Pneumatika bez vzduchu není revoluční. Dokazují to více než 100 let staré fotky

Během pěti let by mohla na silnice vyjet první osobní auta obuta do sériových bezvzduchových pneumatik. Jejich přínos může být po všech stránkách obrovský, ani zdaleka se však nejedná o novou technologii.

Michelin říká, že v roce 2024 rozjede sériovou výrobu bezvzduchové pneumatiky. A protože nejnovější prototyp kola nazvaný Uptis představil ve spolupráci s Chevroletem na testovacím elektromobilu Bolt EV, je docela pravděpodobné, že tento produkt začne francouzská firma nabízet v polovině příští dekády primárně pro různé modely koncernu General Motors. Zaregistrovali jste to? Toto téma je totiž zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zpátky do minulosti: Podívejte se na stoletý vývoj palubních systémů aut

Zpátky do minulosti: Podívejte se na stoletý vývoj palubních systémů aut

Nepředpokládám, že byste tento typ pneumatiky nebo spíše kola s pružnými umělými materiály a gumou, kterou nemusíte nafukovat vzduchem, viděli poprvé. Michelin představil první koncept s označením Tweel (od slov tire a wheel) již v roce 2005 a pod stejným obchodním názvem jej dokonce už i prodává, týká se to ale prozatím jen čtyřkolek, golfových vozíků nebo průmyslových strojů.

Michelin navíc není v hledání funkční a lepší náhrady za tradiční pneu osamocen. Tuto technologii vyvíjí spousta dalších společností. Hankook má svůj iFlex, Yokohama model Youmyaku, Goodyear postavil prototyp Oxygene, pak je tady Bridgestone Air Free a někdejší severoamerický průkopník v této oblasti, Resilient Technologies, dnes pracuje na stejném konceptu pod značkou Polaris.

Půl století dětských autosedaček: Od látkové pleny po kosmický program

Půl století dětských autosedaček: Od látkové pleny po kosmický program

Ani rozsáhlá iniciativa uvedených firem pochopitelně není stoprocentní zárukou, že takzvaná bezvzduchová pneumatika v dohledné době překoná porodní bolesti a stane se alternativou či plnohodnotnou náhradou stávajícího řešení. K tomu je nutné odstranit potíže s přehříváním vnitřních lamel, vibracemi i hlučností při vyšších rychlostech. Nicméně ta vize, že všechno funguje podle představ, je skutečně velmi lákavá.

Pokud budou vývojáři úspěšní, dá se předpokládat, že kolo bude zpočátku výrazně dražší než obyčejná pneumatika, ale i to by mohlo být relativní. Navzdory očekávané vyšší investici do obutí je šance, že pak ušetříte na jiných místech. Namátkou: nehrozí vám defekt, nemusíte kontrolovat předepsaný tlak, a tudíž nepotřebujete ani (ne právě nejlevnější) elektronický systém jeho kontroly, který je dnes v EU povinný.

Od cara Nikolaje II. po Putina. Toto jsou auta ruských i sovětských vůdců

Od cara Nikolaje II. po Putina. Toto jsou auta ruských i sovětských vůdců

Nepotřebnou by se stala také rezerva, respektive opravná sada, zapomenout bychom mohli na různé typy run-flat kol, hever, nářadí. Nemluvě o tom, kolik hodin by se dalo uspořit už proto, že se těmito problémy nebudete muset zabývat, případně jim bude nutné věnovat mnohem méně času. Nový typ kola by mohl mít rovněž násobně delší životnost, jelikož se předpokládá, že by se dal opotřebovaný dezén nahradit nalepením nového běhounu.

V případě, že nakonec dojde z nějakého důvodu (nehoda, stáří…) k mechanickému poškození vnitřní konstrukce, která bude na rozdíl od prototypů zřejmě uzavřena, aby nedocházelo ke znečištění a rychlejší ztrátě funkčnosti, ani tak nejsou vyhlídky špatné. Tvůrci slibují plnou recyklovatelnost, takže i pro ekologii může mít nový typ kola obrovský pozitivní přínos.

Lunar Rover je nejlepší elektrický off-road světa. Překročil totiž jeho hranice

Lunar Rover je nejlepší elektrický off-road světa. Překročil totiž jeho hranice

Těch výhod je opravdu kvantum, a to i mimo běžný provoz. Nemalý zájem na „ne-pneumatikách“ má armáda, protože na bojišti není nic horšího, než když vám nepřítel kompletně rozstřílí gumy a vy nemůžete se svým pancéřovaným vozem, náklaďákem či transportérem uniknout do bezpečí. Jediné, co vám zbyde, bude hromada nepojízdného brnění uprostřed palby a otázka, jak dlouho vydrží.

Nelze samozřejmě pochybovat o tom, že uvedení této novinky na trh může mít i spoustu nevýhod či kontroverzních důsledků, které si nyní nemusíme ani uvědomit. Už teď mě napadá, že radost z ní nebudou mít kromě pneuservisů třeba i policisté, protože auto na těchto kolech klasickými zastavovacími pásy s hroty prostě nezastaví.

De Tomaso v ruinách. Takto smutně skončila kdysi slavná italská značka

De Tomaso v ruinách. Takto smutně skončila kdysi slavná italská značka

Tímto jsme seznam dobrých či špatných vlastností připravované bezvzduchové konstrukce určitě nevyčerpali. S trochou hloubání další plusy či mínusy určitě vymyslíte. Mě však na tom všem fascinuje něco zcela jiného. Ačkoli kola Uptis, Tweel, Air Free, Oxygene či iFlex vypadají ve srovnání se současnou pneumatikou jako po všech stránkách revoluční produkty, ve skutečnosti tu mluvíme o více než sto deset, možná sto padesát let staré a zapomenuté technologii.

Rád bych vám samo sebou nabídl přesnější informace a datumy, nicméně najít smysluplné zdroje a ověřitelné detaily zase není taková brnkačka. Také proto si z dohledaných starých fotografií a jejich popisů netroufám vytvořit něco jako časovou osu s podrobnými údaji kdo, kde a kdy vynalezl nebo vyráběl předchůdce chystaného bezvzduchového kola. Každopádně několik záchytných bodů v historii přeci jen existuje a tohle je jejich alespoň částečný souhrn.

Je to jako s elektromobily

Pokud se ptáte, jak je možné, že již v minulosti existovala tato docela sofistikovaná konstrukce, proč o ni víme málo a už dávno ji nepoužíváme, možná vás překvapí, jak je odpověď na tyto otázky poměrně jednoduchá.

Vývoj automobilových brzd: Od dřevěného špalku po hi-tech kotouče

Vývoj automobilových brzd: Od dřevěného špalku po hi-tech kotouče

Předně bychom si měli uvědomit, že samotné kolo či jeho odpružení známe mnohem déle než parní či spalovací motor, respektive pneumatiku. Byla to část technické skládačky, kterou konstruktéři automobilu přebrali z kočárů, bryček a dostavníků a snažili se ji přizpůsobit novým potřebám. Každopádně před zbytkem mechanických komponentů motorového vozidla mělo kolo s odpružením na samotném počátku menší náskok a velmi rychle se vyvíjelo.

Důvod, proč dnes máme na automobilech „obyčejné“ pneu na pevném disku a nikoli pásy gumy uložené na pružných lamelách, je stejný, proč místo spalovacích motorů dávno nepoužíváme elektromotory. Elektromobily přitom jezdily zhruba o půl století dříve než auta s pohonnými jednotkami s vnitřním spalováním, ukázalo se ale, že mají malý dojezd, jejich „tankování“ je obtížné a zdlouhavé, nemluvě o vyšší hmotnosti či ceně.

Wankel, diesel i turbo... Takto škodovky s motorem vzadu asi neznáte

Wankel, diesel i turbo... Takto škodovky s motorem vzadu asi neznáte

Stejně tak se během několika desítek let ukázalo, že nafouknutá pneumatika vyjde mnohem levněji a je výrazně spolehlivější i komfortnější než komplikovaná konstrukce s pružnými elementy mezi nábojem a gumovou obručí. Nicméně v dřevních dobách automobilové dopravy nebyly tyto rozdíly natolik markantní, takže v určitém období to byly plně srovnatelné technologie a hrálo se jen o to, která z nich se prosadí.

Abychom v této soutěži „kdo s koho“ lépe pochopili soupeřící strany, musíme se vrátit téměř o 175 let zpátky. Přesněji do 10. prosince 1845. V ten den si nechal skotský inženýr a podnikatel Robert William Thomson patentovat pneumatiku nebo též „vzduchové kolo“, jak svůj výtvor pojmenoval samotný autor. Novinka tehdy sestávala z nafouknuté pogumované textilní hadičky vložené do dutého koženého tunelu.

Zajisté dokážete pochopit, že toto řešení nemohlo mít na silnicích s kvalitou odpovídající polovině devatenáctého století spolehlivost ani životnost dnešní pneumatiky používané na asfaltu, nicméně na čtyřkolovém kočáru Brougham taženého jedním koněm Thomsonovi vydržela jeho vzduchová kola asi 2000 kilometrů. Po praktické stránce to nebyl neúspěch, háček byl akorát v tom, že pogumovaná textilie byla natolik drahá, že by případná výroba byla nerentabilní. Na Thomsonův nápad se na více než čtyřicet let zapomnělo.

Jak se zbavit koroze na autě? S těmito tipy nemůžete šlápnout vedle

Jak se zbavit koroze na autě? S těmito tipy nemůžete šlápnout vedle

Pneumatika se vrátila na scénu až s masivně rostoucí popularitou jízdních kol. V roce 1887 napadlo skotského veterináře Johna Boyda Dunlopa vyrobit pro tříkolku svého syna „nafouknuté obruče“ z hadice, které si o rok později nechal taktéž zaregistrovat na patentovém úřadě a v roce 1890 byl schopen rozjet sériovou produkci.

Ponechme nyní stranou fakt, že firma Dunlop dodnes trvá na tom, že pneumatika je jejím vynálezem, ačkoli po zjištění, že Robert William Thomson přišel se svým nápadem o 43 let dříve, John Boyd Dunlop svůj primární patent ztratil (v souvislosti s poněkud odlišným designem mu několik dalších zůstalo). Pravdou totiž je, že znovuzrozená pneumatika dorazila právě včas, aby přispěla k úspěchu automobilu. Snadné to ale neměla.

Příběh, jak Mercedes na zlatém podnosu přinesl Audi Volkswagenu

Příběh, jak Mercedes na zlatém podnosu přinesl Audi Volkswagenu

Možností byly mraky

Ač to může vypadat, že od roku 1890 bylo o obutí auta rozhodnuto, realita byla jiná. Pneumatika se při svém uvedení na trh potýkala s různými nemocemi, které rozhodně nebyly dětské. Ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století vydržela guma jen asi 3000 kilometrů, a i to pouze v případě, že se jednalo o standardní, středně velké auto. U těžkých limuzín či velkých sedanů s hmotností kolem dvou tun se životnost nezřídka zkrátila na desetinu, a protože cena prvních pneumatik byla značná, ve výsledku tvořily velkou část provozních nákladů.

Není divu, že za takové situace měli mnozí značné ambice přijít s lepším a levnějším řešením. Tím bylo podle kolo s elastickou strukturou, která by napodobila poddajnost gumových bočnic, přičemž možností se nabízelo hned několik.

Jednou z nich byly pružné loukotě mezi kovovým ráfkem s gumovou obručí a nábojem, které byly u raných i pozdějších pokusů vyrobeny ze zahnutých ocelových pásů. Jejich tvar i profil byl různý, popisovat je proto nemá smysl, ty nejběžnější ale najdete v galerii. Pozoruhodné je, že podle některých zdrojů byl podán patent na tento typ kola již v roce 1810.

GM a Michelin testují pneumatiky bez vzduchu. Vypadají hrozně, ale mají pozitiva

GM a Michelin testují pneumatiky bez vzduchu. Vypadají hrozně, ale mají pozitiva

V dalších variantách jsou uvedené loukotě nahrazeny menšími nebo většími vinutými pružinami, kruhovými či oválnými pery, pružnými prvky ve tvaru písmena L, přičemž ty nejpropracovanější konstrukce umožňovaly vyjmout jednotlivé poškozené segmenty bez demontáže kola z automobilu.

Další samostatnou skupinou byla kola s pevnými loukotěmi, akorát pneumatika byla nahrazena gumovým profilem s různě tvarovanými otvory, které pryž patřičným způsobem změkčovaly. Kolik takových produktů existovalo, vám nepovím, ale již v roce 1893 vyšel v britském deníku Sporting Life článek o nové bezvzduchové pneumatice francouzské firmy Automatique Ducasble, přičemž autor se rozplývá nad nízkou hmotností, životností produktu, nabízeným pohodlím a především nezničitelností. Na stejném principu funguje rovněž kolo Trublpruf vynálezce Henryho M. Lamberta, jehož firma Lambert Tire and Rubber měla ve Spojených státech na počátku 20. století slušný úspěch.

Polaris Sportsman WV850: bezvzduchové pneumatiky opět na scéně

Polaris Sportsman WV850: bezvzduchové pneumatiky opět na scéně

Uplatnění hlavně v armádě

S dalším prudkým vývojem klasické natlakované pneumatiky bezvzduchová konstrukce ztrácí na významu s výjimkou první světové války kvůli nedostatku přírodního kaučuku. Přesto se na alternativní typ kola nezapomnělo a pravděpodobně nejzajímavější výsledky dosáhl americký vynálezce James Vernon Martin.

Nejdříve experimentoval s kolem kombinujícím dřevo a gumu, přičemž jeho práce byla v roce 1938 zmíněna v magazínu Popular Science. Pak ale přišel s něčím, co je skoro k nerozeznání od dnešních prototypů Michelinu, čímž zaujal i americkou armádu. Martin si v roce 1943 až 1949 nechal zapsat několik patentů nazvaných jako „Pneumatika pro snadnou jízdu“ či „Lehká pružná pneumatika“, každopádně fungovaly na stejném principu.

Martin spojil miniaturní plechový disk s pružným gumovým běhounem pomocí soustavy dvaceti flexibilních lamel a své dílo nechal namontovat na vojenský Jeep. Takto sestavená kola byla podrobena důkladnému testování v terénu, a navíc postavena proti standardním pneumatikám a dlužno dodat, že na dochovaném dobovém snímku jsou schopnosti modernější technologie skutečně působivé.

T 603 se narodila v ilegalitě jako Tatra Valuta, komunistickému zákazu navzdory

T 603 se narodila v ilegalitě jako Tatra Valuta, komunistickému zákazu navzdory

Zatímco obyčejné gumy jen pruží a s přibývající rychlostí hrozí, že se armádní off-road převrátí, Martinova kola, která jsou navíc o téměř 3 kg lehčí, fungují i jako tlumiče rázů a pracují skvěle. Auto je stabilnější, méně skáče, snadněji se ovládá i ochotněji zatáčí. V určitých rychlostech musí být zkouška na klasických pneumatikách kvůli bezpečnosti řidiče přerušena, bezvzduchová konstrukce však pokračuje dál.

Není jasné, proč James V. Martin kontrakt s americkou armádou nakonec nepodepsal. Jeho „ne-pneumatika“ se na první pohled předvedla v tom nejlepším světle a konkurenční produkt zastínila po všech stránkách. Důvodem mohla být pochopitelně vysoká cena, komplikovaná výroba, její destrukce pět minut po vypnutí kamery či nevyhovující chování při vyšších rychlostech na běžné silnici. Nebo klidně všechno najednou.

Znáte Lady s motorem Wankel? Byly primárně pro sovětskou tajnou službu

Znáte Lady s motorem Wankel? Byly primárně pro sovětskou tajnou službu

Přesto je potenciál jeho nápadu z videa patrný a nesporný a s dalšími investicemi mohla být bezvzduchová pneumatika připravena do výroby mnohem dříve než v roce 2024. Je to škoda, na druhou stranu to však určitě není poprvé ani naposled, kdy nějaká myšlenka předběhla svou dobu a na realizaci potřebovala nejdříve dozrát. Což ostatně dokazuje i případ Robert William Thomson vs. John Boyd Dunlop.

První jízda se Škodou Kamiq 1.0 TSI: Revoluci nečekejte, poctivý kus auta ano

Škoda Kamiq 1.0 TSI DSG (první svezení)

Už se těším, až si dnes večer sednu s šálkem horké kávy k počítači a zabořím se do diskuze pod tímto článkem. Na první dojem je totiž Škoda Kamiq opravdu dobrá.

21.  8.  2019 | Vladimír Kadera | 178 příspěvků
TEST Subaru BRZ Spec. S: BRZy, jazyk, nazývat… věci pravými jmény

Subaru BRZ Spec. S

Pokud máme věci nazývat pravými jmény, je nutno poznamenat, že zlí jazykové tvrdí, že BRZ „nejede“. A je fér přiznat, že jakkoli pro modelový rok 2019 a speciálně v limitované edici Spec. S prodělalo řadu změn, včetně například jiného naladění řídící jednotky, je na tomto tvrzení kus pravdy. To však ani náhodou neznamená, že by BRZ nebylo skvělé auto.

19.  8.  2019 | Petr Schnagl | 13 příspěvků
Minitest Toyota RAV4 2.5 Hybrid: Konečně něco, co si stojí za svým

Toyota RAV4 2.5 Hybrid (minitest)

Nová Toyota RAV4 nás už dříve překvapila extravagantním vzhledem, ale měli jsme k ní pár výhrad, které se pokusí smazat hybridní verze. Podaří se jí to?

16.  8.  2019 | Vladimír Kadera | 78 příspěvků