Připravujeme: test Infiniti M35h

Hybridní sedan M35h je nejen tím nejrychlejším, co si aktuálně můžete v nabídce automobilky Infiniti vybrat, ale zároveň se tenhle vůz honosí titulem nejrychlejší hybrid planety. Uvidíme, jak se mu povede v klasickém redakčním testu.

Test Infiniti M35h vyvolal v naší redakci menší rozepři o to, kdo vlastně tohle auto vyzkouší. Ne že bychom byli nějací zapřísáhlí ekologičtí aktivisté, ale každý je jednoduše zvědavý na to, jak jezdí hybrid zapsaný do Guinessovy knihy rekordů. Mně se poštěstilo si vůz „ukradnout“ na den pro sebe a urazit s ním pár desítek kilometrů. Jaké jsou první dojmy?

Infiniti M35h: nejsvižnější hybrid na světě

Infiniti M35h: nejsvižnější hybrid na světě

Vzhledem k tomu, že jde o hybrid a že Infiniti M jako takové již nějakou dobu na trhu figuruje, přeskočím design. Každý nechť si udělá názor na vzhled auta sám. Někomu se líbí, jiný ho bude označovat za příliš asijské. Ať je to jak chce, na silnici jej jen těžko přehlédnete. Interiér se tváří luxusně a také do jisté míry luxusní opravdu je. Dojem podle mého názoru trochu kazí až příliš plastové dřevo na středovém panelu, který navíc trochu povrzá. Ale detailnější popis si nechme až na klasický test.

Zapomeňte na měnič

Hybridní systém Infiniti M35h kombinuje vidlicový šestiválec o objemu 3498 ccm (maximální výkon 306 k a točivý moment 350 Nm) s jedním elektromotorem o výkonu 68 koní a s točivým momentem nanejvýš 270 Nm. Zadní náprava je poháněna přes sedmistupňovou automatickou převodovku a v celém hnacím ústrojí jsou použity dvě spojky, žádný hydrodynamický měnič.

Důvodem, proč výrobce vsadil na spojky, je úspora paliva. Zaprvé si měnič sám o sobě řekne o nějaké to deci navíc a zadruhé díky jeho absencí se ušetří něco také na hmotnosti, což se samozřejmě rovněž hodí. Výsledkem má být zrychlení z nuly na stovku za 5,5 s, maximální rychlost 250 km/h a v kombinovaném provozu spotřeba rovných sedm litrů! Velmi zajímavé údaje k ověření.

O nadprůměrné dynamice jsem se přesvědčil hned, jak systém vykázal tu správnou provozní teplotu. Zátah je (mírně řečeno) hodně slušný a maximální akceleraci doprovází příjemný zvuk šestiválce. Mimochodem M35h má pohotovostní hmotnost 1830 kilogramů. Řidič si může vybírat z několika jízdních režimů (Snow, Eco, Standard a Sport).

Spotřeba velmi slušná

Jakkoliv tohle auto hodně váží a také hodně jede, zdá se, že na slibech o nízké spotřebě opravdu něco pravdy bude. Zatím palubní počítač ukazuje průměr 8,8 l/100 km. Systém uspořádaný v pořadí spalovací motor – spojka – elektromotor – spojka - převodovka dokáže úplně vyřadit šestiválec a vůz tak „plachtí“ po silnici pouze s využitím elektromotoru (stejnou fintu používá například hybridní Cayenne). V praxi pak velmi často, pokud na to samozřejmě nešlapete, ukazuje ručička otáčkoměru nulu a také díky tomu je výsledná spotřeba tak zajímavá.

Během předávání auta mi pán z Infiniti tvrdil, že není problém dosáhnout bez většího omezování na delší trase na průměr pod osm litrů. Uvidíme, co na to kolega, který bude mít auto po zbytek týdne, nicméně se zdá, že ten člověk nemluvil úplně z cesty. Na rozdíl od některých konkurentů M35h nenabízí řidiči možnost volby mezi hybridním nebo čistě elektrickým režimem. Systém si tohle „ošéfuje“ sám. Beztak u všech ostatních hybridů je EV mód v praktickém životě nepoužitelný.

Tiše a ochotně…

Je to klišé (asi mě napadlo, protože se blíží Vánoce), ale Infiniti M35h nejlépe vystihují právě tyto dvě slova: tiše, ochotně. Když ho pobídnete plynem, jede ještě mnohem více než ochotně, ve všech ostatních režimech je příkladně tiché, pohodlné, luxusní. Občas s autem škubne ona dvojice spojek (v tomto ohledu nemůžou hydrodynamický měnič zcela nahradit) a občas je na můj v kus vůz až příliš houpavý. Výrobce zkrátka vsadil na komfort.

Když přijde na konečné účtování, zjistíte, že pořizovací cena je velmi zajímavá. Za kompletně vybavený prémiový sedan s výkonným motorem (respektive motory) zaplatíte přibližně 1,6 milionu a připlácet už prakticky nemáte za co. Pokud se potvrdí nízká spotřeba, pak tu máme hodně zajímavou a v našich končinách neokoukanou alternativu k německým sedanům, a to jak těm naftovým, tak k těm benzinovým.

Minitest Volkswagen Golf Sportsvan 1.5 TSI DSG: Lepší než originál

VW Golf Sportsvan (minitest)

Ač se označení „sportující van“ může zdát hodně přitažené za vlasy, minimálně ve srovnání se stejně velkými crossovery a ve spojení s motorem o výkonu 150 koní to zase není takový nesmysl.

včera | Miro Mihálik | 34 příspěvků
TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

19.  7.  2018 | Milan Lažanský | 52 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků