Připravujeme: test Hyundai Genesis Coupe 2.0T

Kapitoly článku:

• Úvod, Slabý není, Samosvor chybí
• Fotogalerie

Nebudu vám nic nalhávat, Hyundai Genesis Coupe jsem poprvé řídil v červenci a byl jsem z něj bez přehánění nadšený. Tohle auto totiž kombinuje radost z jízdy, čistou zábavu za volantem a zajímavou cenu. Jenže tenkrát šlo o silnější verzi osazenou vidlicovým šestiválcem plněným atmosféricky, nechyběla manuální převodovka a hlavně byl vůz vybaven zadním samosvorným diferenciálem.

Hyundai Genesis Coupe: facelift konečně oficiálně

Lukáš Dittrich

Hyundai

Právě kvůli mému nadšení, které panovalo jak z jízdy, tak především ze šestiválcového motoru, jsem byl velmi zvědav na to, jak si povede levnější přeplňovaný dvoulitr. Asi nikoho nepřekvapí, že už podle prvních dojmů to zdaleka není taková sláva. Kde hledat hlavní rozdíly?

Slabý není

První věc, která se logicky nabízí, je výkon. Čtyřválec samozřejmě nabídne méně než vidlicový šestiválec, ale i tak není potřeba se o nedostatečnou jízdní dynamiku obávat. Přesně řečeno má řidič v případě Genesis Coupe 2.0T k dispozici 210 koní dostupných při 6000 ot./min a 299 Nm (2000 ot./min). Stovku zvládá za rovných osm sekund a maximálně jede 223 km/h. Pravda, na ryze sportovní svezení to nestačí, ale i s tímto si můžete užít spoustu zábavy. Problémy leží někde trochu jinde.

Motor má poměrně výrazný turbo efekt, což se dalo sice očekávat, ale rozhodně bych nepředpokládal, že to bude až v takové míře. Auto slušně táhne už od nějakých 1800 ot./min, ale kolem tří tisíc teprve pořádně ukáže, co umí. Točit jej můžete až na hranici sedmi tisíc, ale zátah nad šesti tisíc už spíše slábne. Škoda také zvukového projevu. Někomu nevadí, mě příliš nenadchnul. Vůz je ve vysokých otáčkách hlučný, o jadrném a emoce vzbuzujícím projevu šestiválce si může nechat leda tak zdát.

Samosvor chybí

Na rozdíl od silnější motorizace nemá dvoulitrové Genesis Coupé na zadní nápravě samosvorný diferenciál, což je další věc, která zamrzí. Auto se v zatáčkách zdaleka nedá tak perfektně řídit plynem. To byla mimochodem věc, která mě u šestiválce bavila jednoznačně nejvíce. Jinak ale na téma podvozku nelze mít žádných větších námitek. Je sice tužší, ale ne přehnaně tvrdý. Běžná jízda po městě není zas až takový problém. Pochvalu si zaslouží také řízení a šestistupňová převodovka s krátkými drahami. Mohla by být ještě o maličko přesnější, ale čert to vem.

Největším překvapením je cena. Testovaný dvoulitr startuje na sumě 769 990 Kč, má slušnou výbavu a podle prvních dojmů také velmi slušné jízdní vlastnosti. Jenže výkonnější šestiválec je dražší pouze o 60 000 Kč. Kromě maxima 303 koní dostanete také zadní samosvorný diferenciál.

Upřímně řečeno se mi zatím nepodařilo najít důvod, proč bych si měl zmíněných 60 000 Kč nechat a šestiválec nekupovat. Uvidíme, třeba během následujících dní najdu odpověď. Pokud máte k tomuto auto nějaký dotaz, diskuze je k dispozici.