Pět konstrukčních řešení, která se nakonec neujala

44 komentářů

Petr
5. srpna • 0:21

koukám, že zde někdo chválil Apple a MB a malé nuly se uklikaly mínusama

ja-ne
22. července • 15:53

TASKA NA PSA MA ZABILA..:-D

?
22. července • 14:31

razeni pod volantem? a co mb s class?

Silly
21. července • 22:55

Co třeba Wankelův motor? Taky skvělý nápad, ale moc se neuchytil. Dneska ho používá snad jen Mazda.

Lukin
21. července • 23:04

Letos o známili že končí :-( :-O

Rover623
22. července • 10:33

Sériově s tím motorem končí, na zakázku pořád pro určité trhy a modely bude, ale další generace RX asi nebude.

Patrik Chrz (PatrikChrz)
21. července • 11:09

Mohl by někdo trochu doplnit informaci o těch šoupátkových rozvodech? Z článku jsem úplně nepochopil, proč byly slepou uličkou. Požadavek na přesnost výroby by snad dnes nemusel být problém a ta nákladnost byla vyšší o kolik? Jak to bylo třeba se spotřebou, do jejího snížení se dnes investují obrovské (někdy až nesmyslně vysoké) peníze.

CHG
16. ledna • 1:33

Šoupátkové rozvody v žádném případě slepou uličkou nebyly, jen by si pan autor měl trochu doplnit vzdělání. Byly hojně využívány za 2. WW ve velkoobjemových leteckých motorech britských stíhačů a bombardérů, a odtud pak zřejmě vzešla myšlenka, že se je prostě nevyplatí kvůli jejich "technologické složitosti a náročnosti" (v té době samozřejmě pochopitelné) aplikovat do nízkoobjemových motorů siolničních vozidel. Nicméně byly výhodné - umožňovaly doslova obrovské zvyšování výkonu, poskytovaly nebývalou pružnost, u výkonnějších motorů nevyžadovaly vkládání problematických vyvažovacích hřídelů a ve vojenském nasazení kupodivu snesly i značná poškození (např. střelbou protivníků apod), aniž by úplně a okamžitě vysadily - nevýhodou však byla náročnost na chladivo, vyžadující vysokovýkonný glykol, který byl ovšem sám o sobě prudce hořlavý. Šoupátkové rozvody v malých motorech se pak ve finále staly v civilním provozu doménou dvoutaktů made in ex- DDR, což je v očích mnoha lidí defivitivně odepsalo.

pingu
16. ledna • 13:09

je rozdil,jestli je soupatko na sani a vyfuku,nebo jenom na sani..;-)

aminux
21. července • 14:34
Čendoslav
21. července • 12:13

V zásadě problémy s utěsněním spalovacího prostoru, s mazáním a vysokou spotřebou oleje...

Patrik Chrz (PatrikChrz)
21. července • 20:14

Díky za info, takže vlastně ty samé problémy jako Wankel. Tak si říkám, jak je to dlouho od vynálezu spalovacího motoru a v zásadě zatím žádné podstatné změny (vždyť i parní stroj využíval pístovou konstrukci).
Tak nějak mi nejde do hlavy, že už od vynálezu parního stroje se konstrukce podařila "na první dobrou" a od té doby dochází jen k dílčím úpravám a vylepšením. I dnes se pouze zkouší nová paliva (takže zatímco ze začátku to bylo uhlí a dřevo, později rostlinné oleje (když Diesel předváděl na výstavě v roce 1900 svůj motor tak ho poháněl arašídový olej), pak ropné produkty (benzín, nafta, mazut, toluen), potom čpavek, pak opět návrat k rostlinným produktům (kvasný líh) a pak třeba i obyčejný stlačený vzduch, ale motor je v podstatě pořád tentýž.
Kromě elektromotoru opravdu nejsme schopni vynalézt nic lepšího nebo alespoň zásadně jiného? Tak si říkám, když to srovnám z pokrokem u počítačových čipů, jestli jsme v této oblasti byli o tolik horší (tedy, že jsme začali na zbytečně málo účinných technologiích), nebo naopak lepší (že jsme se dostali tak daleko) v porovnání s těmi motory.

kolemjdoucí
23. července • 8:06

Tvrdit, že u spalovacího motoru je minimální vývoj, je celkem odvážné. Ano, princip je stejný, na něm ale nic jiného vymyslet nelze (prostě spálení hořlavé směsi paliva a vzduchu), ale provedení skutečně stejné není. Navíc zde není jen motor, ale také vše kolem - rozvody, převody, vstřikování a dávkování paliva, přeplňování, proměnné časování... Je toho tolik... To je jako tvrdit, že dnešní chronometry jsou vlastně totéž, jako „cibule“ z předminulého století. Taky je to vlastně jenom pár koleček a kromě digitálek nedošlo k ničemu zásadnímu, „jenom“ k vylepšení přesnosti, miniaturizaci, vývoji samonatahování a podobných serepetiček kolem.Naopak vývoj v oblasti čipů nebyl tak velký, jak to na první pohled vypadá. Tam to je skutečně ještě donedávna jen a pouze zmenšování prvků a nacpání většího počtu na stále menší plochu. Teprve až teď, kdy možnosti miniaturizace narážejí na fyzikální omezení, se něco zajímavého děje (a paradoxně z pohledu běžného zákazníka to naopak vypadá, že vývoj stagnuje - výkon se mění minimálně). Začínají se prosazovat objevy na poli grafenu, zrychluje se vývoj kvantových počítačů atd.

Patrik Chrz
23. července • 10:40

Zrovna u těch hodinek došlo k dost různorodému vývoji, právě v oblasti toho, co určuje jejich přesnost, srovnal bych to s tím motorem u auta. Jen zobrazení času zůstává stejné, ale to co je uvnitř se několikrát zásadně změnilo.Když pominu hodinový pravěk, kdy se čas měřil odkapáváním, odsypáváním nebo odhoříváním materiálu a ještě před tím pomocí svitu slunce a začnu až mechanickým měřením, tak tu máme:Nejdříve lihýřové hodiny (objevily se například v pohádce Princ a Večernice), až se došlo ke kyvadlu a u hodinek k nepokoji. Tím vývoj hodin a hodinek, kde je přesnost určována mechanicky zastavil (a dochází pouze k dílčím vylepšením i když někdy velmi podstatným jako různé komplikace - tourbillon, annual a peretual calender, atd) a dnes se mechanické hodiny a hodinky kupují spíše z dekoračních důvodů a jako technická zajímavost (některé hodinové strojky jsou složitější než automobilový motor a cenou převýší i několik aut).

Pak přišla doba elektronického měření času. Nejprve to vypadalo, že zvítězí ladičkové hodinky ("krok" udávala oscilace ladičky), ale nakonec zvítězil quartz (krok udává oscilace krystalu). U velkých hodin se pak užívá rozpad atomů radioaktivních prvků.

Vana666
22. července • 9:03

Tak i ten parní stroj vycházel tuším z konstrukce pístových pump na vodu, k jejichž pohonu byl původně zkonstruován. Takže základ zůstal zachován, jen se vyměnila voda za vodní páru. Až dodatečně byl přidán systém pro automatické přepínání směru pohybu pístu, což je dílo Jamese Watta, a až potom klikový mechanismus pro převod na rotační pohyb.
Takže žádná "první dobrá", ale normální postupný vývoj od předpotopní konstrukce až po sučasný stav. Jako ostatně u všeho

Fantomas
21. července • 21:09

Že se stále nepodařilo spalovací motor nijak významně zlepšit mě překvapuje taky.
Ale nemyslím, že bychom byli tehdy nějak horší. Všechny vynálezy, objevy a pokroky vždy víceméně vycházejí z úrovně znalostí a možností dané doby.
A dokonce je to prý naopak - že lidstvo postupně hloupne a neustále se snižuje jeho inteligence. Některé teorie skutečně předpokládají, že nejvyšší inteligence dosáhl člověk někdy v době antiky a od té doby, hlavně potlačením přirozeného výběru, inteligence lidí dost rychle klesá. Údajně to lidem před několika tisíci lety "zapalovalo" mnohem líp, než nám.

Fantomas
21. července • 11:30

Na internetu toho najdeš mraky, stačí jen projevit trochu samostatnosti - napiš šoupátkový rozvod do google a studuj, je tam toho mrak.Kdysi jsem, jen jako kuriozitu, měl hlavu válce s rotačním šoupátkem. Technicky zajímavé, podobně jako třeba Wankelův motor, ale také s velice podobnými nevýhodami.

Karel  Antonín
21. července • 11:06
JirkaK
21. července • 8:15

Řazení pod volantem nemělo žádný technický problém, pokud pro něj byla od začátku zkonstruovaná převodovka. Potom bylo jednodušší než co jiného - např. Trabant. Dodnes vzpomínám na to, jak u Wartburga stačilo pro přeřazení mezi 3 a 4 natáhnout prsty od volantu, navíc díky volnoběžce většinou bez spojky, jen po ubrání plynu. Díky tomu, že řadicí táhla šly z převodovky shora, navíc ubylo další místo kudy mohl kapat olej.
Spíš bych řekl, že klasické řazení pod volantem zmizelo se zavedením pětky, potom už by asi bylo nepřehledné.
Ale jako mrtvé řešení bych to taky nebral, protože u některých dodávek se ta řadicí páka na palubku zase vrátila ;-)

xjohny
21. července • 9:54

Řazení pákou pod volantem se v Americe používá dodnes, hlavně u mastodontních SUV jako je Chevy Tahoe, Cadillac Escalade, Dodge RAM, atd...
http://www.cadillac.com/content/dam/Cadillac/Glob... ... U těchto aut mi to navíc přijde jako lepší řešení, protože jsou koncipovány pro dlouhé cesty a tím víc místa zbyde pro odkládání na středové konzoli.

Karel  Antonín
21. července • 10:34

Řazení pod volantem bylo lepší a pohodlnější. Měl jsem ho u víc aut ať již to byl Trabant, Warburg, Octavia. Nejlepší však bylo u T603 , kde bylo tak dokonale udělané že šlo řadit malíčkem.

HaD
15. ledna • 17:02

T603 byla prý jediné auto na světě, které mělo řazení pod volantem a přitom převodovku vzadu!

Ronek
22. července • 18:38

T 603 řadila dobře, to je pravda, ale problém byl s 2. převodovým stupněm-ten šel zařadit o dost obtížněji-ověřeno na několika modelech.

Erich
21. července • 10:41

Radenie na volante majú aj Citroeny s robotizovanými prevodovkami, je to veľmi pohodlné a funkčné. Na bežnom mieste riadiacej páky sa nachádza veľká klimatizovaná schránka na nápoje.

Elpin E. (Elpin)
21. července • 8:05

Konkrétně s těmi světly je to myslím velká škoda. Byla to frajeřina... Chtělo by to značku jako Apple i v automobilkách - značku která nejde po absolutním snížení nákladů, ale značku která vyrobí i něco dražšího protože je to prostě cool. Dneska si člověk koupí auto za mega a různá malá hejblátka jsou v tom z plastu co se po pár používání zlomí... WTF.

Gouda
21. července • 9:51

Paradoxně jsi to právě neprohlédnul. Mnoho "lepších" automobilek dělá právě to, co Apple: Vezmeš levné vnitřnosti od někoho jiného/z koncernu, uděláš laciné změny, abys na to mohl prsknout svoji značku, obalíš to do konstrukčně nepromyšleného a materiálově "luxusního" (co na tom, že tím zprasíš některé užitné hodnoty) kabátu, a prodáš to s dvojnásobnou marží, než srovnatelná konkurence. Vivat dementní zákazník.

Petr
5. srpna • 0:11

panebože opravdu jsou mezi námi volové jako vy... to mi připomíná plivance na Meďáky od těch co jeli max v Ochcávce a to ještě jako spolujezdci

Elpin E. (Elpin)
21. července • 10:03

To cos napsal vůbec nechápu. Odkdy Apple bere levné vnitřnosti a jen na to prskne svou značku a udělá laciné změny?? Pokud vím tak si navrhuje vše sám. O tom že naprosto změnil trh s mobilními telefony ani nemluvě. Kdyby nebylo jeho, ještě dnes používáme mobily s čudlíky. Stejně tak jsem neslyšel že by BMW nebo Mercedes vzali levné vnitřnosti auta (??) od někoho jiného a dali na to jen svou značku?

LOL
22. července • 15:53

nerad ti beru ideály, ale Apple nic nevymyslel a dokonce ani sám nic nevyrábí. Jeho maximem je účast na vývoji (zejména CPU), a jediné co si vyvíjí "doma" je jeho OS. Zbytek jsou komponenty na vyráběné na zakázku třetími výrobci (Samsung (displeje), Intel (CPU, desky, Thunderbolt), ARMovští výrobci).A změna, kterou apple reprezentuje v mobilním segmentu? Ta nastala v jediném aspektu - způsobu prodeje SW do telefonu (appstore, který ovšem ideově vychází z itunes), jinak vše ostatní tu bylo už předtím.

mpolan
21. července • 16:16

Mercedes nebere vnitřnosti, rovnou radši celá auta (Citan, Sprinter)...

Lukin
21. července • 23:00

Citan je pořádný dojeb na zákazníky. Myslím, že se díleři p ři prodeji asi nezmiňují o Renaultu :-/

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
st
22. července • 11:09

Co máte proti Citanu? Že to není čistokrevný Mercedes? To auto vzniklo jen proto, aby velcí fleetový zákazníci nemuseli chodit jinam. Pro firmu je pohodlnější, když má všechny vozy takříkajíc z jedné stáje. Jinak pro některé pány. Toto je diskuze o autech a ne o mobilních telefonech :-D:-))

Gouda
21. července • 12:12

"Apple si všechno navrhuje sám" :-O
Displej, procesor, paměťové i funkční čipy, kameru, atd. vyrábí Samsung, LG, Sharp, Texas I., Infineon Tech., Marvell, Micron, atd. Veškeré technologie jsou koupeny v licenci. V tomto se Apple nijak neliší od všech ostatních výrobců.
Konkrétně procesor je obyčejný ARM s minoritními změnami, aby neporušili licenci tím, že ho přeznačkují jako Apple.
Jediné, co si Apple skutečně dělá sám, je software.

audax
25. července • 23:34

Treba to upresnit,že apple si to navrhuje a samsung to podla toho vyraba na priamu objednavku apple.....pamatove moduly takisto vyraba množstvo vyrobcov,ale pamatove čipy na nich len par vyrobcov,tak isto graficke karty vyraba množstvo vyrobcov,ale graficke čipy navrhuje ati/nvidia a realne ich vyraba TSMC,UMC,nie
ati/nvidia a spol.....a tak by sa dalo pokračovat dalej.....

Elpin E. (Elpin)
21. července • 12:30

OK, nenavrhuje si všechno, ale spousta toho se upravuje pro požadavky Applu. Taky nezapomeň že výroba a návrh jsou dvě rozdílné věci.Tahle problematika je dost složitá, hlavně u elektroniky, zčásti máš pravdu ty, z části já. Když budem chtít můžem tohle vlákno protáhnout na pěkně dlouho. Spíš jsem to myslel v analogii s auty, že to co si dovolí některé automobilky by u Applu prostě neprošlo. Ale podle toho jaké jsou reakce na můj první příspěvek, asi lidem víc vadí to že jsem pochválil Apple než to že mají v autě nekvalitní materiály ;-)A přestaň si čeče klikat na tlačítko souhlasím u vlastních příspěvků... je to divný...

Snoopy
21. července • 11:25

Nerad ti znevažuju idoly, ale mobily/komunikátory s dotykovými displeji tu byly dávno před iPhonem. V roce 2002 jsem měl Treo 270 na Palmu. Pravda, měl qwerty klávesnici, ale dala se využít i dotyková klávesnice. A bezklávesnicových komunikátorů bylo taky dost. Takže pokrok by k dnešním mobilům dospěl i bez Jobse. Ten možná urychlil vývoj a stanovil podobu nových mobilů, ale určitě nepřišel s originální myšlenkou dotykového mobilu.

Elpin E. (Elpin)
21. července • 11:33

No vidíš to, a přesto že tu byly už v roce 2002, seriózně se s něma začalo počítat až po tom co vyšel první iPhone. Nakonec mrkni se na první verze systému Android. Stále se počítalo s čudlíkama a obrazovkou ala Blackberry. To samé s tablety. Ve své době byl tablet jen slepá vývojová větev. S příchodem Applu se to změnilo. Jestli by k tomu došlo i bez Jobse, to se nikdy nedovíme, ale vývoj před iPhonem ukazoval že ne.A ne, Apple není můj idol. Nikdy bych si od něj zařízení nekoupil, ale dokážu se na věc podívat s nadhledem a uznat mu co dokázal.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují
krakenax
15. ledna • 13:13

A co že to vlastně dokázal? Zahodil stylus a ted se k němu dobří výrobci vrací. Dokázal to jen vnutit lidem. Také sem měl dotykáč ještě před iphonem a chci zpátky stylus.

Vevac
21. října • 11:44

Tak si ho kup jako já. :-D

Snoopy
21. července • 11:54

Dobře, omluva za "idol" :) Ano Applu se povedlo zvládnout to nejdůležitější, prorazit se svým konceptem k masám a vysvětlit jim, že přesně tohle je ten přístroj, ta filozofie, kterou potřebují. Já Jobsovi neupírám velký přínos ve vývoji a inovativní myšlení, ale nevěřím, že bez něj by to nebylo vůbec. A kdyby skutečně nebylo, tak se taky nic nestalo. Holt bychom všichni měli mobily s klávesnicemi a vůbec by nám to nepřišlo divné nebo nějak v nepořádku. Nebyl by totiž nikdo, kdo by nám řekl, že to je něco špatného a zastaralého.
To já bych si třeba i MacBook (Air) koupil. Líbí se mi i Mac Mini. Designy jsou povedené, cena nad mé současné možnosti.

Brouk
21. července • 11:16

Mercedes a jeho motor dci od Renaultu... (nerikam, ze to neni dobry motor, ale presne to zapada do vzorce napsaneho vyse).

Petr
5. srpna • 0:15

motor není shodný, jsou tam jiné písty, SW aj., raději pište o věcech, kterým rozumíte a už vůbec nejde o levná střeva, je to jeden z nejlepších motorů v této kategorii, nebo snad i nejlepší, pokud jej nové Hondy netroufnou

Elpin E. (Elpin)
21. července • 11:28

Hmm, okej, nakonec já s tím i souhlasím. Například u VW je běžné že se např. v Lamborghini setkáš s čudlíkama z Audiny. Ale pořád nechápu jak to souvisí s tím co jsem napsal ohledně šetření všude kde se dá a používání nekvalitních plastů jen aby se ušetřilo pár haléřů...

Engl
21. července • 6:34

Schovávání světel v USA mělo i chránit světla před rozbitím na prašných silnicích,používají i různé clony a štíty usměrnující proud vzduchu a tím i kamínky nad čelní sklo.

Doporučujeme

Články odjinud