKONECNA - v urcity okamzik se odpor vzduchu s gravitacni silou vyrovna a pad pokracuje KONSTANTNI RYCHLOSTI.  Jinymi slovy - kdyz budes padat s kilometru, nebo z deseti kilometru, dopadnes vicemene stejnou rychlosti. A to dokonce bez ohledu na to, jestli jsi absolvent Dachau, nebo vykrmenej knedlikama.
 

Leo, četl si co psal míra? Plocha se ti zvětšuje na druhou, kdežto hmotnost na třetí. Odpor vzduchu je závislej na čelní ploše, ta se u většího předmětu zvětší a jak správně píšeš tak klade větší odpor, ale hmotnost se zvětší daleko víc a proto zvětšený odpor vzduchu, bude mít menší vliv než zvětšená hmotnost tělesa.( Dále odpor záleží samozřejmě na tvaru tělesa, který ale v tomto případě je stejný, a pak samozřejmě na rychlosti tělesa v atmosféře) Jistěže nám těleso nebude zrychlovat donekonečna, zrychlování se zastaví jakmile se dostanou obě síly do rovnováhy. Vem si, že při jízdě s totožného hoodně dlouhého kopce pojede-li auto a naloženej kamion bez motoru, auto dosáhne třeba jen 100km/h a dále nezrychluje a kamion se rozhoupe třeba na 200km/h ačkoli má větší čelní plochu, horší koef. odporu a výsledně samozřejmě daleko větší odpor. (Hodnoty prosím neber doslova) Takovýto test si při troše dobré vůle a snahy můžeš ověřit v praxi.

Jenze odpor neni zavislej JEN na plose, ale take na rychlosti a to dokonce ne linearne, ale exponencialne. Proto auto s 2x vykonem nejede 2x rychleji, ale jen treba o 30% rychleji.
Mala i velka koule by mela jinak (ve vakuu) tendenci zrychlovat donekonecna. Ale obe koule po dosazeni urcite rychlosti proste zrychlovat prestanou a budou padat nadale nemennou rychlosti. A ta rychlost bude (minimalne radove) stejna u obou.
Zalezi take na tom, o padu z jake vysky se bavime. Jedna vec je pad z male vysky (z okna), kde ani jedna z kouli jeste nedosahne te konecne rychlosti a neco jineho je treba pad z letadla, kde naopak teto konecne rychlosti dosahnou obe koule.

Konečná rychlost = druhá odmocnina z ((2 * hmotnost tělesa * tíhové zrychlení) / (hustota vzduchu * čelní plocha tělesa * součinitel odporu vzduchu))
Takže při osmkrát vyšší hmotnosti a čtyřikrát větší čelní ploše je konečná rychlost dvakrát větší koule o více než 41 % vyšší.
A při tisíckrát vyšší hmotnosti a stokrát větší čelní ploše je konečná rychlost desetkrát větší koule vyšší dokonce více než třikrát.
Konečné rychlosti nedosáhne žádné reálně padající těleso, pouze se k ní přibližuje. A je jedno, jestli je výchozí rychlost vyšší nebo nižší než konečná rychlost.
https://en.wikipedia.org/wiki/Terminal_velocity...
https://www.gigacalculator.com/calculators/terminal-velo... ...

Leo, Ace ma pravdu, jak v tech koulich, tak v tom bourani.

Ohledne toho bourani, pokud jedou oba tanky stejne rychle, je to stejny jako by jeden narazil do zdi. Tanky mozno brat jako dokonale pruzny material - zadne deformace, kineticka energie se nema kam predat, tudiz se akorat vymeni rychlosti obou tanku - pojedou od sebe, stejne rychle. Samotny tank od zdi se odrazi taky tak, bude couvat. Naproti tomu auta jsou v podstate dokonale nepruzny telesa (veskerou kinetickou energii predaji do deformaci), tudiz se obe zastavi. Stejne tak kdyz auto naboura do zdi. Zed totiz funguje jako pevna prekazka, vzdy pusobi stejnou silou (zakon akce a reakce) jako teleso, ktery pusobi na ni. A je uplne jedno jaky to teleso je, jestli pruzny nebo nepruzny. A proto pusobi na tank (auto) stejnou silou jako ten tank (auto) sam, jenom opacnyho smeru. A presne tak pusobi i tank (auto) co jede stejnou rychlosti, ale opacnym smerem. Proto muzes zed nahradit tim druhym tankem (autem). Ze lidi v tanku dopadnou hur nez v aute je jasny, protoze tank se nejenom zastavi, ale jeste pojede dozadu. Krom toho dokonale pruznej raz trva mnohem kratsi dobu nez dokonale nepruznej, proto ma i vyssi zrychleni, na lidi pusobi vetsi sila.

Ohledne tech kouli. Vsimni se, ze tezsi lyzar jede susem rychleji (dospelej vs. dite). Nebo si udelej z papiru jednu kouli a pak treba z peti papiru jinou. Pust je a uvidis. Pak si zkus na kolik se ti z kopce rozjede prazdny a narvany auto - uvidis, ze na hmotnosti zalezi. Nema to smysl psat znovu ty vzorce, rmira ma naprostou pravdu.

Ano, ja vim, ze tanky (stejne jako kulecnikove koule) se od sebe odrazi, tedy ze rychlost zustane stejna, jen se zmeni jeji smer. Ale ne okamzite. Napred se jejich rychlost snizi na nulu (prudka decelerace) a pak zase zvysi na puvodni rychlost ale v opacnem smeru (akcelerace). A to je pro posadku jasna smrt. Protoze se bavime o fyzice dvou teles - dokonale pruzneho vnejsiho (duteho telesa) a temer dokonale deformovatelneho vnitrniho telesa (lidskeho tela)
Lyzar: ano, to je pravda - akcelerace hmotnejsiho telesa bude opravdu vetsi. Ale na druhou stranu lyzari nedosahnou te kriticke rychlosti ve ktere by jiz zrychlovat prestali. Ve vysledku (nekonecne dlouhy svah) by sice 2x hmotnejsi lyzar jel asi stale o neco rychleji, nez ten mene hmotny, ale nebylo by to zas o tolik (2x ani nahodou).

Protoze tank nema deformacni zony, ta decelerace a nasledna akcelerace probehne na temer nulovy vzdalenosti, proto to obrovsky pretizeni. Na druhou stranu auto se deformuje, promackne se treba o pul metru, cili je to stejny jako kdyby zabrzdilo na pul metru. Ale to uz resime neco jinyho, puvodni problem byl jestli je tank a zed stejnej jako dva tanky proti sobe se stejnou rychlosti, a to doufam uz pripustis ze je to stejny .

Pokud si najdes nejakej mirnejsi svah, tak lyzari ty maximalni rychlosti dosahnou. Stejne tak si to muzes zkusit s jednim stejnym jizdnim kolem a dvema ruzne tezkyma lidma. Kazdej dosahne po case ruzny maximalni rychlosti, hrave (tachometr) si muzes zmerit i jaky. Ale mas pravdu, 2x tezsi nepojede nakonec 2x rychlejs, ale to tu nikdo netvrdi.

Mimochodem když jste u těch tanků..
 
viděl někdy někdo střelit do sebe dva tanky? celkem by mě zajmalo jak to dopadne:) řek bych že 60t proti 60t v 70km/h by byl docela velkej bordel:) a řek bych že z toho oba účastníci vyjdou o dost menší:)
 
No nic, já už mlčim.

Nepochybuju o tom že by se taky zmáčkly, v této debatě se ale staly příkladem pro nedeformovatelné těleso. V bitvě u Prochorovky rusové vyřadily t 34 pár Tygrů, právě tím že je taranovali protože je nedokázali vyřadit kanonkem ani na malou vzdálenost, taranem však daleko lechčí t 34 Tygra údajně vyřadilo, takže to šupa asi bude. Na druho stranu si nevybavuju jesli tank vyřadili poškozením tanku nebo posádky.

Koukam, ze kamikaze asi neni japonskej patent

Proč kamikaze? Co víš, třeba tyhle 34ky byly speciálně upravený pro tenhle účel - airbagy, šestibodový pásy..

Pánové (rmira, ACE,...) , všechna čest....už dlouho jsem se tak nepobavil jako dneska.

Leo, nikdo netvrdí že vozidla bez deformační zony jsou pro posadku vhodnější, o tom ale řeč nebyla, stejně tak nikdo netvrdil, že hmotnější vozidlo musí zrychli přesně na dvojnásobek (v mém příspěveku kamion vz. auto se nejednalo o žádný výpočet, což jsem zdůrazňoval)
Jinak dál to asi nemá cenu řešit, myslím že jsem na hranci svých schopností  vysvětlit tento problém. V politice to můžem točit donekonečna, ale tady je to jasně daný.

Samozřejmě že odpor neroste lineárně to nikdo nepopírá. Ani nikdo nepopírá, že obě koule dosáhnou z hodně velké výšky konečné rychlosti, akorát ta konečná rychlost nebude u obou koulí stejná. Pokud sou obě z totožného materiálu, tak ta větší koule dosáhne vyší rychlosti. Ani to zrychlování koulí ve vakuu donekonečna nemusí být správně, podle nějaké teorie relativity je konečná rychlost světla, i když je to jen teorie zatím se z ní celkem vychází, (ale v této oblasti nejsem partner na zasvěcnou debatu.) Co se ale dotýká toho bourání vozidel, nebo padání těles, v tom sem si celkem jistej.

Mno, zanedbáme-li odpor vzduchu, tak samozřejmě ano, ale jinak dopadne dříve ta s menším odporem, čili asi ta menší. Jinak by parašutista s padákem dopadl ve stejnou dobu, jako parašutista bez padáku. To by bylo každopádně zajímavé.

Nevím, co míra mylsel tím "relativně menším" odporem.

hoši hoši, takže příklad:
jedna koule o poloměru r, druhá 2r. při jakékoliv rychlosti v (v větší než 0) je odpor vzduchu, působící na větší kouli 4 krát větší, protože ta větší koule má 4 krát větší průřez (ten roste s druhou mocninou poloměru). Označme si ty to síly jako Fv a 4Fv
Na větší kouli ale působí 8 krát větší gravitační síla, protože její objem a hmotnost je dán třetí mocninou poloměru.
označme si je jako Fgr a 8Fgr 
takže zrychlení menší koule je (Fgr-Fv)/m , zrychlení větší koule je (8Fgr-4Fv)/8m = (Frg-1/2Fv)/m
takže závěr je jasný - větší koule zrychluje více a dopadne rychleji.
Pokud by někdo chtěl odvolat hlášky o mé pomýlenosti, nebudu se zlobit (leocupra)

Jenze ta gravitacni sila je konstantni, kdezto odpor vzduchu narusta s rychlosti "geometricky" - tedy s druhou mocninou rychlosti a pri urcite rychlosti je uz tudiz tak velky, ze hmotnost telesa zacne byt ponekud nezajimava.
Ve vakuu by oba predmety (lehci i tezsi) zrychlovaly teoreticky donekonecna (resp. do te doby, dokud by se nesrazily se "zemi". Ale v atmosfere proste pri urcite rychlosti (ktera neni nijak dramaticky velka) odpor vzduchu zacne byt oproti gravitacni sile natolik silny, ze hmotnost telesa prop jeho padovou rychlost temer ztrati vyznam.

náraz do absolutně tuhé zdi bude z hlediska deformace a sil, které na auto působí, STEJNÝ jako náraz do stejného vozidla jedoucího proti mě stejnou rychlostí.

Všechno ostatní jsou dojmy a pocity.

Takze i dva jedouci tanky proti sobe? Ale ale...

JISTĚ, obdivuji tvoje sebevědomí, s jakým obhajuješ vlastní hloupost. Jestli to umíš, udělej si bilanci energií, hybností, impulsů síly a t d. a PAK se pouštěj do diskusí

Šmarjá! Ráčil jste chodit na střední školu??? Chcete nám tady snad tvrdit, že když se střetne moje pro tento případ nedeformovatelná lebka, která se pohybuje rychlostí 10 km/h s jinou sotjící (zcela stejnou) lebkou (0 km/h), tak to bude to samé, jako když se střetnou dvě lebky, které se obě proti sobě pohybují rychlostí 10 km/h?? Zkuste to v praxi, pak si o tom promluvíme na pohotovnosti...

Nechtel jsem do teto diskuze vubec zasahovat, ale proste me to neda... Pokud by druha lebka opravdu zustala na miste, tak samozrejme, ze nasledky pro vas budou uplne stejne, jako kdyby se pohybovala 10 km/h. V praxi by se ovsem ta stojici lebka zacala pohybovat 5 km/h nazpet a ta vase by zpomalila z 10 na 5 km/h, tzn nasledky pro vas budou mirnejsi

No jo, bude to úplně stejný. No comment...

" V praxi by se ovsem ta stojici lebka zacala pohybovat 5 km/h nazpet a ta vase by zpomalila z 10 na 5 km/h"

Proč by měla lebka zpomalovat na 5 km/h? Snad na nulu, ne. Durhá potom zrychlí na 10 km/h (pokud samzřejmě nedojde ke sztrátě energie). Viděl jste někdy takové ty kovové kuličky, na kterých se demonstruje zákon akce a reakce a zároveň slouží jako taková blbost do kanceláře? Zřejmě ne...

OK, bilance energii:
V pripade stretu tanku se zdi je kineticka energie (ktera se pri stretu premeni v energii jinou) rovna nasobku hmotnosti tanku a jeho rychlosti.
V pripade stretu dvou tanku je kineticke proste ponekud vice.
A nebo jeste jinak - co kdyz se (nejakym zazrakem) ta zed proti tomu tanku bude pohybovat? (tlacena nejakym mamutim strojem - treba jako dvere zdymadla). Taky pak vsichni budete tvrdit, ze to nema vliv?
Pokud podle vas nema vliv to, jakou rychlosti se hybe ta prekazka, do ktere narazim, tak lze jednoduse dokazat, ze ano:
Pokud pojede tank A rychlosti 49km/h a tank B rychlosti 50km/h, tak tank B do tanku A naboura rozdilovou rychlosti 1km/h. Doufam, ze uznate, ze diky tomu, ze rozdilova rychlost byla mensi, ze doslo i k mensi skode. Pokud tank A pojede 30km/h tank B do nej narazi rozdilovou rychlosti 20km/h a dojde ke skode vetsi. Pokud tank A bude stat, bude rozdilova rychlost 50km/h a skoda bude jeste vetsi. A pokud tank A bude couvat rychlosti 50km/h, stretnou se rozdilovou rychlosti 100km/h a skoda bude nejvetsi.
Misto jednoho z tanku si klidne myslete tu zed. Kdyz ma zed nulovou rychlost je to proste jen specialni pripad. Teoreticky muze mit vuci tanku kladnou i zapornou rychlost. A uznejte, ze to na prubeh a dopady stretu ma vliv.
Z fyzikalni hlediska je preci uplne jedno, jestli se bavime o tanku ci zdi ci cemkoli jinem. Z fyzikalniho pohledu to jsou hmotne objekty a fyzikalni zakony se na ne vztahuji uplne stejne.

delas z pocitu fyzikalni zakony, motas do sebe hybnosti, energie a pod.

kdyz narazi absolutne pevny tuhy tank do absolutne pevne tuhe zdi rychlosti 50 km/h, odrazi se od ni a vzdaluje se zase rychlosti 50 km/h. Pokud se srazi dva takove tanky, vysledek je shodny - po narazu se vzdaluji od sebe , kazdy 50 km/h. Protoze platii zakon akce a reakce, byly i sily pusobici na tank v obou pripadech shodne. Nedoslo k zadne zmene energie, pouze ke zmene hybnosti.

kdyz se srazi deformovatelne auto s pevnou zdi, zustane u ni stat. Jeho kineticka energie byla pohlcena deformacni zonou. Kdyz se srazi dve takova totozna auta jedouci stejnou rychlosti, zustanou u sebe take stat. Kinetická energie jejich pohybu byla dvojnásobná (dvě auta) a byla pohlcena dvěma deformoačními zonami. Opět závěr - účinky nárazu jsou co do sil a škody (z hlediska jednoho auta) shodné.

Bavime se tady o nasledcich stretu pro posadku. Dva nedeformovatelne objekty (dva tanky) se od sebe odrazi. Dojde k prudkemu pretizeni napred v jednom a potom v druhem smeru. Posadce to utrhne hlavy. Ta tvoje zmena hybnosti je dost vrazedna (predstav si, jak zmena hybnosti do opacneho smeru pusobi na posadku).
Podobne pri narazu jedouciho auta do stojiciho - zde bude hrat roli treni stojiciho auta o povrch (silnici). Prekonat treni a uvest do pohybu stojici predmet je energeticky narocne. Tudiz napriklad naraz do stojiciho vozidla bude realne neco mezi narazem do pohybujiciho se a narazem do zdi.
Srazka dvou vozidel bude opet neco mezi narazem do mekke a do pevne prekazky. Vozidla nejsou idealne deformovatelna - cili deformace nemuze ani nahodou pohltit veskerou kinetickou energii. Opet dojde ke kombinaci narazu do pevne a do deformovatelne prekazky - minimalne pro posadku u ktere urcite dojde ke zmene hybnosti (pokud je pripoutana), protoze clovek moc deformacnich zon nema.
Dale je treba vedet, ze idealni deformace nastava pouze u ciste celniho narazu. Opakem, ktery je take mozny ( u starych aut, u bocnich narazu) je prunik jednoho vozidla do druheho. Plocha pevna zed do vozidla proste nepronikne. Vozidlo narazejici do jineho pod neprimym uhlem ano - a pak proste moc nelze hovorit o deformaci, ale o pruniku - a jedno vozidlo pronika do druheho SOUCTOVOU rychlosti. Muzeme se zde bavit o fyzice toho vozidla, ale pokud dojde k naruseni kabiny (coz je podle me pri srazce dvou vozidel pravdepodobnejsi) je treba zacit mluvit o daleko mene prijemne fyzice lidskeho tela (konfrontovaneho s pronikajicim vozidlem).

Ach jo.

Zkuste si to sam.

Dejte se mic na travu, rozbehnete se, a kopnete ho...
Pak nekoho pozadejte, at se mit kopne vam, a vy se rozbehnete a kopnete jeste do mice pohybujiciho se proti vam. Ve kterem pripade vam dolezi dal?

Dve hypoteticky nedeformovatelne auta o stejne hmotnosti, jedno stoji (rychlost 0 Km/hod), druhe jede 50km.

Vy vlastne tvrdite, ze pri narazu jedouciho auta se toho odrazi a vzdaluje se rychlosti 50km/hod, zatimco druhe zustava na miste? Neni spise spravne to, ze se od sebe oba po narazu vzdaluji rychlosti 25km/hod?

Kdyz jedou obe auta proti sobe, vzdaluji se po narazu od sebe rychlosti 50km/hod. Porovnejte to s tim, kdyz jedno auto stoji.

Ne, pokud jede nedeformovatelne auto 50km/h a narazi do stojiciho auta (nezabrzdeneho , tak  - svete div se - se zastavi a ono stojici auto se rozjede rychlosti 50km/h. Dokonce pokud tam bude rada zaparkovanych aut "naraznik na naraznik" a ono narazi do jednoho konce rady, tak posledni auto z rady se rozjede stejnou rychlosti, jako to auto co narazilo do zacatku rady. Neverite?
Zkuste si sehnat takovou hracku - rada kovovych koulu zavesenych na niti. Kdyz vezmete prvni z nich a pustite, narazi do rady, ta se (skoro) ani nepohne, akorat koncova koule vyleti stejne rychle. Nebo to muzete zkusit s kulecnikovymi koulemi. Kdyz narazi jedna do druhe, tak se ta prvni zastavi a druha "odleti" pryc (tedy skoro, samozrejme ty koule trochu deformovatelne jsou a pak je tam problem v tom ze rotuji, takze ta rotacni energie se timhle samozrejme neprenese).
 

případ, kdy jedoucí narazí do stejného stojícího jsem neřešil, to je trochu složitější, zde se to liší podle toho, zda jsou auta tuhá (tanky) nebo deformovatelná.

u tuhých: auto co jelo, se zastaví, to co stálo, je odpáleno stejnou rychlostí

u deformovatelných: obě auta pokračují sražená spolu poloviční rychlostí

realita : něco mezi

To pozor. Pokud mame dva predmety, ktere se nedeformuji, a ktere se srazi, sila narazu pro jeden vuz opravdu odpovida narazu v souctove rychlosti.

Zkus klepnout hlavou do hlavy jineho cloveka. Bude to ok. A ted to zkuste oba proti sobe... To uz nebude moc ok :o)

Nebo dve kladiva (palice) proti sobe. Jedno stoji, druhym do nej bouchnu. A pak zkusim totez ale pohybuji obema kladivy...

PS: Rychlost je preci relativni a ne absolutni velicina. Pokud hovorime o rychlosti, VZDY musime rict, vuci cemu ji vztahujeme. Vuci silnici? Vuci Jupiteru? Vuci protijedoucimu autu? Vuci soubezne jedoucimu autu?
 
"Stret" dvou soubezne jedoucich aut bude rychlosti "nulovou" (treba kdyz o sebe jemne zavadi zrcatkama dve auta jedouci stejnou rychlosti vedle sebe). Jejich relativni rychlost je proste nulova a tomu bude odpovidat i skoda. Relativni rychlost protijedoucich aut je proste souctem jejich relativnich rychlosti vuci silnici.