Paliva je nezbytné zdaňovat podle míry negativního vlivu na životní prostředí

Na plenárním zasedání Rady hospodářské a sociální dohody byla 25. ledna 2007 projednávána ekologická daňová reforma. Její koncepci vzala vláda na vědomí 3. ledna 2007. Svaz průmyslu a dopravy žádá nepřekročit sazby na úrovni minimálních požadavků EU, Česká plynárenská unie zásadně nesouhlasí s tím, aby daně u tuhých paliv a zemního plynu byly nastaveny stejně. Téměř 60% Čechů si navíc přeje, aby státní správa připravila daňové pobídky, které by motivovaly k efektivnímu využívání energií.

Návrh paragrafovaného znění tří nových zákonů pro první etapu ekologické daňové reformy splňuje pouze minimální požadavky Směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. To nelze nezývat ekologickou daňovou reformou, jedná se o pouhé zatížení uhlovodíkových a pevných paliv dalšími daněmi. Podle sdělení MŽP by daň u tuhých paliv a zemního plynu totiž měla být shodná a činit čtyři koruny deset za gigajoul pro průmysl a osm korun třicet za gigajoul pro domácnost.

„Nejen že návrh zavedení daní ze spotřeby elektrické energie, plynu či uhlí v první etapě koncepce reformy neplánuje kompenzaci snížením jiných daní, ale zejména nediferencuje zatížení jednotlivých druhů energií podle jejich dopadu na životní prostředí. S tím Česká plynárenská unie zásadně nesouhlasí. V žádném ze států EU se sazba spotřební daně na uhlí nerovná sazbě daně na zemní plyn,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. „Konečná podoba ekologických daní ukáže, jak dalece si vážíme našeho zdraví a jak dalece jsme při rozhodování ochotni myslet nejen na současnost, ale i na budoucnost."

Ekologická daňová reforma je významný a smysluplný nástroj, kterým lze prakticky a efektivně orientovat všechny investory (včetně domácností) na využívání energetických surovin a technologií minimalizujících dopady na životní prostředí. Základním principem je zdanění takových statků a služeb, jejichž výroba nebo spotřeba vede k prokazatelnému negativním dopadům na životní prostředí a hlavně na lidské zdraví, tedy jde o zvýhodnění a motivaci využívat takové energie, které mají tento dopad na lidské zdraví nejnižší. Ovšem v této první etapě je tento princip zcela opomenut. Využívání zemního plynu je dnes nejen vysoce efektivní, ale v porovnání emisí je zemní plyn prokazatelně nejčistším fosilním palivem a jeho daňové zatížení by mělo být výrazně nižší než např. u uhlí. Chování subjektů ani občanů nelze změnit, pokud nebude rozlišena daňová zátěž na energetické suroviny podle množství negativních externalit, které jejich užitím vznikají. Stejně tak je důležité, aby signály dané úrovní zdanění byly dlouhodobě konsistentní, pro veřejnost srozumitelné a byly dostatečně průhledné.

Podle průzkumu Eurobarometru vydaného v roce 2006 "Postoje vůči energiím" ze všech pětadvaceti zemí EU jsou právě občané České republiky (59%) a Švédska (62%) nejhorlivějšími zastánci toho, aby státní správa připravila daňové pobídky, které by motivovaly k efektivnímu využívání energií.

Minitest Volkswagen Golf Sportsvan 1.5 TSI DSG: Lepší než originál

VW Golf Sportsvan (minitest)

Ač se označení „sportující van“ může zdát hodně přitažené za vlasy, minimálně ve srovnání se stejně velkými crossovery a ve spojení s motorem o výkonu 150 koní to zase není takový nesmysl.

včera | Miro Mihálik | 34 příspěvků
TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

19.  7.  2018 | Milan Lažanský | 52 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků