V rámci oslav stého výročí se nyní Mazda ohlíží na progresivní přístup v lakování svých modelů.
Lak představuje jen několik kilogramů z celkové hmotnosti automobilu, přesto je lakování jednou z nejkomplikovanějších fází současné produkce. A to více u Mazdy, která se nyní kouká do minulosti, aby při oslavách stého výročí založení automobilky zdůraznila, že barvy a lakování byly pro značku vždycky důležitou součástí.
U Mazdy má dokonce vyspělá lakýrnická technologie samostatný japonský název – Takuminuri. V této koncepci se spojují japonské výrazy pro „mistra řemeslníka“ (Takumi) a „lak“ (Nuri). V samotném procesu dokáží lakovací roboti na výrobní lince imitovat ruční aplikaci lakýrnických mistrů Mazdy. V současnosti značka využívá u svých metalických laků systém tří vrstev, do nichž patří odrazivá vrstva a průsvitná vrstva pod finálním čirým nátěrem. Cílem je zvýraznit hloubku a barevnou sytost laku.
A zatímco dnes, v době největšího zájmu o unifikovanou šeď, si nejnovější Mazdy takřka vždycky představíte ve vínově červeném metalickém odstínu Soul Red Crystal, právě minulost japonské automobilky je plná pestrobarevných modelů, které se odlišovaly od tehdejší jednotvárné konkurence.
Progresivní barevné kombinace patřily již k prvním modelům značky. Třeba nákladní tříkolka Mazda-Go Type GA zvaná „Green Panel“ z roku 1938 získala svou přezdívku díky výrazné zelené barvě – v odměřeném segmentu užitkových vozů šlo o designové oživení. První sériově vyráběný osobní vůz značky, Mazda R360, pak přišel v roce 1960 v několika barvách včetně mátově zelené, blankytně modré a jasně červené. Opět rozdíl vůči konkurenci razící v Japonsku především bílou barvu karoserie.
V šedesátých letech minulého století pak Mazda rozšířila svou modelovou řadu a nabídla tehdy exkluzivní metalízy rovněž u modelů střední třídy. Mazda Luce z let 1966 až 1973 byla k dispozici ve zlaté i stříbrné variantě, tedy v barvách, které si tehdy lidé obecně spojovali s luxusem.
Jako návrat k jednoduchosti tak mohla po stránce barev působit Mazda Cosmo Sport/110S, která přišla na trh v roce 1967 v čistě bílém provedení. Podle Mazdy ale právě bílá zvýrazňuje „kosmický“ design sportovního modelu, nehledě na to, že šlo o oficiální barvu japonského závodního týmu v soutěžích FIA.
Ve stejném období už začala Mazda používat nátěry pomocí syntetické pryskyřice a nové vysoušecí komory. Díky tomu laky vozů Mazda vydržely déle a neztrácely lesk vinou postupného drolení (v té době šlo o častý a rozšířený problém). V 70. letech se pak značka stala průkopníkem katodického neboli kataforetického lakování, kdy se využívá elektrický náboj v laku. Ten vylepšuje pokrytí a rovnoměrný nátěr a efektivněji tak chrání povrch před korozí, zejména v dutinách v karosérii.
Další atraktivní éra začala v roce 1977 s první generací Mazdy 323, která nabídla hatchback evropského typu ve výrazných barvách jako Muscat Green (zelená), Impulse Blue (modrá), Grand Prix Red (červená) či Sunbeam Silver Metallic (stříbrná metalíza). A stejně tak zářila i Mazda 787B č.55 v zeleno-oranžovém provedení, když ji a její posádku jako první vítala šachovnicová vlajka v cíli slavného závodu 24 hodin Le Mans v roce 1991.
A když je řeč o výrazných odstínech, nelze nakonec přehlédnout bestseller Mazdu MX-5, která nabídla za uplynulé tři dekády celou řadu různých odstínů, zvýrazňující charakter malého sporťáku bez střechy. Například červená verze Classic Red nebo zelená British Racing Green, ale také nápadné speciální série jako žlutá Sunracer’s Sunburst Yellow (1995), zelená Spirited Green (Karai, 2011) nebo oranžová Racing Orange (30. výročí, 2019).
Japonskou automobilku založil v roce 1920 Jujiro Matsuda. Název se někdy odkazuje na jeho jméno, jindy na perského boha Ahura Mazda.
V roce 1979 vstoupil do Mazdy Ford, který postupně navyšoval a prodával svůj podíl. Dnes ale vlastní už malou část společnosti.
Mazda MX-30 • Mazda2 • Mazda3 • Mazda6 • Mazda CX-3 • Mazda CX-30 • Mazda CX-5 • Mazda MX-5