Porsche 914 (1969-1976): Volks-Porsche

Porsche 914 bylo atypickým vozem značky. Nemělo agregát umístěný vzadu, nýbrž uprostřed a vzniklo za velkého přispění Volkswagenu.
Porsche 914 (1969-1976): Volks-Porsche
Seznam kapitol
  1. Životopis
  2. Deriváty a závodní verze
  3. Porsche 914 (1969-1976): Kompletní fotogalerie

916

Porsche 914 existovalo také v dalších několika podobách. Přímo v Zuffenhausenu vznikly v roce 1969 dva vozy se závodním třílitrovým osmiválcem, jeden z nich s výkonem 192 kW dostal k šedesátinám Ferry Porsche. Druhý naladěný až na 220 kW používal jako zkušební Ferdinand Piëch, šéf projektu. Obě rakety dosáhly bez problémů i dvěstěpadesátky. Velmi zajímavou epizodou byl typ 916 postavený v roce 1971 v jedenácti exemplářích.

Porsche 930 Turbo (1973-1989): Doping pro boxer

Porsche 930 Turbo (1973-1989): Doping pro boxer

Aerodynamicky optimalizovaná, o 85 mm rozšířená a o 11 mm snížená karoserie odpovídající verzi GT neměla odnímatelnou střechu, ta byla pevná, což prospělo její tuhosti. Úpravám odpovídal rozchod kol 1387/1481 mm, auta dostala také patnáctipalcové pneumatiky šířky 185 mm. Nejdůležitější změnou byl ovšem šestiválec OHC z 911 S. Boxer objemu 2341 cm3 vyvinul až 140 kW (190 k)/6500 min-1 a 216 N.m/5200 min-1.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Ostrých 916 postavilo Porsche v roce 1971 pouze jedenáct

Tento motor dostaly pouze tři, z klidu na stovku zrychlovaly během sedmi vteřin a jely až 233 km/h. Zbylých osm mělo v útrobách srdce z Carrery (2653 cm3/154 kW) a bylo ještě o 12 km/h rychlejších. Pohonné jednotky si vyžádaly montáž větších vrtaných kotoučových brzd o průměru 282, respektive 290 mm. Vozy byly špičkově ovladatelné, bohužel ale takřka stejně drahé jako Dino 246 GT od Ferrari... Nakonec si je koupila pětice velmi dobrých klientů, jeden z nich putoval za Atlantik, kde dostal u dealera Brumos klimatizaci, zbylých šest zůstalo rodinným majetkem.

Heuliez a ti další

Francouzský Heuliez vytvořil v roce 1970 na základech Porsche 914/6 prototyp kupé Murene. Navrhl jej designér Jacques Cooper, původně měla jeho horní část zlatou barvu, později oranžovou, spodní byla vždy světle žlutá. Auto vystavili na autosalonu v Paříži. Zajímavost představovala záď. Zavazadlo šlo nakládat výklopnou stěnou jako u hatchbacků, ale motor se nacházel stále až za mělkým „kufrem“.

Porsche 928: Gran Turismo z Zuffenhausenu

Porsche 928: Gran Turismo z Zuffenhausenu

K agregátu se tudíž dalo dostat pouze po odklopení celé části karoserie, ovšem opačným směrem jako u supersportů. Heuliez jediný exemplář v roce 2012 zrenovoval a prodal v aukci za 55 tisíc dolarů, což v prosinci téhož roku odpovídalo 1,047 milionu korun. V říjnu 2013 ovšem slavná karosárna činnost po 93 letech existence ukončila, takže je dobře, že se unikát zachoval..

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Kupé Heuliez Murene postavila slavná francouzská karosárna jediné, původní zlatou barvu horní části vystřídala v roce 1971 oranžová

Známý Švýcar Franco Sbarro postavil jeden vůz s rotačním motorem (1971). V roce 1973 se zrodilo sedm prototypů nazvaných Can-Am výhradně pro americký trh. Šest z nich ale posloužilo coby základ limitované tisícikusové série pro zámoří na oslavu zisku titulu v této sérii, jen jeden zůstal v původním stavu. Porsche 914 také závodila, hlavně v rallye, ovšem bez výraznějších úspěchů, ty přenechala klasické 911. Objevila se i ve vytrvalostních okruhových kláních, kde alespoň vítězila ve svých třídách.

Za zmínku stojí určitě šesté místo v absolutní klasifikaci 24 hodin Le Mans 1970, které obsadila dvojice Claude Ballot-Léna/Guy Chasseuil a vyhrála dvoulitrová gétéčka. Co na tom, že bylo klasifikováno jen sedm posádek? Oficiálních 914/6 R alias GT vyjelo 32 kusů, jejich dvoulitry měly od 140 do 154 kW. Porsche ještě prodalo asi čtyři stovky kitů na přestavbu sériových vozů.

Dříve neúspěšný, dnes vyhledávaný

Přezdívka „Volks-Porsche“ (lidové porsche) odkazovala na spolupráci s Wolfsburgem a byla vnímána spíše pejorativně. Zkrácenina „VoPo“ už hlavně marketingu VW se nezamlouvala vůbec, protože přesně takhle říkali východní Němci své Volkspolizei. Toto oddělení tehdy mimochodem řídil Fritz Huschke von Hanstein, předválečný závodník a pozdější hlavní oponent Nikiho Laudy ohledně (ne)bezpečnosti Severní smyčky Nürburgringu.

Mercedes-Benz 500 E slaví 25 let. Vyrábělo ho Porsche

Mercedes-Benz 500 E slaví 25 let. Vyrábělo ho Porsche

Hnidopichové poukazovali na to, že 914 prostě není pravým zástupcem značky a říkali jí „bastard“, skutečně skalním fandům se také nelíbila, rozporuplně byl vnímán její design, který rozhodně žádné nadšení nebudil. Hlavně příď vyvolávala vlny ostré kritiky. Oblíbili si ji hlavně Američané, kterým byla evropská image tak nějak ukradená. Nakonec vzniklo 118.978 aut včetně všech prototypů, což se rozhodně nedá označit za vyložený komerční propadák. Původní plány byly ale podstatně optimističtější a růžovější.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Devětsetčtrnáctku si oblíbili hlavně Američané. Vlevo model 1971, další dva snímky z propagačních materiálů jsou o rok mladší

Výměna ve vedení VW ovšem způsobila to, že se 914 prodávala za více peněz, než se původně předpokládalo. Nový šéf Kurt Lotz, který nastoupil po Nordhoffově smrti v dubnu 1968, totiž razantně zvýšil cenu základního skeletu, což se pochopitelně muselo projevit i na konečné částce, kterou zaplatili zákazníci. A ti, co „porsche pro masy“ chtěli, na něj prostě a jednoduše najednou neměli, protože by museli vysázet na dřevo skoro tolik jako za základní devětsetjedenáctku... Čtyřválce stály méně, 12.250 DM, ale ani ty si nemohl dovolit každý.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
U Porsche už před pětačtyřiceti lety věděli, že hezké auto a krásné ženy patří k sobě. Nebo ne?

914 dávno dospěla do veteránského věku a z dříve vysmívaného sporťáku se stal žádaný sběratelský artikl, navíc vzhledově originální. To platí hlavně o 914/6, kterých se zrodilo pouze 3.351 kusů. 914/4 byla daleko méně vzácná, protože jich do světa vyjelo 68.983. Krátce vyráběné osmnáctistovky si na konto stihly připsat 18.925 a dvoulitrové čtyřválce 27.798 kusů. Pohled se léty změnil, možná i proto, že se Porsche vrátilo k této koncepci u roadsteru Boxster. Nástupcem se ovšem stala řada 924 s motory vpředu a převodovkou u zadní nápravy. V Německu dnes přežilo jen 1.100 aut, ty úplně první většinou brzy sežral hnědý mor. Antikorozní ochrana se sice časem zlepšila, jenže s moderní galvanizací se samozřejmě srovnávat nedá.

Volkswagen

Volkswagen je německá automobilka, vedoucí člen Volkswagen Group. Vznikla v roce 1937. Začala vyvíjet předchůdce slavného „Brouka“, plná výroba se ale rozběhla až po válce. Název značky Volkswagen znamená v překladu lidový vůz.

Volkswagen Golf • Volkswagen Passat • Volkswagen Touran • Volkswagen Touareg • Volkswagen Polo • Volkswagen up! • Volkswagen e-up! • Volkswagen T-Roc • Volkswagen T-Cross • Volkswagen Tiguan • Volkswagen Sharan • Volkswagen ID.3

Předchozí kapitola Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Životopis
  2. Deriváty a závodní verze
  3. Porsche 914 (1969-1976): Kompletní fotogalerie
TEST BMW X6 xDrive30d: Starbucks, špinavé nohavice a příjemná jízda

BMW X6 xDrive30d

Jednou z největších premiér loňského roku bylo nové BMW X6, obří stylovka pro hordy movitých majitelů, kteří se nebojí expresivního stylu. Zkusili jsme naftový základ v podobě verze xDrive30d.

22.  11.  2020 | Vladimír Kadera | 64 příspěvků
TEST Lexus LC 500 Convertible: Úžasný grand tourer a můj jeden velký problém

Lexus LC 500 Convertible

LC 500 Convertible je první kabriolet Lexus s plátěnou střechou. Vychází z osmiválcového kupé, které je samo o sobě zárukou hlubokého jízdního zážitku. Může být kabriolet ještě lepší?

20.  11.  2020 | Jan Mička | 28 příspěvků
První jízda s ostrým Fordem Puma ST: Už jsme si potykali, zanechal hluboký dojem

Ford Puma ST

Český Ford přivezl prvních pár kousků ostrého modelu Puma ST. Měli jsme možnost se s jedním z nich projet a nyní se podělíme o první dojmy.

16.  11.  2020 | Vladimír Kadera | 52 příspěvků