Pookyho Patálie s doPravní Policií V.

Stejně jako každou neděli, tak i dnes vám přinášíme další skutečný zážitek neskutečné osoby ze skutečného světa dopravních předpisů.
Pookyho Patálie s doPravní Policií V.
Pookyho Pátý Přestupek

Jednoho krásného dne se ubíral Pooky z Prahy do Brna. Cesta mu utíkala rychle (přibližně tak rychlostí 150 km/h) a vůbec byl den jak vystřižený z nějakého časopisu, který začíná Cosmo a končí na nejrůznější jiná slova. Pooky si tak jel v levém pruhu a v tom vidí v zrcátku, že na něj bliká nějaký rakouský řidič. Pooky tedy spořádaně uhnul do pravého pruhu, nechal ho předjet a hned se za něj zařadil. Jenže rakouský řidič zpomalil na 130 km/h a to se Pookymu výrazně nelíbilo. Zablikal tedy na něj, ať uhne.

Když se tento manévr opakoval asi tak počtvrté, tak se rychlost jízdy obou aut blížila ke hranici 200 km/h. Oba dva řidiči v zápalu boje však přehlédli policejní radar, a tak pro ně byl policista mávající červenou plácačkou poměrně nemilým překvapením. Poté, co oba dva řidiči zajeli ke krajnici, tak ke každému z nich s velkým úsměvem na rtech přistoupil dopravní policista.

Zatímco se policista snažil rakouskému řidiči lámanou němčinou vysvětlit, že dálnice opravdu není určena k závodění, tak druhý policista zahájil rozmluvu s Pookym.

„Dobrý den, pane řidiči, tak kolikpak se jezdí nejvíc po dálnici?“
„No, přeci sto třicet!“
„A kolik jste jel Vy?“
„Také sto třicet!“
„No, ale my jsme Vám naměřili přes dvě stě!“ řekl policista stále ještě klidným hlasem.
„Vážně, to jsem ale nemohl být já,“ odvětil Pooky.
„Tak pojďte, já Vám ukážu na notebooku fotku,“ odpověděl policista a pokynul Pookymu směrem k policejnímu autu.

Poté, co tam oba dva došli, tak na ně vykoukl třetí, počítačově nejzdatnější kolega.

„Tak tady to máme pane řidiči, to je Vaše auto, Vaše SPZ a naměřená rychlost 203 km/h.“
„No jo, máte pravdu,“ řekl se zkroušeným pohledem Pooky a na chvíli se zamyslel.
„A nešlo by to jako nějak smazat?“ zeptal se se stále stejným pohledem.
„Bohužel, nešlo. My tu ty fotky smazat nemůžeme,“ odvětil policista se stále přívětivým tónem.

„A co kdybyste stisknul tohle tlačítko?“ zeptal se Pooky a stiskl na notebooku „Delete.“ Fotografie se samozřejmě smazala. Nevěřící a téměř vyděšený pohled policistů asi není třeba líčit. Jejich jediný důkaz o dopravním přestupku byl nenávratně pryč. Pooky se tedy slušně rozloučil, nasedl do svého auta a odjel.

Poučení na závěr

Poučení z tohoto článku by šlo v podstatě shrnout do jediné věty – Všechno jde, když se chce.

Test ojetiny Mini One: Britské retro úžasně jezdí, trápí jej ale motory

Ojetina: Mini One

Druhá generace hatchbacku mini se začala nabízet před jedenácti roky. Dnes ji v nabídce bazarů naleznete za ceny od 120 tisíc korun. Na co si dát pozor?

21.  10.  2017 | David Rusol | 3 příspěvky
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků