„Pro Peugeot jsme byli jen malá česká firma,“ říká Martin Domanský

Dnes patří společnost Domanský s.r.o. k významným dealerům aut v zemi. Jaké byly však Vaše podnikatelské začátky?

• Už za socialismu jsem jako garážmistr snil o vlastní dílně, kde bych soukromě provozoval autoservis. To ale v té době nebylo realizovatelné. Změny nastaly až po revoluci v roce 1989, kdy jsem si pronajal prostory bývalého trabantservisu v Kyjích, zažádal o podnikatelské povolení a založil můj první autoservis. První roky jsem dělal technika, skladníka a i mechanika a pracoval jsem 16 hodin denně. Pomalu jsem přijímal další zaměstnance a učil jsem se postupně podnikat. Byl jsem v řízení firmy úplně sám a musel jsem se vše rychle naučit. Nebylo komu říct o radu.

Kdy jste začal s prodejem aut?

• Bylo to v roce 1998. S kolegou Richardem Dolejšem jsme se rozhodli jít novým směrem, společně jsme k provozovně v Kyjích přistavěli nový autosalon. Vzali jsme to trochu z druhého konce. Většina lidí si nejdříve uzavře smlouvu s nějakým importérem, udělá koncept a pak teprve postaví autosalon. My jsme nejdřív postavili autosalon a pak jsme teprve začali přemýšlet, co tam budeme prodávat.

A nakonec jste se rozhodli pro Peugeot?

• Ano, po návštěvě autosalonu v Paříži, kde jsme viděli nového Peugeota 206, jsme se rozhodli jednoznačně pro značku Peugeot. Po návratu jsme kontaktovali importéra Peugeot s žádostí o spolupráci. Byli jsme nejdříve odmítnuti s odůvodněním, že jsme pouze malá česká firma. Nakonec jsme se po dlouhém jednání dohodli na podmíněné spolupráci jako subdealeři jiného pražského koncesionáře tehdy Autospolu ve Strašnicích – dnešní Kopecký s.r.o. Po jednom roce jsme prodávali násobkem více aut než náš koncesionář a díky našim výborným prodejním výsledkům nám byla od centrály Peugeot ve Francii nabídnuta samostatná prodejní koncese a i možnost výstavby dalšího autosalonu na druhé straně Prahy ve Stodůlkách.

A jak jste rozšiřovali prodejní síť?

• Všechny peníze, které jsme vydělali, jsme vždy vraceli zpět do naší firmy. Vybudovali jsme lakovny a klempírny, postavili nové autosalony a přibírali postupně další značky.

Je něco, co byste dnes udělal jinak?

• Kdybych mohl začít znovu ve stejné době, vzal bych si hned na začátku úvěr a rozjel podnikání rychleji, jako to tehdy udělali mí konkurenti. Ale na druhou stranu dnes moje firma prosperuje a dost mých konkurentů naopak již neexistuje.

A jak se Vašemu podnikání daří dnes?

• V současné době naše společnost DOMANSKÝ zastupuje 4 automobilové značky -  Peugeot, Citroën, Hyundai a nyní nově i Toyotu – před několika dni jsme otevřeli ve Zdibech autosalon pro vozy této japonské značky. V rámci celé skupiny DOMANSKÝ zaměstnáváme 170 lidí a ročně od nás odjede 3 500 vozů.

Proč jste se rozhodl rozšířit Vaše dealerství právě o značku Toyota?

• V posledních letech vnímám, že mezi českými zákazníky výrazně roste poptávka po hybridních vozech a zrovna Toyota si v této oblasti drží výrazný náskok vůči konkurenci a disponuje širokou nabídkou modelů dostupných s hybridním pohonem. Zároveň sázím na dobré jméno značky, které si Toyota zakládá na mimořádné kvalitě, pověstně nízké poruchovosti, vysoké zůstatkové hodnotě a intenzivním vývoji moderních technologií.

Zmínil jste okrajově české zákazníky. Změnilo se za dobu Vašeho podnikání jejich chování a nároky?

• S novými možnostmi přístupu k informacím se chování zákazníků změnilo opravdu hodně. Dnes už zákazníci přicházejí na salón velmi vzdělaní a někteří z nich už od prodejců nepotřebují žádné dodatečné informace a hned sepisují objednávku. Změny také vidím v přístupu k pořízení soukromého či firemního vozidla. Klienti postupně vnímají auto spíše jako službu než jako majetek a chtějí si místo starostí spojených s vlastnictvím vozidla a jeho údržbou, spíše užívat bezstarostný pocit z jízdy.

Společnost Domanský s.r.o. oslaví za dva roky čtvrt století na trhu. Jak ty roky hodnotíte zpětně?

• Samozřejmě, jsem nesmírně rád, že jsem se svými lidmi vybudoval firmu, která funguje a má i v očích veřejnosti a konkurence svou důstojnost. Měl jsem v životě velké štěstí na lidi okolo sebe, kteří mi pomohli vybudovat firmu do dnešní podoby. Na druhou stranu jsem pořád pracoval, tvořil a najednou to všechno je jen takové rychlé ohlédnutí a zjišťuji, že jsem se dostal někam, kam jsem vlastně úplně ani nechtěl. Vždycky jsem chtěl mít malou rodinnou firmu. Rodinný charakter společnost stále má, ekonomiku a rozvoj stále držím pod rodinnými křídly, ale velikostně už vůbec nejsme malí. Beru to tak, že pokud se firma nerozvíjí a neroste, tak zanikne. Je to taková lokomotiva, ve které musíte pořád házet pod kotel, aby jela rychleji.

Jak se snažíte získat energii, abyste pokračoval v podnikání?

• Podnikám s auty, která mě odjakživa zajímala a neodmyslitelně ke mně patřila. Jsem také vášnivý motorkář. Mým velkým dlouholetým koníčkem je i rybaření. A v posledních letech i více cestuji.