Argumentů pro zavedení povinného celoročního svícení slýcháváme mnoho. Méně často se setkáme s hlasy poukazujícími na stinné stránky tohoto návrhu. V dnešním článku jich naleznete hned několik. Jaký je váš názor? Jste pro nebo proti? Zapojte se do diskuse.
V návrzích novely zákona č. 361/2000 Sb., O provozu na pozemních Komunikacích je řada vesměs pozitivních úprav dopravních předpisů (ohledně telefonování za jízdy, kruhových objezdů, zadržování řidičských průkazů atd.), které by napravily nepřesnosti a nelogičnosti stávajícího zákona.
Mezi návrhy, které prosazuje např. Autoklub ČR je ovšem mj. i ustanovení, kterým by se zavedlo celoroční svícení vozidel i za nesnížené viditelnosti. Dovolte mi, abych se zabýval hlouběji právě touto problematikou, která je v celém návrhu patrně nejkontroverznější, má mnoho příznivců a propagátorů, ale také možná ještě více odpůrců (tzv. mlčící většinu).
Chce to zdravý rozum
Tato záležitost má mnoho aspektů a každá z uvedených skupin také množství stejně pádných argumentů. Právě proto si ale myslím, že by se při rozhodování o takové věci měl uplatňovat především zdravý rozum – a ten parlament zrovna při schvalování stávajícího platného znění zákona prokázal. Omezení povinnosti svícení vozidel za nesnížené viditelnosti pouze na dobu zimního času považuji za rozumný kompromis.
I v zimě sice bývá několik jasných slunečních dní, ale většinou je po celý den viditelnost zhoršená. A stejně naopak i v létě je někdy špatná viditelnost, ale vesměs je více než 12 hodin denně krásně vidět. Vše tedy záleží na lidech, na jejich rozumném přístupu. A k tomu přece slouží jiné ustanovení, které mluví o povinnosti svítit za snížené viditelnosti.
Většina motoristů, stejně jako já, si dnes ve vlastním zájmu zvykla používat světla např. ve chvíli, kdy vjíždí do lesa, stmívá se, nebo mají dojem, že nejsou dobře viděni, a není třeba jim to zvlášť předepisovat. Ten kdo získal řidičské oprávnění, nemůže být přece nesvéprávný, aby nepoznal, kdy je třeba světla použít.
Argumenty proti celoročnímu svícení
- V sousedních státech stejně jako ve většině států EU platí podobné ustanovení jako v současnosti u nás, tedy pouze povinné svícení v době zimního času. V zájmu vhodného sladění dopravních předpisů tedy není rozšíření povinnosti u nás žádoucí.
- Osvětlené vozidlo je sice lépe viditelné než neosvětlené, ostatní účastníci silničního provozu jsou tím však znevýhodněni. Je třeba zdůraznit, že právě pro chodce, cyklisty apod. je jejich přehlédnutí ze strany vozidel nejvíce nebezpečné z hlediska ohrožení zdraví i života.
- Obdobně by ztratilo na významu dnešní úmyslné zviditelnění motocyklistů a tramvají, při vlečení vozidel nebo při dopravě nadrozměrných nákladů.
- Zapnuté osvětlení vozidel zejména za nesnížené viditelnosti snižuje kontrast směrových a brzdových světel.
- Při denním svícení je mnohem větší nebezpečí oslnění protijedoucích vozidel, protože za tmy má řidič dvojí vizuální informaci o vlastním použití dálkových světel. Jedna z nich, kontrolní světlo na přístrojové desce, je za slunečného dne velmi špatně viditelná.
- Na dálnicích resp. rychlostních komunikacích je argument zlepšené viditelnosti protijedoucích vozidel bezpředmětný, naopak se zvyšuje nebezpečí vyplývající z bodu 5.
- Za prudkého slunečního svitu se i v samotné optice světlometů někdy velmi nepříjemně odráží slunce – nedá se pak ani určit, zda vozidlo svítí či nikoli. Proč tedy svítit.
Konečně bych chtěl upozornit na jeden argument proti celoročnímu svícení, který zdaleka není nejmenší z hlediska důležitosti, přestože je často bagatelizován: Při rozsvíceném osvětlení vozidla se prokazatelně zvyšuje jeho spotřeba o 0,1 až 0,2 l na 100 km. To vypadá na první pohled jako zanedbatelné číslo.
Při vynásobení počtem téměř 3,7 mil. v ČR registrovaných osobních vozidel a jejich ročním průměrným proběhem (uvažuji pouze 5000 km), však vychází astronomická čísla. Při uvažování pouze nižší hodnoty se stejně jedná o zbytečně spálených 18 milionů litrů pohonných hmot, tedy zároveň také přibližně 18 mil. krychlových metrů vzduchu ročně! Z hlediska životního prostředí by tedy neměl být tento argument vůbec opomíjen.
Celoroční svícení vozidel by mohlo působit také potíže starším vozidlům, protože jejich zdrojová soustava s tím nepočítala. Díky vybití akumulátoru by se pak mohly dopravní zácpy násobit – a starších vozidel po našich silnicích jezdí ještě obrovské množství. Zastánci celoročního svícení argumentují zvýšenou bezpečností silničního provozu – to ovšem vzhledem zejména k bodům 3 až 6 není zdaleka tak jednoznačné.
Návrh na zavedení celoročního svícení se tak může stát pouze samoúčelným gestem, aby se jednoduchým způsobem vykázala činnost na „zvýšení“ bezpečnosti provozu k umlčení kritiky vysoké nehodovosti. To by ovšem mohlo být např. také zakázáno použití nevýrazných barev na vozidlech… Někteří řidiči např. svou nedovoleně rychlou jízdu kompenzují právě svícením, aby je bylo lépe vidět…
Diskuse: Jaký je váš názor? Mělo by se zavést povinné celoroční svícení, nebo raději ponechat stávající stav, kdy připadá povinnost svítit celý den (i za nesnížených viditelných podmínek) pouze na zimní období?
Autora je zaměstnán ve Škodě Auto
(vývoj obložení a zavazadlový prostor)