Ačkoli mají spotřebitelé právo na bezplatné vrácení ojetých pneumatik, většina těchto plášťů končí v příkopech či na skládkách. Podle současné právní úpravy nese výrobce či dovozce pneumatik po uvedení výrobku na trh odpovědnost i za jeho zpětný odběr.
Ve skutečnosti se však z 80 tisíc ojetých pneumatik ročně recykluje zhruba šestina, vyplývá z informací, jež zazněly na kongresu Druhý život pneu. Podle ředitelky České inspekce životního prostředí Evy Tylové je na vině slabého vracení pneumatik malá informovanost spotřebitelů, kteří mnohdy o této možnosti ani nevědí.
V současné době povinnost informovat spotřebitele o možnosti zpětného odběru leží na bedrech výrobců a dovozců pneumatik a ti podle Zdeňka Ševčíka ze společnosti TASY, která se zpracováním ojetých pneumatik zabývá, mnohdy upozornění umístí v prodejně na místo, kde si jej kupující ani nevšimne. Splní tím svoji zákonnou povinnost, aniž v důsledku zlikviduje jedinou pneumatiku.
Podle Ivany Jiráskové z ministerstva životního prostředí připravuje úřad novelu zákona. V ní by bylo uvedeno, že povinné osoby mají povinnost odebrat ojeté pneumatiky až do výše produkce uvedené na trh v minulém roce.
Takováto formulace by však podle Ševčíka opět umožnila povinným osobám vyhýbat se odběru ve větší míře. "Číslo se nezlepší, pokud v zákonné úpravě nebude číslo minimální," reagoval na návrh novely. Ševčík dále doplnil, že náklady na recyklaci prodejci zohledňují v cenách každé nové pneumatiky. Pokud ji tedy zpětně neodebere, vydělá na tom.
Z 80 tisíc tun ojetých pneumatik v České republice se zhruba 15 procent recykluje. Největší výrobci pneumatik recyklují kolem 30 procent, u šedých dovozců pneumatik a ojetých pneumatik a u dovozců automobilů je číslo blízké nule. V sousedním Německu se recykluje asi 40 procent plášťů.