Práce české policie (a myslím teď zejména tu dopravní) je tak zoufalá, že by si zasloužila kritizovat každý den. Naposledy se ukázalo, že ač agresivně vystupuje proti řidičům všemožných věkových a charakterových skupin, souhrnně označovaných jako „piráti”, sama představuje pro své okolí velké nebezpečí. To, co mnozí tušili z každodenního jednání mnohých policistů, ukázaly v celé nahotě statistiky nehodovosti, které odhalily, že každoročně nabourá téměř čtvrtina všech policejních aut, což je neskutečně vysoké číslo. I po zohlednění všemožných specifik policejního autoparku vychází, že jízda policejního vozu je pro okolí cca třikrát nebezpečnější než jízda jakéhokoli auta. A to je opravdu na pováženou.
Další ránu pověsti policie ovšem krátce na to zasadil nedávno jmenovaný ředitel dopravní policie, pan Leoš Tržil. Ten totiž při jednom ze svých nepromyšlených arogantních výlevů vůči řidičům v médiích prohlásil, že policie bude zabavovat auta i za rychlou jízdu, pokud řidič nezaplatí kauci. Doslova řekl: „Podle zákona o silničním provozu je možno řidiči, který se dopustil hrubého porušení předpisů, a lze očekávat, že se bude vyhýbat správnímu řízení, uložit kauci. Jestliže řidič nemá na zaplacení kauce, znemožní se mu odjetí. Až do složení kauce je pak vozidlo zajištěno. Když to bude hrubý přestupek na dálnici, mohu řidiči nařídit, aby vozidlo odvezl před objekt dálničního oddělení a tam ho zanechal.“
Každý, kdo zná české zákony, se nad něčím takovým mohl leda pousmát a popatnácté mávnout na proklamacemi pana Tržila rukou. Ne všichni ale berou tohoto pána s nadhledem, a tak raději uveďme věc na pravou míru. Pokud by policie takto postupovala, je to samozřejmě v rozporu se zákonem. Důvodem je už slovo kauce, tu může policie chtít pouze po profesionálních řidičích, což drtivá většina řidičů u nás jistě není. A i pokud by policie chtěla auto zadržet proti bězné udělené pokutě za přestupek, jako je porušení nejvyšší povolené rychlosti, není to zkrátka ve většině případů legálně možné. Zabavení auta přichází v úvahu jen tehdy, pokud by se požadovaná sankce a cena vozu alespoň blížily, v případě pokuty za rychlost jsou cena auta a výše pokuty obvykle v zjevném nepoměru. Za uloženou sankci v řadu jednotek tisíc korun zabavit vozidlo za statisíce prostě nejde. Jiným případem je třeba opakované přistižení při řízení po udělení zákazu řízení apod., ale o takových se pan Tržil nezmiňoval.
Pan Tržil tak jen opět jen usvědčil sám sebe z neznalosti českých zákonů. A ta by se u policisty, navíc takto vysoko postaveného, odpouštět neměla. Pokud byste se s takovým Jánošíkem setkali i v provozu, rozhodně se braňte. Kdyby trval na svém, zapište si jeho evidenční číslo a podejte na něj trestní oznámení, bude to totiž on, kdo poruší zákon.
Absurdita Tržilových výlevů se ukazuje zejména ve stínu zkraje tohoto článku zmiňované nehodovosti policejních aut a dává nesystematičnosti policejní práce pomyslnou korunu. Policie na jedné straně s neuvěřitelnou pílí, doprovázenou řinčením zbraní, vymáhá dodržování nejvyšší povolené rychlosti či zákazu předjíždění. Nic proti, tyto přestupky mohou být nebezpečné. Jenže musím zdůraznit slovo „mohou”, jde o ohrožení velmi potenciální, které v někdy nemusí být nebezpečné vůbec a někdy také jen trochu. Naproti tomu dopravní nehody jsou jasným důkazem něčí nebezpečnosti, ty ale policie řeší velmi liknavě. Zatímco někdo, kdo jede po silnici první třídy 130 km/h a dost možná nikdy nikomu neublížil, je hodnocen jako pirát a má ho stihnout tvrdý trest, někomu jinému, kdo třeba rychlost ani neporušuje, ale opakovaně bourá, policisté nad zlikvidovaným autem za milion s úsměvem říkají: „Tak tu škodu pane napíšeme 49 500 Kč, ať to můžeme vyřešit hned tady.” A tím pro ně celá věc končí. Nula bodů, žádný záznam, vyřízeno. Přitom právě tyto delikty by měla policie sledovat a trestat nejvíce. Je úplně jedno, jestli někdo bourá kvůli vysoké rychlosti, přejetí plné čáry, nebo vlastní neschopnosti, prostě bourá a to je nebezpečné. Ponechávání takových řidčů na silnici je hazardem a čekáním na katastrofu. Jistě, chybovat může každý, ale ten, kdo to činí třikrát do roka z libovolného důvodu, nemá na silnicich co dělat. Proti takovým ale policie nezakročuje a že je nehody v podstatě nezajímají, dokazuje totálním přehlížením vlastních selhání. Zajímají je mrtví a ty jsou přece z vysoké rychlosti, kterou vyřeśí Passat...
Prosím, zabavujme řidičáky těm, kteří bourají, nikoli auta těm, kteříi překračují nejvyšší povolenou rychlost.
Práce dopravní policie je v místních podmínkách špatně od A do Z. Kdyby alespoň jedno písmenko abecedy sešlo z tohoto tragikomického scestí, byla by to výhra. Písmena L a T to ale jistě nebudou, pan Leoš Tržil již dostatečně prokázal, že na práci šéfa dopravní policie absolutně nemá.