Policejní statistika: Rychlost NENÍ nejčastější příčinou nehody

Policejní statistika: Rychlost NENÍ nejčastější příčinou nehody

Policejní statistiky ukazují, že rychlost není nejčastější příčinou nehod. Na druhou stranu jsou ale nehody zaviněné nepřizpůsobením rychlosti nejtragičtější.

Letos jsme se od Policie ČR dozvěděli, že je potřeba více kontrol a policistů v ulicích, neboť prý roste počet tragicky končících nehod. Ovšem i přes to, že policie vyslala do terénu více personálu, nijak zásadně se to na poklesu nehodovosti neprojevilo. Červenec byl dokonce opět velmi tragický, jak ukázuje aktuální statistika.

Člověk by si tak řekl, že je to tím, že všichni pořád překračují nejvyšší dovolenou rychlost. Jenže to je jenom obraz, který nastiňují masová média. V policejních statistikách nehodovosti za první polovinu roku 2014 totiž tzv. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (pozor, to nijak nesouvisí s nedovolenou rychlostí) figuruje až na pátém místě. Nejčastější příčinou nehod je nevěnování se řízení vozidla.

Policie dokonce vůbec neeviduje ve statistikách nehodovosti něco jako "překročení nejvyšší dovolené rychlosti". V následující tabulce je četnost nehod podle jejich příčiny za prvních šest měsíců roku 2014.

Pořadí příčina nehody řidičů motorových vozidel (leden - červen 2014) počet nehod
1. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 6747
2. nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem 3217
3. nesprávné otáčení nebo couvání 3159
4. jiný druh nesprávného způsobu jízdy 3049
5. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 2271
6. nezvládnutí řízení vozidla 2047
7. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky 2020
8. nedání přednosti proti příkazu dopravní značkou Dej přednost 1724
9. vyhýbání bez dostatečné boční vůle 1301
10. jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru 1106

Jak můžeme vidět, ani když sečteme počty nehod, v nichž nějakým způsobem figuruje slovíčko "rychlost", nedostaneme se na první místo v četnosti. Dlouhodobě nejčastější příčinou nehod je to, že se řidič plně nevěnoval řízení vozidla. Pod tím si můžeme představit prostě nepozornost, psaní textové zprávy, nesledování provozu, otáčení se na spolujezdce a podobně.

Důležité je si také vysvětlit pojmy nepřizpůsobení rychlosti, protože jak můžete v tabulce vidět, policie eviduje dvojicí různých nepřizpůsobení. Jedno ale mají společné – nejedná se automaticky o překročení nejvyšší dovolené rychlosti. 

Pojem nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky znamená především rychlost vyšší, než jakou umožňuje například momentální adheze – sníh, dešť, šterk na silnici, ale také nerovnosti ve vozovce a podobně. Stav vozovky tedy ovlivňuje především počasí a také její povrch.

Naproti tomu nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky znamená vyšší rychlost, než jakou umožňuje zejména profil silnice, její konstrukce a poloměr zatáčky. Typicky se jedná o příliš velkou nájezdovou rychlost do ostré zatáčky či neodhadnutí prudkého stoupání nebo klesání.

Na druhou stranu ale statistiky nehod se smrtelným zraněním ukazují, že právě nepřizpůsobení rychlosti patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod. Ovšem to pořád neznamená, že během nehody došlo k překročení nejvyšší dovolené rychlosti.

Pořadí nejtragičtější příčiny nehod motorových vozidel (leden - červen 2014) počet usmrcených osob
1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky 44
2. jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru 39
3. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 30
4. nezvládnutí řízení vozidla 13
5. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 12
6. jiný druh nepřiměřené rychlosti 12
7. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu 10
8. nedání přednosti proti příkazu dopravní značkou Dej přednost 10
9. při předjíždění došlo k ohrožení protijedoucího řidiče vozidla 8
10. nedání přednosti při odbočování vlevo 8
11. nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu 8

Jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru (3,5% pravděpodobnost úmrtí) a nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (2,2% pravděpodobnost úmrtí) jsou i procentuálně nejrizikovější nehody.

Zajímavé je i podívat na vývoj nehodovosti podle objemové třídy a stáří vozidla. Nejvíce nehod připadá na vozidla se zdvihovým objemem 1,5 až 1,9 litru, ve stejné kategorii je i největší počet smrtelných nehod. Ovšem procentuálně je nejrizikovější skupina vozidel s objemem válců do jednoho litru. Většina těchto aut jsou velmi malá auta, která jsou při střetu s větším vozem v nevýhodě. Ale to už také v případě moderních vozů nemusí být pravda.

Trochu jsme upravili policejní tabulku, aby byla vidět procentuální pravděpodobnost usmrcení při nehodě v závislosti na tom, jak velký máte motor. Jistě, je to jenom statistika, ale i tak:

Objem motoru cm3 počet nehod tj. % počet usmrcených tj. % rozdíl proti 2013 pravděpodobnost usmrcení
do 1000 419 1,9 6 3,1 +3 1,43 %
1000 - 1499 6304 29,1 58 29,7 +6 0,92 %
1500 - 1999 9496 43,9 78 40,0 -5 0,82 %
2000 - 3000 5153 23,8 51 26,2 +14 0,99 %
nad 3000 266 1,2 2 1,0 0 0,75 %
celkem OA 21 638 100,0 195 100,0 +18 0,90 %

Ovšem statistika stáří vozidel naznačuje, že jsou modernější auta skutečně bezpečnější. Zatímco nejvíce bourají řidiči vozidel z let 2005 až 2010, nejvíce smrtelných nehod připadá na vozidla z roku 1995 až 1999. Ačkoli četnost nehod vozidel z let 2011 až 2013 je skoro stejná jako u vozidel z let 2000 až 2004, počet smrtelných nehod je poloviční u modernějších aut. Vozidla vyrobená v roce 2014 pak nemají zatím evidovanou žádnou smrtelnou nehodu.

Rok výroby počet nehod usmrceno osob ve vozidle pravděpodobnost usmrcení
starší než 1970 5 0 0,00 %
1970 - 1979 38 0 0,00 %
1980 - 1984 26 0 0,00 %
1985 - 1989 220 2 0,91 %
1990 - 1994 1055 12 1,42 %
1995 - 1999 7463 45 0,60 %
2000 - 2004 9782 31 0,32 %
2005 - 2010 17155 37 0,22 %
2011 - 2013 9577 15 0,16 %
2014 826 0 0,00 %

Z obou tabulek tak plyne, že největší pravděpodobnost úmrtí při nehodě je ve vozidle z roku výroby 1990 až 1994 a s objemem motoru do jedoho litru. Nejbezpečnější jsou naopak nová vozidla s motorem o objemu nad tři litry. Ještě se sluší zmínit, že nejvíce nehod bylo zaznamenáno na místních komunikacích, ale nejvíce úmrtí statistika eviduje při nehodách na silnicích I. třídy a dále na silnicích II. třídy.

Druh komunikace počet nehod rozdíl proti 2013 počet usmrcených rozdíl proti 2013 pravděpodobnost usmrcení
dálnice 1018 -366 14 +4 1,38 %
silnice I. třídy 6035 -217 92 -5 1,52 %
silnice II. třídy 5725 +139 71 +18 1,24 %
silnice III. třídy 4763 -211 45 +10 0,94 %
komunikace sledovaná 6157 -157 15 -7 0,24 %
komunikace místní 14 465 +188 25 +4 0,17 %
účelová komunikace 1935 +256 4 +2 0,21 %

Podrobnou zprávu o nehodovosti v první polovině roku 2014 najdete na stránkách Policie ČR.

Doporučujeme

Články odjinud