Šikovný, pilný a talentovaný jezdec patřil společně s Narcisem Podsedníčkem k nejlepším propagátorům budoucí značky Škoda, v roce 1905 vybojoval jedno z posledních velkých vítězství L&K v jedné stopě.
I letošek je rokem plným zajímavých výročí pro Škoda Auto, právě v těchto dnech si můžeme připomenout úžasnou jízdu továrního jezdce Václava Vondřicha na motocyklovém klání v okolí francouzského města Dourdanu, které bylo tehdy v roce 1905 považováno za pomyslné mistrovství světa v závodech motocyklů. Ale než se pustíme do tohoto příběhu, pojďme si připomenout špetku historie. Značka Laurin & Klement se ke konci 19. století přeorientovala z kvalitních bicyklů na motocyklety a motorky, jejími prvními stroji byly typy A a B.
Důležitým aspektem prodejů nejen na domácím (tehdy Rakousko-Uherském) trhu byly závody, které podtrhovaly spolehlivost a odolnost tohoto relativně nového dopravního prostředku. Prvním výrazným úspěchem značky Laurin & Klement bylo bohužel neuznané vítězství jezdce (dříve kováře, zámečníka a montéra/prodejce bicyklů Slavia) Narcise Podsedníčka v závodech Paříž-Cáchy-Hannover-Berlín na motocyklu typu B. Z podobného těsta a s prakticky stejnými začátky vstoupil do spolupráce s Laurin & Klement i Václav Vondřich.
Narodil se 18. dubna roku 1874 v pražské Libni, společně s bratrem Augustinem zde měli později pilnikářskou dílnu. Sdíleli nadšení pro cyklistiku, Václav si dokonce postavil vlastní dřevěný velociped a pracoval také ve výrobě a opravě jízdních kol. Již v roce 1893 se zúčastnil (zřejmě) prvních cyklistických závodů na českém území ve Valašském Meziříčí, kde získal první a druhé místo. V roce 1897 si otevřel vlastní dílnu, v níž montoval bicykly z dílů od výrobců BSA a Laurin & Klement. Zlom ve prospěch spalovacích motorů přišel v roce 1899, kdy mu Václav Klement ukázal moderní motocykl vlastní výroby. Po nějaké době váhání pak Vondřich koupil ojetý stroj Slavia, šoférskou zkoušku složil až v roce 1902 v Praze, měla úřední číslo 26.
Posledního srpna roku 1902 se také zúčastnil prvního motocyklového závodu na území Čech v Praze-Bubnech na stroji Slavia. Téhož roku také zvítězil ve vrchařských závodech na Semmeringu v Horních Rakousích, dále exceloval ve Vídni, Berlíně na v Itálii. Jeho úspěchy s motocykly domácí značky upoutaly pozornost Václava Klementa, který s Vondřichem sepsal exkluzivní smlouvu na startování pouze na motocyklech Slavia. Její součástí mimochodem bylo nejen poskytování motocyklů s tovární podporou, ale také úrazové pojištění a odměny za startovné a umístění na 1. nebo 2. místě.
V roce 1904 se v okolí francouzského Dourdanu konal první velký mezinárodní motocyklový závod světa – Vondřich jej bohužel nedokončil kvůli rozsypaným hřebíkům na trati. Na ročník 1905 se proto pojistil důkladnou technicko-mechanickou výbavou, která mu vynesla přezdívku „Cestující kovář.“ Již v roce 1903 uveřejnil rakouský novinář Filius Schmal doporučený seznam nářadí pro motocyklisty, k němuž patřily například šroubováky, pilník, štípací kleště, francouzský klíč, opravná sada pro pneumatiky a hustilka, olejnička, nádoba s petrolejem, smirkový papír, jehla se závlačkami nebo železné dráty. Vondřich si na závod v Dourdanu vzal v kožené brašně od dobrovického sedláře Radličky i benzinovou letlampu a cín, výbava vážila okolo dvaceti kilogramů.
Jel na stroji Laurin & Klement Slavia CCR, jedné z variant motocyklu L&K CCD, údajně prvního stroje své kategorie s motorem do V. Dle informací z úžasné knihy Historie motorů Laurin & Klement a Škoda od Martina Chlupáče, prvního dílu s informacemi o pohonných jednotkách z let 1899 až 1948, měl motor závodního speciálu vodní chlazení s dvojitým pláštěm oproti dřívějšímu žebrování, jednoválce do V byly spojeny karterem, klikovým hřídelem a ojničním čepem, pracovalo zde společné magneto.
Sací ventily byly automatické, výfukové v konfiguraci SV zvedané dvěma palci po vačce. Standardní motocykl typu CCD měl zdvihový o objem 615 cm3, a výkon 2,9 kW, závodní model CCR údajně 812 cm3 s výkonem 3,7 kW. Závod v Dourdanu na 216 kilometrů dokončil Vondřich s průměrnou rychlostí 80,9 km/h, jeho maximální rychlost byla v místě měření traťových komisařů okolo 105 km/h.
Bylo to slavné vítězství, neboť (jak již zaznělo) toto klání s oficiálním názvem Coupe Internationale des Motocyclettes představovalo neoficiální mistrovství světa, a Vondřich překonal stroje i jezdce z Anglie, Francie, Německa i Rakouska. Na poli motocyklů ale šlo o jeden z posledních triumfů značky Laurin & Klement, která v té době již zhruba čtyři až pět let experimentovala s čtyřkolovými automobily a vůz typu A začala vyrábět právě v roce 1905. Samotný jezdec Vondřich měl kvůli závodění na prašných cestách zdravotní problémy, které kulminovaly koncem roku 1906 tuberkulózou, z níž se naštěstí za pomoci rodiny i továrny úspěšně zotavil.
Od března 1906 byl vedoucím prodejny vozidel L&K v Praze na Žižkově, úspěšně se přeorientoval na automobily, s nimiž vítězil na Semmeringu, v Rusku, Monte Carlu, ve Vídni a naposledy na tuzemské soutěži Zbraslav-Jíloviště. Tuberkulózu dostal znovu v roce 1913, vyléčil se z ní ve švýcarském Davosu, v práci pro značku pokračoval i po roce 1925, kdy firmu převzal koncern Škoda.
Zaměstnán byl i po vypuknutí 2. světové války, kdy byl prodej osobních vozů zastaven kvůli válečné výrobě, jeho pozice konzultanta byla spíše důchodem a projevem vděčnosti za dlouholetou práci. Zemřel 12. srpna roku 1943 ve věku 69 let po vleklých zdravotních problémech s tuberkulózou a vyčerpanému organismu. V Praze se můžete podívat na dům číslo 166, který si nechal postavit v Zenklově ulici – dodnes má na fasádě reliéfní nápis Bratři Vondřichové.
Zdroj: Škoda Auto, Autorský text | Zdroj videa: Auto.cz