Převodovky CVT: nekonečně převodů

V Japonsku jsou velmi oblíbené, ale v Evropě hrají jen podřadnou roli navzdory celé řadě zajímavých vlastností.

Řeč je o samočinných převodovkách s plynulou změnou převodu. CVT je zkratkou z anglického „Continuously Variable Transmission“. Na rozdíl od konvenčních stupňových převodovek nemají převodovky CVT žádné pevně stanovené převodové stupně, pouze zpravidla velmi velké rozpětí od nejlehčího do nejtěžšího převodu. Mezi těmito dvěma extrémy může převodovka měnit převod plynule bez jakýchkoli rázů a trhání. Princip činnosti nejčastěji používaného typu plynulé převodovky CVT, tzv. variátoru (existují i další typy, např. planetové nebo toroidní), je založen na spojení dvou řemenic (jedna je na vstupním, druhá na výstupním hřídeli) klínovým řemenem, resp. u moderních převodovek ocelovým pásem nebo řetězem složeným z velmi přesných a odolných článků. Změna převodového poměru je realizována koordinovaným axiálním posouváním kuželových kotoučů, čímž se mění průměr řemenic.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Čtěte také:

Test: Suzuki Kizashi CVT
Test: SUbaru Outback CVT

Klíčovou roli hraje řemen

Zpočátku používaný pryžový klínový řemen namáhaný tahem byl u moderních konstrukcí nahrazen pásem vyrobeným z ohebných ocelových prstenců, na něž jsou navlečeny stovky ocelových článků. Převodovka Multitronic ve vozech Audi a SEAT používá místo pásu speciální lamelový řetěz, zatímco Mercedes-Benz zvolil pro svou převodovku Autotronic posuvný článkový řetěz. Achillovou patou variátorových převodovek CVT, která brání většímu rozšíření v Evropě, je životnost řemenu, resp. řetězu a jeho omezená schopnost přenášet vysoké točivé momenty, neboť se jedná o extrémně namáhanou část převodovky. Na druhé straně jsou převodovky CVT velmi kompaktní, komfortní a hospodárné.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Plynule i se stupni

Schopnost plynulé změny převodu v rámci velkého rozpětí je velmi vítaná, protože spalovací motor dosahuje nejvyšší účinnosti jen v relativně úzkém rozpětí provozních otáček. Plynulá změna převodu tak může udržovat motor co nejdéle právě v této optimální provozní oblasti.
Při běžné jízdě a při jízdě ustálenou rychlostí může být motor trvale udržován v otáčkách s optimální spotřebou, zatímco při požadavku maximální akcelerace vyskočí otáčky motoru na úroveň nejvyššího výkonu a samotné zrychlování vozu zajišťuje pouze změna převodového poměru.

Protože však motoristé nevnímají akceleraci při konstantních otáčkách motoru jako přirozenou, pracuje již většina moderních převodovek CVT s rozšířenou strategií řazení, v jejímž rámci dochází za určitých provozních podmínek k simulaci řazení stupňové převodovky. Rozvoj elektroniky navíc umožnil naprogramovat do řídicí jednotky „pevné“ převodové stupně pro manuální režim řazení.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

TEST Citroën C3 Aircross 110 PureTech EAT6: Váš městský obývák

Citroën C3 Aircross 110 PT EAT6

Tentokrát jsme C3 Aircross vyzkoušeli v silnější z benzinových dvanáctistovek. Jaký je tento extrovertní crossover?

15.  5.  2018 | Milan Lažanský | 8 příspěvků
Minitest Škoda Karoq 1.0 TSI: Dělám, co můžu! Stačí to?

Škoda Karoq 1.0 TSI (minitest)

Zázraky od malého litrového tříválce v poměrně velkém crossoveru raději nečekejte, poněkud překvapivě však základní motor z Karoqu nepoužitelnou brzdu provozu nedělá.

12.  5.  2018 | Miro Mihálik | 85 příspěvků
Minitest BMW 630d xDrive Gran Turismo: Rudý samet

BMW 630d xDrive GT (minitest)

Třílitrový šestiválce s jedním turbodmychadlem byl ještě donedávna základním vznětovým agregátem BMW 6 GT. Výkon 195 kW není malý, dost možná ani více nepotřebujete.

8.  5.  2018 | Jan Mička | 12 příspěvků