Elegance a špičková technika. Přesně to se v jedno snaží skloubit 407 Coupé V6 HDi. Jaký je jeden z vrcholů nabídky Peugeotu?
Kapitoly článku:
Ačkoli Peugeot není zrovna ryzí sportovní značkou, nějaký vůz s dvoudvéřovou karoserií má v nabídce s menšími přestávkami snad od nepaměti. Jeho poslední variací na toto téma je model 407 Coupé, který v sobě spojuje to nejlepší z repertoáru francouzské automobilky. Ačkoli nestojí na vrcholu nabídky Peugeotu ani svou velikostí ani třídou ani cenou, lze jej považovat za vrcholný produkt značky. Je přesně tím modelem, do kterého značky vrhají své úsilí, aby ukázaly, co umí, aby pozvedly svou image a nakonec jím „donutily“ zákazníky koupit si třeba model úplně jiný. I když se test Peugeotu 407 Coupé jakožto test vozu, který nemá ambice trhat prodejní rekordy, může zdát být malichernou hříčkou rozverného novináře, je tomu právě naopak. U kupé 407 nám již Peugeot neukazuje jeho pohled na optimální skloubení kvality a ceny, zde již předvádí jen to nejlepší, co umí. Je kupé 407 dost dobré na to, aby se prosadilo mezi konkurencí stylových vozů se sedmimístnými cenovkami? A jak vůbec dopadlo spojení špičkového dieselu, kvalitního automatu, schopného podvozku a podmanivého designu? Vše podstatné zjistíte v našem testu.
Hvězda bulvárů
Přiznejme si otevřeně, že vzhled posledních Peugeotů není přijímán s takovým nadšením, jako tomu bylo u jejich předchůdců. Pokud ale patříte mezi ty, kteří pohrdají „velkou tlamou“, raději tuto kapitolu dále nečtěte. 407 Coupé más své vzhledové mouchy, ale jako celek je okouzlující. Můžete se podivovat nad tím či oním detailem, můžete tisíkrát zopakovat, že 406 Coupé bylo uhlazenější či zkrátka povedenější, můžete dokonce říci, že se vám nelíbí, ale neměli byste říkat, že se za ním na ulici neotočíte. Nevěřil bych vám.
Zepředu se zdá být běžnou 407, ale jen na chvíli. Již nízká střecha napoví, s kým máte tu čest.
407 Coupé je přesně tím vozem, který nezapadne ani na věčně přeplněných Elysejských polích. Jen to nebude díky jeho nekonečně uhlazené eleganci jako v případě čtyřistašestky, ale díky jakési naznačené sportovní rvavosti.
Pár detailů přídě.
Zepředu se vše zdá být při starém – velký nárazník s obrovským nasávacím otvorem chlazení, daleko do blatníků protáhlé světlomety, velké logo značky. Ale když se podíváte znova, 407 Coupé si nespletete. A není to kvůli bočnímu žebrování předního nárazníku, ale kvůli vizuálně výrazně nižší stavbě než v případě jiných čtyřistasedmiček. Vůz se v provozu i na parkovišti mezi jinými doslova krčí, i když reálně není ao tolik nižší (měří necelých 140 cm) než jeho sourozenci. Výrazně tomu napomáhá více zkosený A-sloupek a celková linie střechy. Vizuálně nízký sporťák, bez legrace.
Linie střechy je pro mě nejpůsobivějším prvkem designu vozu, její elegantní přechod v nízce stavěnou záď je působivý a spolu s jinak ztvárněnou zádí je tím, co dělá z dnes již dobře známého designu 407 něco výjimečného. Paradoxem je, že zadní partie kvůli tomu musely narůst až do převisu 101 cm a učinit z kupé nejdelší čtyřistasedmičku vůbec (481 cm), ale když odhlédneme od funkce, designu to jedině prospělo. Disproporce mezi zadním a předním převisem je pryč, boční profil je vyvážený. A samotná záď? Paráda. Jemná, uhlazená, s nízkými světlomety vsazenými mezi tak trochu baculatý nárazník a výraznou odtrhovou hranu krátkého kufru. Třeba mě kamenujte, ale mě se 407 Coupé líbí. A v červené barvě má sportovního šmrncu na rozdávání.
V interiéru se nešetřilo
Nadpisem této části našeho skromného testu je řečeno téměř vše. Interiér je totiž prakticky stejný jako u běžných 407, „pouze“ kvalitních materiálů přibylo. Prim hraje kůže, najdete jí prakticky všude. Kůže vlevo, kůže vpravo, kůže pod vámi, kůže za vámi. Kůží je potažená většina palubní desky, volant, madlo ruční brzdy, kůží jsou potažené výplně dveří, ze stejného materiálu bylo v našem případě i čalounění sedadel. K tomu kožený řidič, kožený spolujezdec, kožené děti. Kdo má rád kůži, ten bude v 407 Coupé jako doma. Ale dost bylo kůže. Zbytek interiéru tvoří plasty obvyklé kvality a dekory, zřejmě převážně imitující hliník. Vsadil bych se, že ve výplních dveří byl použit pravý kartáčovaný hliník a na palubce jen imitace, ale neberte mě za slovo, oči to nepoznají, poťukání není stoprocentní a na ranní chlad pravého hliníku také není stoprocentni spoleh.
Interiér se hemží hodnotnými materiály, největší pozornost na sebe ale poutají špičková sedadla.
O ergonomii a rozmístění ovládacích prvků nemá příliš smysl hovořit, zde se proti sedanu potažmo kombíku nezměnilo vůbec nic. Připomeňme snad jen hodnotnou, komplexní (najdete zde i vítaný teploměr oleje) a snad až na „zakulacené“ cejchování tachometru přehlednou přístrojovou desku na jedné straně a tak trochu nešťastný středový panel s velkým množstvím splývajících „knoflíků“ na straně druhé. Nic nového.
Klasika modelu 407, jen pro připomenutí...
Na interiéru kupátka jsou opravdu okouzlující sedadla. Mají konečně dobrý rozsah nastavení (oproti sedanu jdou posunout o 2 cm níže a o 1 cm dále), což ocení zejména dlouháni, a hlavně jsou neskutečně komfortní. Opravdu velká křesla s příjemnými výplněmi (ani tvrdé, ani měkké), výrazným a přitom neobtěžujícím bočním vedením a s parádním potahem z perforované kůže. Jsou spolu s velikostí interiéru jako takového i k přeostlému řidiči velice laskavá a již po usednutí do nich začnete zjišťovat, kam Peugeot s novým kupé zamíříl. Ale o tom až později.
Zadní sedadla neposlouží jen dětem, ale s velikostí dospělých to zde určitě nepřehánějte...
Když už jsem u vnitřního prostoru, je dobré podívat se na zadní sedadla. Ani 407 sedan či break nejsou vzadu buhvíjak prostorné a u kupé je prostoru pochopitelně ještě méně. Již pohled na samotné sedačky naznačí, že to nebude zrovna vytoužené místo pobytu Shaquilla O’Neala, ale děti nebo drobnější dospělé sem poskládáte jako nic. Vejdou se i větší, ale komfortní to nebude ani pro ně, ani pro ty vepředu, kteří se budou muset uskromnit.