I když francouzská automobilka počátkem devadesátých let vyráběla i řadu větších aut, úspěchy sklízela především díky hatchbackům. Malá 106 patřila k těm velmi populárním.
Ještě v průběhu výroby legendárního Peugeotu 205 připravila francouzská značka dostupné městské auto s velmi moderním kabátem. Stošestka byla nástupcem letitého modelu 104, který byl vyráběn již od začátku sedmdesátých let až téměř do konce let osmdesátých. Zajímavé je, že neexistovala žádná 105, možná proto, že rozdíl mezi 104 a 106 byl opravdu závratný.
První kusy z roku 1991 byly třídveřové a zpočátku měly karburátorové benzinové motory o objemu 1,0 nebo 1,1 litru plus naftovou 1.4. Kvůli emisím zážehové jednotky později využívaly vstřikování Mono-Jetronic, Motronic nebo Magneti-Marelli. Vrcholem nabídky byly verze 1.3 Rallye (72 kW) a 1.6 Rallye (76 kW) bez zbytečné výbavy a na bílých plechových 14“ kolech, pro sběratele pak bylo zajímavé provedení LeMans se sportovními doplňky, které vzniklo jen v 905 kusech.
V devadesátkovém duchu se nesly speciální edice, kterých bylo v případě 106 před faceliftem v roce 1996 ke dvaceti – například Sergio Tachini, Roland Garros, Jeans, Kenwood nebo Midnight. Vůz byl také nabízen s elektrickým pohonem, který vznikl ve spolupráci se společností Heuliez. Provedení Electrique mělo výkon 11 kW a na jedno nabití ujelo okolo sta kilometrů, vzniklo v přibližně 3500 kusech.
Facelift přinesl elegantnější kapotáž, lepší vnitřek a rozšířenou bezpečnostní výbavu. Objevila se u něj verze GTI/S 16, osazená šestnáctistovkou s výkonem 87 kW, vylepšeným podvozkem a kotoučovými brzdami vzadu. K motorsportu ostatně tento model neměl daleko, vyladěné závodní speciály vídáme na tratích ještě dnes. Svou cestu 106 zakončila v roce 2003 s působivým skóre 2.800.000 prodaných kusů.