Petra Černocká: dívka na koštěti (hvězdy za volantem)

Zpěvačku a herečku Petru Černockou má většina lidí v paměti zafixovanou jako Saxánu z komedie Dívka na koštěti. Při položení našich tradičních otázek se rozpovídala a výsledné odpovědi si můžete v klidu přečíst v rozhovoru, který je doplněn o fotografie.
Petra Černocká: dívka na koštěti (hvězdy za volantem)

Jakým vozem v současné době jezdíte?

Toyotou Yaris převážně po Praze a na cestách spíš velké stříbrné Subaru Legacy. Víc o ní ze mě nedostanete, protože není doma manžel, který o ní ví všechno, i jestli jí zrovna není zima.

Jaké vozy jste vystřídala, popř. jaký byl váš nejoblíbenější?

Na mé osobní hitparádě stále vyhrává můj „dívčí“ Fiat 500. Pak jsem ještě měla jednu ošklivou škodovku, která měla hodně podezřelou barvu, které se tehdy lichotivě říkalo safari. Poslední léta jsem zasvětila dvěma červeným Pandám. Byly to ojetiny, na kterých jsem se dopustila osobního dekoru v podobě infantilních kytiček.

Dodržujete rychlostní limity a jak se vám jezdí po českých komunikacích?

Jezdím pomalu, a když se zamyslím, ještě pomaleji. Jsem typická brzda provozu, ale zároveň dávám mnoho šancím motoristům, kteří si potřebují zvednout sebevědomí. České komunikace jsou jistě o mnoho lepší než v Rumunsku nebo Mongolsku. Kromě úseku u Vyškova, kde se nejde ani napít kafe bez toho, že se pobryndáte.

Jak se ohodnotíte jako řidič, kolik km najezdíte ročně?

Jsem lepší než penzisté v klobouku a vietnamští obchodníci. Najezdím hodně, ale většinou řídí manžel a já kibicuji. Obojí mě dost vysiluje.

Máte nějakou veselou příhodu za volantem?

Já se za volantem moc nebavím, dokonce ani se spolujezdcem, protože pak mohu udělat nějakou pitomost. Mám historku, mě to nepřijde veselé, ale můj manžel se tomu smál jako děcko. Zaparkovala jsem před blízkým supermarketem a po té, co jsem nakoupila, jsem odešla (automaticky) pěšky domů. Druhý den jsem vyšla před dům a auto nikde. (Bodejť by ne.) Zpanikařila jsem, že mi ho ukradli, a okamžitě jsem to nahlásila policii. Když jsem nahlásila, že je to osm let stará Panda, trochu se podivili, ale uzavřeli to s tím, že ti zloději holt už kradou všechno. Když jsem po té jela s manželem v jeho autě kolem parkoviště u supermarketu (byla neděle dopoledne a parkoviště bylo téměř prázdné), tak ho pohled na mojí Pandu hodně pobavil, protože mu to hned došlo. Lepší příhodu bohužel nemám.

Berete stopaře, popř. stopovala jste někdy?

Jako holka jsem stopovala a nechápu, kde jsem k tomu vzala odvahu. Nicméně mě naštěstí nikdy žádný šofér neobtěžoval. Nebylo to jen tím, že jsem nebyla nijak zvlášť atraktivní, ale tehdy se prostě znásilňovaly stopařky víc ve filmech než ve skutečnosti. Stopaře neberu, ač bych ráda. Bojím se.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Dovedete poskytnout první pomoc?

Pozorně jsem se dívala na film s touto tématikou, takže vím, čeho se vyvarovat v první řadě, když přijedu k nehodě. Vím, že první, co musím, je vypnout klíčky v zapalování havarovaného vozu. To bych zvládla, ale to ostatní, jako manipulace se zraněným, bych ve stresu asi zvládala hůř. Věřím ale, že bych neudělala žádnou zásadní chybu. Věřte, že teď klepu na dřevo.

Co říkáte bezpečnostním akcím typu „Kryštof“ a jaké máte zkušenosti s Policií ČR, platíte často pokuty?

Každá akce je lepší než nic. Jsme všichni ohrožováni mládenci plnými testosteronu, a to nejen na silnicích. S policií mám zkušenosti minimální, protože jsem „vzorník“, který se dopustí přestupku jednou do roka, a to ještě omylem. Nejčastěji jde o parkování na místě, kde jsem přehlédla, že se stát nesmí. Tak opět pro jistotu klepu, abych si to nepokazila!

Byla jste účastníkem dopravní nehody? Jak a kde?

Jen jednou to bylo vážné. Dostala jsem smyk na mokré vozovce a narazila do zdi. Stalo se to asi před dvaceti lety na Smíchově, v Karmelitské ulici, přímo proti nemocnici, kterou jsem, naštěstí, tenkrát  nepotřebovala. Bylo to s tou ošklivou škodovkou, která věděla, že jí nemám ráda, a tak se mi právem pomstila. Měla jsem jen vytknutý kotník a odřený nos. Auto vypadalo daleko hůř. Od té doby s každým svým autem hezky mluvím, kupuji mu vůně, polštářky a vůbec podlézám.

Jak se díváte na motorkáře?

V děsném úleku, protože když se ozve ten rachot, většinou ještě ani nevím, co se to proboha děje. Když zjistím, že na mě nepadá letadlo, ale jen kolem mě prosvištěl motorkář, děkuji bohu, že jsem z toho vyvázla tak lehce. 

Co byste poradila, popř. doporučila či popřála čtenářům AutoRevue.cz?

Radit nemohu (to je z mých odpovědí patrné), dámám motoristkám bych mohla doporučit, aby se vybodly na příliš vysoké kramfleky - život je přednější, a popřeju všem, aby v AutoRevue.cz vždy našli nějakou zajímavou inspiraci, když už ji zrovna nenašli v tomto rozhovoru.

TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

19.  7.  2018 | Milan Lažanský | 51 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků
TEST Škoda Fabia edition R5: Lehká ochutnávka možností

Škoda Fabia edition R5

Civilní edice sportovní Fabie R5 v mnohém naznačuje, jak dobrá by mohla být sériová malá ostrá škodovka. Přesto se nedá zcela vyhnout myšlence, že tohle je tak trochu promarněná příležitost.

15.  7.  2018 | Miro Mihálik | 20 příspěvků