OSI Silver Fox se dvěma trupy chtělo zvítězit v Le Mans. Proč nedostalo šanci?

Kdo ví, možná by oslavné paměti historiků na 24hodinovku v Le Mans v roce 1967 vypadaly trochu jinak. Na startu se měl tehdy objevit i jeden kuriózně vypadající závoďák, jehož ambice na úspěch nebyly zrovna malé.

Účast ve vytrvalostních závodech, pokusy o rychlostní rekordy nebo prodej v malé sérii vyvoleným zákazníkům... Italská karosárna OSI měla pro tento netradičně vypadající vůz celou řadu scénářů možného využití. Bohužel, OSI Silver Fox (stříbrná liška) se do historie nakonec zapsalo pouze jako nedokončený projekt, který se nikdy nedočkal reálného využití v žádné ze zmiňovaných oblastí.

Jakožto prémiová karosárna vytvářející koncepty a malosériové speciály si studio Officine Stampaggi Industriali vytvořilo v 60. letech poměrně silné jméno na poli automobilového designu. Mezi zákazníky se objevilo i několik velkých automobilek jako třeba Alfa Romeo, Innocenti nebo dokonce Ford.

Koncept Galileo: Stíhačka na kolech čeká 60 let na dokončení. Dočká se?

Koncept Galileo: Stíhačka na kolech čeká 60 let na dokončení. Dočká se?

Firmu založil a zprvu vedl bývalý šéf karosárny Ghia Luigi Segre a v týmu designéru se objevil třeba i Sergio Sartorelli, tvůrce křivek Fiatu 2300 S Coupé, Karmannu-Ghia Type 34, Fordu 20M TS OSI či později například malého Fiatu 126. Chytré a kreativní hlavy ve studiu OSI jednoduše nechyběly. Právě z myšlenek Sartorelliho vzniklo v roce 1967 také OSI Silver Fox – závoďák/sporťák se dvěma trupy namísto klasicky řešené karoserie.

Těžko říct, zda se Sartorelli inspiroval starším výtvorem z Itálie, obdobný nápad radikálního snížení odporu vzduchu však už v 50. letech uvedl inženýr a pilot Piero Taruffi na svém rychlostním speciálu, takzvaném „dvojitém torpédu“ Tarf. Podrobněji jsme o něm psali nedávno, viz odkaz níže. Sartorelliho vize nicméně kombinovala, jak rozdělenou karoserii pro snížení aerodynamického odporu, tak i nastavitelná křídla a pochopitelně mnohem sofistikovanější dvoumístnou uzavřenou kabinu.

Italové chtěli v 50. letech vyzrát na odpor vzduchu. Výsledek stále bere dech

Italové chtěli v 50. letech vyzrát na odpor vzduchu. Výsledek stále bere dech

Řádným otestováním schopností této konstrukce měl být start v nadcházející 24hodinovce v Le Mans, kde se měla „stříbrná liška“ pokusit o překonání rychlostního rekordu na rovince Mulsanne. Ještě předtím ovšem vůz toho roku zaskočil svým designem a technikou nejednoho návštěvníka na autosalonu v Turíně.

Mezi oběma trupy se nacházela trojice spoilerů. Všechny díly pak byly různými způsoby nastavitelné pro možnou úpravu proudění vzduchu „skrze“ auto, například při využití na různých tratích. Přes křídlo vepředu samozřejmě vedl i mechanismus řízení předních kol, zadním křídlem zase část rozvodového ústrojí pro pohon zadních kol.

Lotus rozjíždí pátrání po svém prvním automobilu. Hledejte všude, vzkazuje

Lotus rozjíždí pátrání po svém prvním automobilu. Hledejte všude, vzkazuje

Že Sartorelli hodlal dosáhnout vysokých rychlostí za pomocí aerodynamiky a nízké hmotnosti, namísto hrubé síly, dokazuje i použitá pohonná jednotka. Nalevo za místem spolujezdce tak byl šikmo umístěn litrový řadový čtyřválec původem od Alpine, který produkoval jen 59 kW (80 koní) a byl spojen se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Přesné informace o pohotovostní hmotnosti se zřejmě nedochovaly, určitě však mluvíme o lehkém stroji s hmotností hluboko pod tunu.  

OSI pochopitelně mířilo v Le Mans spíše na kategorii nízkoobjemových závodních strojů. Ještě před nastoupením do závodu měla „liška“ otestovanou maximální rychlost až 250 km/h, což ostatně nebylo na roky 1967/1968 vůbec špatné, s přihlédnutím na fakt, že mluvíme o vozu s litrovým motorem a 80 koníky. Pro kontext doby, následující rok se už vrcholná Porsche 908 nebo Fordy GT40 na okruhu pohybovaly v rychlostech okolo 300 km/h, přičemž světem produkčních vozů otřáslo i Lamborghini Miura s tehdy neuvěřitelnou maximálkou 276 km/h.  

Obojživelný nosorožec v armádě neuspěl. V 50. letech měl chránit Aljašku

Obojživelný nosorožec v armádě neuspěl. V 50. letech měl chránit Aljašku

Celý plán s nasazením kuriózně vypadajícího auta do závodu v Le Mans se ovšem velice kvapně rozplynul, když karosárnu OSI po změně vedení zasáhly finanční problémy, ze kterých se už nikdy plně nezotavila. Automobilová produkce byla v roce 1968 nadobro ukončena, další vývoj aerodynamického závoďáku definitivně zastaven a firma zůstala aktivní pouze v oboru kovoobrábění a výroby průmyslových nástrojů.

Takto náhle byl osud Silver Foxu zpečetěn a na světě zůstal pouze jediný vyrobený exemplář. Vizuálně zachovalý kus dnes vlastní francouzský sběratel a závodník Paul-Emile Bessade, který s vozem nadále uchvacuje návštěvníky automobilových výstav a jiných motoristických událostí. Ač v nepojízdném stavu, veřejnosti se OSI Silver Fox ukázalo před pár lety také na Festivalu rychlosti v Goodwoodu.

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

Minitest Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet 4×4: Pořád jako pírko!

Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet 4×4 (minitest)

Aktuální Vitara už nějakou dobu spoléhá výlučně na benzínové turbomotory a nedávno k nim nově přibylo i více bezpečnostních systémů. Jak jezdí se čtrnáctistovkou, manuálem a pohonem všech kol?

13.  12.  2018 | Miro Mihálik | 21 příspěvků
Minitest Nissan Altima 2.5 CVT SV: Mnohem lepší, než se může zdát

Nissan Altima 2.5 CVT SV (minitest)

Větší japonské sedany Evropa téměř ignoruje, z vlastní zkušenosti z amerických cest vám ale můžeme říci, že je to docela škoda. Třeba Nissan Altima je skvělý vůz s neskutečnou spotřebou!

11.  12.  2018 | Miro Mihálik | 67 příspěvků
Minitest Mini Cooper S E Countryman All4: Nabíjejte, jinak smysl nedává

Mini Cooper S E Countryman All4 (minitest)

Bruselští byrokraté nám připravili podmínky, které už brzy spustí lavinu hybridů. Pojďte se s námi skrze benzin-elektrický Countryman podívat, jak bude vypadat všední realita příštích let.

8.  12.  2018 | Miro Mihálik | 12 příspěvků