Pět nejzbytečnějších podpůrných a asistenčních systémů

Některé moderní prvky elektronické výbavy zlepšují komfort a bezpečnost cestování, u jiných se ale musíme zamyslet nad tím, jestli je řidič opravdu potřebuje…

(Aktualizováno, 12. 11., 17:00) Poznámka k 3. kapitole: u některých adaptivních tempomatů (ACC) lze funkci automatického dobržďování deaktivovat.

Zatímco dříve vypadal seznam výbavy auta jako „elektronické ovládání oken, centrální zamykání, klimatizace…“, dnes jde převážně o sestavu vesměs trojmístných zkratek. Za nimi se skrývají nejrůznější asistenční a podpůrné systémy (s výjimkou ABS je navíc každá automobilka označuje po svém…), ovšem řidič se musí čas od času zamyslet: stojí automobilky skutečně o naši bezpečnost a pohodlí, nebo jde jen o prvky pomyslného závodu a marketingového boje?

Klepněte pro větší obrázek
Tlačítka nejrůznějších asistenčních soustav se stávají našimi každodenními společníky

Jistě, většina řidičů používá své auto jako obyčejný prostředek k přesunu z bodu A do bodu B a podobné záležitosti neřeší (což ale vždy trochu zavání alibizmem). Ale jsou také lidé, kteří nad těmito věcmi přemýšlejí.

Jsou to především ti (potažmo my), kteří si chtějí/chceme čas strávený za volantem také nějakým způsobem užít a přemýšlejí/přemýšlíme nad tím, do jaké míry nám v tom tyto prvky prospívají.  Ale těmto myšlenkám se neubrání ani ryze racionální uživatel: musím opravdu platit za konkrétní prvky výbavy jen proto, že se stávají obecně používaným územ?

Pán silnic blinkr nedává?

Pán silnic blinkr nedává?

Tento článek není žádným pokusem o herezi na poli nezadržitelného automobilového vývoje. Má být spíše pokusem rozpoutat diskusi nad tím, co za své peníze dostáváme, ale hlavně nad tím, co z toho opravdu potřebujeme a chceme. Níže najdete pět příkladů podpůrných a asistenčních systémů, bez kterých bychom se dle našeho názoru klidně obešli. Pokud vás napadnou jiné, podělte se s námi o ně v diskusi.

5. Automatická dálková světla

Mezi první evropské velkosériové vozy, které samočinné přepínání dálkových světel zavedly do cenově dostupných sfér, se stal aktuální Opel Astra. Jádrem soustavy jsou čidla u vnitřního zpětného zrcátka, jež jsou schopna zaznamenávat „velká“ světla z protisměru se blížících vozidel, obrysová světla dojížděných aut i městské pouliční osvětlení a podle nich automaticky přepínat mezi potkávacími a dálkovými světly.

Klepněte pro větší obrázek
Indikace samočinných dálkových světel ve voze Opel Insignia

Podle našich dosavadních zkušeností tyto systémy pracují celkem spolehlivě a zpravidla zabrání tomu, abyste z nepozornosti minuli protijedoucí vozidlo se zapnutými dálkovými. Na druhou stranu, když se ve tmě blížíte k horizontu či zatáčce a pozorujete světelný oblak blížícího se protijedoucího vozu, jste schopni (na rozdíl od asistentu) přepnout na potkávací světla ještě před tím, než se auto objeví a než jej svými dálkovými světly oslníte…

Pokračujte na další kapitolu:

Předchozí KAPITOLY Následující
TEST Lexus LS 500h: Měl být dokonalý. Jenže...

Lexus LS 500h

Nový Lexus LS mi ze všech testovacích aut způsobil největší pomatení mysli. V některých ohledech tak neuvěřitelně fascinuje, jinde ale může i zklamat. Nebo jej prostě jen nechápu?

22.  5.  2018 | Milan Lažanský | 27 příspěvků
TEST Citroën C3 Aircross 110 PureTech EAT6: Váš městský obývák

Citroën C3 Aircross 110 PT EAT6

Tentokrát jsme C3 Aircross vyzkoušeli v silnější z benzinových dvanáctistovek. Jaký je tento extrovertní crossover?

15.  5.  2018 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Minitest Škoda Karoq 1.0 TSI: Dělám, co můžu! Stačí to?

Škoda Karoq 1.0 TSI (minitest)

Zázraky od malého litrového tříválce v poměrně velkém crossoveru raději nečekejte, poněkud překvapivě však základní motor z Karoqu nepoužitelnou brzdu provozu nedělá.

12.  5.  2018 | Miro Mihálik | 87 příspěvků