Jehla je provozovatelem známého kanálu, na kterém zveřejňuje videa s nezvyklými, zajímavými i nebezpečnými situacemi z českých silnic. Této činnosti se věnuje již šest let, během kterých se stal jedničkou na české dashcam scéně. Videa začal zveřejňovat, aby dle svých slov poukázal na tragické chování, návyky, zlozvyky, nevědomost a ignoranství ostatních řidičů. Jak vnímá současnou situaci na silnicích a jak to chodí ve světě videí z dopravy?
AR: Najezdíte evidentně mraky kilometrů, určitě se probíráte stovkami hodin videí od fanoušků. Co jsou podle Vás top 3 nešvary českých řidičů?
Plzeňská Jehlárenská: V obci je to jednoznačně nesledování provozu ve zpětných zrcátkách, stání v křižovatkách a ignorace přednosti zprava. Mimo obec a na dálnicích je to jízda v levém pruhu.
AR: Myslíte, že je to spíš nedostatečnou výchovou v autoškole, nebo třeba apatií v provozu když už někdo řídí mnoho let a určité věci mu začnou být šumák?
Plzeňská Jehlárenská: Nedá se to obecně někam zaškatulkovat, reakce řidičů bývají různé. Někteří ani nevědí, že dělají něco špatně, někteří to ví, ale je jim to jedno a někteří jsou dokonce i agresivní, pokud jsou upozorněni na chybu.
AR: Jednou z nedávných úžasných novinek je odstup 1,5 metru od cyklistů - byl jste v pořadu Máte slovo na ČT1, kde debatovali příznivci i odpůrci tohoto návrhu. Byla ta "druhá strana" a její argumenty velký šok?
Plzeňská Jehlárenská: Už před pořadem jsem věděl, že argumentačně máme proti druhé straně "nabito" dobře. Ale i přesto mě některé jejich odpovědi jak šokovaly, tak pobavily. Například debata o vyhrazeném pruhu pro cyklisty (pouze čára na silnici, žádné oddělení od silnice), kdy cyklistu míjíte ve vzdálenosti cca 40 cm je pro ně v pořádku, protože se podle zákona nejedná o předjíždění a necítí se ohroženi. Ve chvíli, kdy to vodorovné dopravní značení zmizí a s ním tedy vyhrazený pruh v silnici, se najednou cítí velice ohroženi a už potřebují vzdálenost 1,5 m, protože se již jedná o předjíždění.
AR: Obecně to u nás mezi cyklisty a motoristy dost vře, co by mohlo pomoci k narovnání poměrů, samozřejmě kromě zdravého rozumu a slušnosti? Zatím se zdá, že všechny povinnosti/starosti jsou na straně řidičů - pomohlo by třeba povinné ručení, pokud chce někdo jezdit na kole po silnici? Registrační značky na kola? Nebo třeba "cyklistické" průkazy?
Plzeňská Jehlárenská: V ideálním světě by něco jako cyklistické průkazy bylo super, ovšem to je pro nás teď sci-fi. Pokud si za většinu nehod i úmrtí mohou podle statistik sami, ať už porušováním dopravních předpisů nebo nenošením bezpečnostních přileb, začal bych tedy opatřeními, týkající se bezpečnosti, především u nich a ne okrajovým důvodem dopravních nehod, jako je tomu teď.
AR: Vraťme o kousek výše - mluvil jste o upozorňování na chyby, což je v našich končinách většinou „trubka". Na jihu Evropy nebo v Asii se běžně používá jako signál „Jsem tady, pozor," nebo „Zaspal jsi" atd. - zcela běžně. U nás je zatroubení možná skoro jako nadávka. Nejsou čeští řidiči na troubení tak trochu přecitlivělí?
Plzeňská Jehlárenská: Použiju kouzelnou větu Jamese Maye „Vhodným použitím klaksonu, upozorním na svoji přítomnost". Nikdo asi nechce, aby se na našich silnicích troubilo jako v Asii, ale pokud je třeba, neměl by se ho nikdo bát použít. Já sám pokud udělám chybu, tak ocením, že budu upozorněn klaksonem. Může to být chyba z nevědomosti, přehlédnutí jiného účastníka provozu a je třeba vědět, že dělám něco špatně. Bohužel, velká část řidičů je opravdu přecitlivělá a místo uznání chyby nebo omluvy, často dochází naopak k agresi.
AR: V dnešní době kdy frčí youtubeři, let´s playe u počítačových her a obecně poptávka po co nejrychlejším příjmu informací - myslíte, že dashcam videa mohou plnit díky své názornosti a realismu i edukativní roli pro řidiče?
Plzeňská Jehlárenská: Je důležité říct, že dashcam videa tu nejsou od toho, aby mladé řidiče učila jak se to má dělat. Jsou tady od toho, aby viděli, co vše je možné na silnicích vidět a s čím je možné se setkat. Občas to proložím nějakou citací zákona, nebo vysvětlením jak určitou situaci řešit správně, ale nikde netvrdím, že jezdím striktně podle předpisů.
AR: Koho na české dashcam scéně rád sledujete?
Plzeňská Jehlárenská: Bohužel boom české dashcam scény způsobil, že se najednou vyrojilo několik desítek až stovek dashcam kanálů, ale buď byly nekvalitní, nebo po pár měsících přestali být aktivní. Velmi rád jsem sledoval Distributtora, SledujCestu, SmajliCZEka a Czech Drivera.
AR: A jaké jsou vztahy mezi vámi nejsledovanějšími a nejúspěšnějšími? Jde o rivalitu, nebo spíš kolegy sem tam s nějakým zdravým pošťouchnutím?
Plzeňská Jehlárenská: Pokud vezmu TOP 5 na české scéně, tak šlo vždy jen o zdravé pošťuchování a srandičky. Bohužel u několika jedinců, kteří nedosáhli takového úspěchu, to došlo k závisti a v jednom případě i k udání na policii.
AR: Jak by podle Vás mělo vypadat ideální dashcam video, aby mělo úspěch?
Plzeňská Jehlárenská: Zajímavá otázka, kterou jsem si často kladl sám. Není na to žádná rada, žádný recept. Znám dashcam kanály, které mají skvělé zpracování, perfektní střih, vyladěnou hudbu, kvalitní záběry. Je vidět, že na tom člověk strávil spoustu hodin a videa mají pár tisíc views. Pak tu jsem já, který první tři roky videa stříhal v obyčejném Windows Movie Makeru, video sestříhá během půl hodiny a je na první příčce CZ dashcam scény s velkým odstupem. Takže sám tomu nerozumím.
AR: Takže zřejmě talent a čuch na záběry (bez legrace). A co říkáte na některé kanály, kde natáčející evidentně vyvolává vyhrocené situace - zrychlí když se někdo připojuje, lepí se zmateným/nezkušeným na zadek a pak se děsně čílí? Osobně mi to přijde dost laciné a sem tam nebezpečné.
Plzeňská Jehlárenská: Je to obyčejná honba za sledovaností, popularitou a s tím souvisejícími příjmy. Posledních pár let vznikají dashcam kanály jen za vidinou zisku a popularity, proto to takhle vypadá. Když jsem začínal já před 6 lety, vrcholem naší scény bylo mít víc jak 100 odběratelů a hlavní cíl byl se podělit o video v komunitě. Nikdy nikdo nepřemýšlel nad tím, že by to mohlo mít za pár let takový dosah a už vůbec ne, že by to mohlo generovat nějaké finance. Dnes je to jiné a díky tomuto přístupu vznikají na silnicích zbytečně vyhrocené situace.
AR: Když už jste zmínil finance - blížíte se k 100k sledujícím na YouTube, další na FB a IG, máte svůj vlastní merch... Dá se dashcam videi živit?
Plzeňská Jehlárenská: Věřím tomu, že jsou lidé, kteří by se tím uživili. Já ale nejsem žádný šetřílek, rád rozhazuji, takže mám k tomu klasické zaměstnání. Do toho příjmy jsou velmi kolísavé. Pořád je důležité myslet na to, že obsah netvořím já, ale doprava okolo mě. Nemůžu si tedy usmyslet, že vydám za měsíc 20 videí a budu přehazovat Youtube Money vidlemi.
AR: A jak to děláte, když zajímavé záběry ne a ne padat? Jezdíte víc, nebo počkáte s videem, až tam něco přistane samo?
Plzeňská Jehlárenská: Jezdím akorát do zaměstnání, případně po výletech. Jezdit sem a tam po městě a "lovit" záběry, je specialita bohužel několika jiných kanálů. Já mám vyzkoušeno, že pokud jedu přes půl republiky, mám max. 1-2 záběry. Pak stačí jet jednou ve městě na nákup a máte záběrů na polovinu videa. Takže pokud nejsou záběry - není video. Netlačím to silou, abych za každou cenu vydal každý týden jedno video.
AR: A po těch mnoha letech - je to už řehole nebo nějaká povinnost vůči sledujícím nebo stále zábava?
Plzeňská Jehlárenská: Občas se setkám s názorem, že moje záběry jsou již slabé a zachraňují to fanoušci. Je důležité si uvědomit, že já dávám 6 let v kuse několikrát do měsíce desítky mých záběrů. Od fanoušků 90 % záběrů vyřadím a vybírám několik těch opravdu top. Takže ano, je to i účel, aby fanouškovská videa byla lepší. Hlavně fanoušek mi takový záběr pošle jednou za rok, jednou za život. Proto se tedy někomu může zdát, že mé záběry slábnou, ale ty jsou pořád stejné. To jen fanoušků je více a více a mohu si dovolit vybírat jen ty opravdu top. I když to jsou tedy hodiny strávené probíráním záběrů, stále je to zábava.